Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty.
Letošní Nobelovu cenu za ekonomii si po třetinách rozdělí ekonomové působící v USA Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson. Prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé a proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává? Klíčové vysvětlení nacházejí v roli institucí, obecněji v roli historie. Jejich bádání často spočívá v obracení se právě do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti.
Například proč mizení střední třídy, které pozorujeme v podstatné části ekonomicky vyspělého světa, může být klíčovým zdrojem společenské polarizace a příklonu k politickému extrému – a tedy nakonec ohrožením samotné prosperity dané země.
Acemoglu s Robinsonem se v roce 2010 podíleli na studii, jež dospívá k závěru, že „města v bývalém Sovětském svazu, jež byla intenzivněji zasažena holocaustem, vykazují stále poměrně nižší populační stavy, přičemž jejich obyvatelé volí – v období po rozpadu SSSR – v relativně větším počtu komunisty“.
V týchž městech či oblastech je rovněž nižší ekonomický příjem v přepočtu na obyvatele a skromnější mzdy. Není divu, že se tam pak lidem mnohem častěji a intenzivněji stýská po „sovětských pořádcích“, případně dnes skálopevně tvoří jádro příznivců Putinova režimu, s nimiž neotřese ani válka na Ukrajině, ani západní sankce, ani nic jiného.
Statistická data ovšem ukazují, že nižší populační počty zdaleka nejsou jen výsledkem masakru, jehož oběťmi se v daných městech a oblastech Židé stali. Holocaustem zasažené regiony po válce rostly a rozvíjely se těžkopádněji ve všech ohledech – celkově hůře prosperovaly. Acemoglu s Robinsonem a spol. to přisuzují faktu, že ruští Židé se v nebývale vysoké míře řadili právě ke střední vrstvě. Holocaust v Rusku likvidoval střední stav, motor hospodářského růstu, více než jinde. Ony zasažené regiony jsou dnes, po takřka 80 letech, chudší a politicky radikálnější než ty, jež obdobně rozsáhlých krutostí zůstaly ušetřeny.
V jistém smyslu lze tedy říci, že někdejší nacistická zvěrstva dnes zajišťují hlasy komunistům či podporu tvrdé Putinově ruce a otupělost vůči dopadům sankcí; prosperitu zkrátka velmi významně ovlivňuje i to, co se na daném území událo před desítkami, ba stovkami let.
Témata: Nobelova cena, ekonomika, Vladimír Putin
Související
11. října 2021 17:54
7. prosince 2018 9:27
