Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zahraniční dluh ČR činil ke konci září 4,37 bilionu korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Zahraniční dluh České republiky činil ke konci září 4,37 bilionu korun. Proti druhému čtvrtletí klesl o 5,8 miliardy korun a meziročně byl nižší o 68,3 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 83,4 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB).

Z hlediska jednotlivých sektorů se v zahraničním dluhu ve třetím čtvrtletí snížily závazky vládního sektoru, a to vlivem snížení objemu dluhopisů cizinců. Naopak zadlužení bankovního sektoru stouplo kvůli navýšení krátkodobých zahraničních vkladů. Za nárůstem závazků ostatních sektorů stálo zejména navýšení přijatých půjček a dlouhodobých podnikových dluhopisů cizinců.

Vládní sektor se na celkovém zahraničním dluhu ČR podílí 16,8 procenta, bankovní sektor 45,4 procenta a zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 37,8 procenta z celkového dluhu.

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 75,3 procenta. Zbytek jsou závazky veřejného sektoru, kam spadají závazky vládního sektoru, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu.

Témata:  státní dluh Česko Česká národní banka (ČNB) CZK

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

17. června 2026 16:40

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?