Vynucená přestávka britského parlamentu začne už po pondělní schůzi

Dnes má Dolní sněmovna na programu ještě hlasování o návrhu na vypsání předčasných voleb, který předložila Johnsonova vláda. Poslanci již minulý týden obdobný návrh odmítli. Opoziční strany se navíc dohodly, že odmítnou i návrh dnešní. Před vyhlášením voleb chce totiž opozice vyloučit, že by Spojené království opustilo Evropskou unii 31. října bez dohody s Bruselem.

"Všichni lídři se shodli, že nepodpoří trik Borise Johnsona, který chce upřít lidu možnost rozhodnout se a chce nás vyvést neřízeně z EU bez dohody během předvolební kampaně," uvedl po dnešním jednání opozičních stran lídr labouristů Jeremy Corbyn.

Pokud dnes parlament skutečně předčasné volby odmítne, bude se moci znovu o jejich případném vypsání hlasovat až v říjnu. Nebudou se tak už moci konat před termínem brexitu.

Za běžné situace je přerušení práce parlamentu rutinní součástí britského politického systému. Pobouření ovšem vyvolalo načasování tohoto kroku: do termínu odchodu Británie z Evropské unie zbývá 52 dní. Neobvyklá je rovněž délka přestávky, podle agentury Reuters v posledních letech takovéto pauzy trvaly od pěti do 20 dní. Aktuální pauza bude dlouhá pět týdnů.

Úmysl ukončit nynější zasedání oznámil Johnson na konci července, královna Alžběta II., která jedná na doporučení předsedy vlády, s tím souhlasila. Původně se hovořilo o přerušení v období od 9. do 12. září. Vláda se nakonec rozhodla ukončit zasedání v nejbližším možném termínu.

Ještě dnes by měl v platnost vstoupit zákon, který za určitých podmínek nutí premiéra požádat EU o odklad brexitu do 31. ledna příštího roku. Učinit by tak musel, pokud by se nepodařilo vyjednat do 19. října dohodu nebo přesvědčit parlament, aby s odchodem bez dohody souhlasil, což je však nyní krajně nepravděpodobné. Návrh zákona už schválila Dolní sněmovna i Sněmovna lordů a chybí jen formální podpis královny, který se očekává právě dnes.

Premiér Johnson odmítá, že by mohl o odklad termínu brexitu požádat. Spekuluje se o tom, že by se mohla vláda pokusit najít skulinu, jak zákon obejít, nebo ho přímo ignorovat.

Proti vynucené přestávce parlamentu podali kritici stížnosti k soudům v Edinburghu, Londýně a Belfastu. Ve Skotsku a v hlavním městě už soudci uvedli, že je pauza v souladu se zákonem. V obou případech ale bude ještě rozhodovat odvolací instance. Nejvyšší britský soud by se měl stížností na sporné ukončení schůze parlamentu zabývat 17. září.

Kdyby se nyní konaly předčasné volby, získala by Konzervativní strana podle průzkumu, který si nechal údajně Johnson vypracovat, v parlamentu ještě méně křesel, než kolik jich obsadila po volbách z roku 2017. "Posbírali bychom tak 295 až 300 křesel," uvedl dnes Jason Stein, který byl do neděle poradcem ministryně práce a sociálních věcí Amber Ruddové a o vládním průzkumu dnes řekl stanici Sky News. Pod vedením premiérky Theresy Mayové před dvěma lety konzervativci získali 318 mandátů a museli se v parlamentu spoléhat na deset poslanců severoirské strany DUP. Podle průzkumu, ze kterého Stein citoval, by vláda přišla o podporu hlavně ve Skotsku, v Londýně a na jihozápadě Anglie.

Témata:  Brexit,  Velká Británie,  Boris Johnson