Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpovídají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty. 

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii si po třetinách rozdělí ekonomové působící v USA Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson. Prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé a proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává? Klíčové vysvětlení nacházejí v roli institucí, obecněji v roli historie. Jejich bádání často spočívá v obracení se právě do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti.

Například proč mizení střední třídy, které pozorujeme v podstatné části ekonomicky vyspělého světa, může být klíčovým zdrojem společenské polarizace a příklonu k politickému extrému – a tedy nakonec ohrožením samotné prosperity dané země.

Acemoglu s Robinsonem se v roce 2010 podíleli na studii, jež dospívá k závěru, že „města v bývalém Sovětském svazu, jež byla intenzivněji zasažena holocaustem, vykazují stále poměrně nižší populační stavy, přičemž jejich obyvatelé volí – v období po rozpadu SSSR – v relativně větším počtu komunisty“.

V týchž městech či oblastech je rovněž nižší ekonomický příjem v přepočtu na obyvatele a skromnější mzdy. Není divu, že se tam pak lidem mnohem častěji a intenzivněji stýská po „sovětských pořádcích“, případně dnes skálopevně tvoří jádro příznivců Putinova režimu, s nimiž neotřese ani válka na Ukrajině, ani západní sankce, ani nic jiného.

Statistická data ovšem ukazují, že nižší populační počty zdaleka nejsou jen výsledkem masakru, jehož oběťmi se v daných městech a oblastech Židé stali. Holocaustem zasažené regiony po válce rostly a rozvíjely se těžkopádněji ve všech ohledech – celkově hůře prosperovaly. Acemoglu s Robinsonem a spol. to přisuzují faktu, že ruští Židé se v nebývale vysoké míře řadili právě ke střední vrstvě. Holocaust v Rusku likvidoval střední stav, motor hospodářského růstu, více než jinde. Ony zasažené regiony jsou dnes, po takřka 80 letech, chudší a politicky radikálnější než ty, jež obdobně rozsáhlých krutostí zůstaly ušetřeny.

V jistém smyslu lze tedy říci, že někdejší nacistická zvěrstva dnes zajišťují hlasy komunistům či podporu tvrdé Putinově ruce a otupělost vůči dopadům sankcí; prosperitu zkrátka velmi významně ovlivňuje i to, co se na daném území událo před desítkami, ba stovkami let.

Témata:  Nobelova cena,  ekonomika,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

3. listopadu 2026 11:12

Černý pátek plný triků. Obchodníci si hrají s cenami i psychikou zákazníků

Přestože je černá barva často spojena s negativními emocemi, u Černého pátku, který letos připadá na 27. listopadu, to zpravidla neplatí. Právě naopak. Spotřebitelé se těší na obrovské slevy, prodávající zase na vysoké tržby, a tak jsou všichni spokojení. Nebo tomu tak není? Bohužel ne vždy jsou slevy opravdu takové, jak se prezentují. Jak však předejít nevýhodnému nákupu?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Nvidia čelí největší krizi ve své historii. Odchod zakladatele odhalil její slabinu

Rezignace Jensena Huanga z čela americké Nvidie představuje jeden z největších personálních otřesů v novodobé historii technologického průmyslu. Muž, který společnost v roce 1993 spoluzakládal a během následujících 33 let ji proměnil v jednoho z nejhodnotnějších podnikových gigantů planety, odchází v době, kdy jsou její technologie klíčové pro rozvoj umělé inteligence a strategické soupeření Spojených států s Čínou. Jeho odchod proto dalece přesahuje hranice samotné společnosti.