Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Rozkrýváme změny v Rusku: Putin jmenoval ekonoma Bělousova ministrem obrany

Andrej Bělousov
Andrej Bělousov
Foto: Wikimedia Commons

Putin pověřil Sergeje Šojgua, aby řídil bezpečnostní radu, a jmenoval ekonoma, aby se postaral o ministerstvo obrany.

V neděli ruský prezident Vladimir V. Putin překvapivě nahradil ministra obrany ekonomem, což je poprvé od invaze na Ukrajinu, že došlo k otřesům v jeho týmu národní bezpečnosti a naznačilo jeho odhodlání postavit ruské válečné úsilí na ekonomicky udržitelný základ. Uvedla agentura Bloomberg.

Prezident Putin ponechal ministra Sergeje K. Šojgua ve svém nejužším kruhu a pověřil ho vedením bezpečnostní rady země – tato pozice poskytuje Šojguovi blízký přístup k prezidentovi, ale má jen omezenou přímou autoritu. Šojgu nahradí Nikolaje P. Patruševa, bývalého Putinova kolegy z KGB, který bude přesměrován na jinou pozici, o níž bude Kreml informovat v nadcházejících dnech.

Novým ministrem obrany byl nominován Andrej R. Bělousov, ekonom, který od roku 2020 působil jako první místopředseda vlády a dlouho byl považován za jednoho z nejdůvěryhodnějších ekonomických poradců pana Putina.

Kreml zdůraznil, že rostoucí rozpočet na obranu Ruska zajistí, že v čele bude ekonom a že nový ministr Belousov pomůže armádě otevřít se inovacím.

Takové personální změny představují pro Putina, který obvykle nerad provádí náhlé změny, vzácnou přeměnu a mohou naznačovat zvrat ve více než dvouleté válce Ruska na Ukrajině.

Odvolal z čela armády muže, kterého někteří komentátoři považovali za částečně odpovědného za selhání na počátku invaze. Dosazením ekonoma pak implicitně uznal důležitost průmyslové síly pro vojenské úspěchy.

Spekulace o odvolání Šojgua se objevovaly od počátku války, kdy se ukázalo, že ruské síly nejsou připravené na odhodlání ukrajinského odporu. I přes pokusy o jeho odstranění zůstal Šojgu ve funkci, což ukazuje na Putinovu loajalitu k dlouholetému ministru obrany.

Nyní, když ruská armáda získala iniciativu na bojišti, Putin signalizuje větší ochotu k provádění změn a naznačil, že Rusko má disciplínu a ekonomickou kapacitu vést dlouhou válku. Uvedl The New York TImes. Možné posuny v postavení Šojgua byly naznačeny minulý měsíc, když byl jeden z jeho nejvyšších zástupců zatčen kvůli obvinění z korupce.

Kreml ale v neděli oznámil, že generál Gerasimov, nejvyšší ruský vojenský důstojník, zůstane na své pozici. Nicméně není jasné, jakou moc ve válce si Šojgu zachová. I když jeho nová role připomíná post poradce pro národní bezpečnost v USA, v Rusku má tato role omezený vliv, protože přímo neřídí armádu ani bezpečnostní agenturu.

Šojgu byl "příliš velký na to, aby padl", napsal Alexander Baunov z Carnegie Russia Eurasia Center. Ale ve své nové roli bude Šojgu bez reálných velitelských pravomocí a finanční podpory.

Pětašedesátiletý Andrej Bělousov byl ekonomickým poradcem Kremlu a v roce 2020 byl jmenován prvním místopředsedou vlády. Pochází z ekonomického bloku vlády, který získal uznání za agilní reakci na západní sankce a stabilizaci ekonomiky.

Bezpečnostní blok vlády byl kritizován kvůli chybám ruské armády na začátku války.

Jmenování ekonoma do čela obrany vyvolalo překvapení. Kreml uvedl, že Putin reagoval na zvýšení vojenských výdajů z důvodu geopolitických faktorů.

Podle Kremlu armáda potřebuje civilní vedení a modernizaci, což naznačuje, že Šojgu tuto úlohu nezvládl.

Bělousov má sice ekonomické znalosti, ale má jen omezené zkušenosti v řízení. Změna přichází krátce po Putinově inauguračním ceremoniálu, který obvykle přináší změny v kabinetu.

Témata:  Vladimír Putin Rusko Andrej Bělousov

Aktuálně se děje

30. května 2024 17:27

28. května 2024 12:00

28. května 2024 11:21

Inflace ve střední Evropě opět ožívá. Do konce roku vzroste nad cílové hodnoty centrálních bank

Poslední údaje dokazují, že ve střední Evropě opět dochází k růstu inflace. Po zveřejnění posledních údajů za duben, kdy inflace rostla v Česku, Polsku i Maďarsku, analytici z Allianz Trade očekávají, že inflace poroste po zbytek letošního roku a zvýší se nad cílové hodnoty centrálních bank. Dle prognózy by celková hodnota inflace za rok 2024 měla dosáhnout 3,7 % v Česku, 4,6 % v Polsku a 4,8 % v Maďarsku.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy