Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi patří mezi nejspořivější národy v Evropě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrný Čech uspoří měsíčně 4 004 korun. Necelé tři čtvrtiny (72 %) českých obyvatel dále tvrdí, že se jim podaří každý měsíc ušetřit alespoň určitou část peněz. Naopak úvahu o přestěhování do jiné země z důvodu tíživé finanční situace uvádí 8 % Čechů. Vyplývá to z nové Zprávy o platebním chování spotřebitelů za rok 2018, kterou pro Českou republiku z evropského reportu každý rok zpracovává společnost Intrum, a kterého se zúčastnilo 24 698 spotřebitelů ze 24 zemí Evropy.

Česká republika je v evropském srovnání těsně za Švédskem, zemí s nejvyšším podílem spořivosti a hospodárnosti. Zatímco v severské zemi je schopno každý měsíc ušetřit určitou částku 74 % obyvatel, měsíční úsporu u nás uvádí 72 % obyvatel. Obě tyto hodnoty jsou vysoko nad evropským průměrem, který v letošním roce činí 59 %. Průměrnou částkou, kterou je schopen každý měsíc obyvatel České republiky ušetřit, je 4 004 Kč, přičemž celkem 76 % Čechů si úspory dává stranou v první řadě kvůli nečekaným výdajům. Mezi další důvody spoření patří cestování (37 %), ztráta zaměstnání (28 %) anebo podpora dětí a vnoučat.

Meziroční srovnání důvodů, kvůli kterým si Češi spoří Z důvodu nepříznivé finanční situace či za vidinou lepšího výdělku zvažuje přestěhování do zahraničí pouhých 8 % českých respondentů, přičemž evropským průměrem je hodnota 18 %. Takto nízký podíl byl zaznamenán pouze u našich jižních sousedů v Rakousku, kde se podíl respondentů uvádějících tuto skutečnost rovná také 8 %. „Výsledky našeho průzkumu zcela jednoznačně prokazují pozitivní trend růstu české ekonomiky, který je podpořen již známým faktem o dobré platební morálce Čechů v případě hrazení svých závazků. Dalším důkazem je nesporně nejnižší podíl respondentů s chutí vycestovat za prací a lepšími podmínkami do zahraničí. Zároveň se pozitivně projevuje tradiční spořivost, dle výsledků průzkumu jsou Češi v tomhle ohledu evropskou špičkou. Zajímavým zjištěním je rostoucí zájem o moderní platební metody, kdy 40 % českých respondentů uvedlo, že nákupy online jsou u nich prioritou.“ uvádí Karol Jurák, výkonný ředitel společnosti Intrum.S názorem, že česká ekonomika je na vzestupu, souhlasí aktuálně 46 % obyvatel naší země. V současnosti se jedná o nejvyšší podíl respondentů s takovým ekonomickým optimismem ze všech dotazovaných evropských zemí. S růstem ekonomiky se v celoevropském průměru ztotožňuje pouze každý třetí Evropan (30 %). Podle průzkumu nemá svou finanční situaci pod kontrolou pouze jeden z deseti Čechů (11 %). To představuje nejnižší podíl respondentů ze všech dotazovaných evropských zemí. I zde je na tom Česká republika v otázce finančního vyžití nejlépe ze všech evropských respondentů zahrnutých do průzkumu. Pro srovnání, evropský průměr všech evropských respondentů uvádějících, že nemají svou finanční situaci pod kontrolou, činí 18 %.

Témata:  spoření,  lidé,  Peníze

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

14. října 2026 11:25

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

CZK

Komentář

Výdaje státu rostou téměř dvakrát rychleji než příjmy. Rozpočet se propadá do stále hlubšího deficitu

Říjnové hospodaření státního rozpočtu potvrzuje, že se české veřejné finance opět vydávají směrem k hlubším deficitům. Schodek za prvních deset měsíců letošního roku dosáhl 230,9 miliardy korun, což představuje meziroční zhoršení o 47,8 miliardy korun. Ještě varovnější je ovšem skutečnost, že po očištění o peníze z Evropské unie a související výdaje se deficit meziročně prohloubil dokonce o 68,4 miliardy korun na 243,4 miliardy. Právě toto číslo podává výstižnější obrázek o zhoršování hospodaření státu, neboť odstraňuje zkreslení plynoucí z rozdílného načasování evropských plateb.