Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Proč tam, kde nejvíce řádili nacisté, dnes vzývají Putina? Odpovídají letošní laureáti Nobelovy ceny za ekonomii

Vladimir Putin
Vladimir Putin
Foto: kremlin.ru

Letošní laureáti Nobelovy ceny se obracejí do historie, aby analyzovali současnost, a například doložili důležitost středních vrstev pro rozvoj společnosti. Zjišťují třeba, že v místech v Rusku, kde řádili nacisté, volí dnes lidé častěji komunisty. 

Letošní Nobelovu cenu za ekonomii si po třetinách rozdělí ekonomové působící v USA Daron Acemoglu, Simon Johnson a James Robinson. Prosluli zkoumáním na první pohled triviální otázky – proč jsou některé země bohaté a jiné zůstávají chudé a proč tento rozdíl mezi nimi navíc přetrvává? Klíčové vysvětlení nacházejí v roli institucí, obecněji v roli historie. Jejich bádání často spočívá v obracení se právě do historie, kde hledají odpovědi na otázky, které se vztahují k současnosti.

Například proč mizení střední třídy, které pozorujeme v podstatné části ekonomicky vyspělého světa, může být klíčovým zdrojem společenské polarizace a příklonu k politickému extrému – a tedy nakonec ohrožením samotné prosperity dané země.

Acemoglu s Robinsonem se v roce 2010 podíleli na studii, jež dospívá k závěru, že „města v bývalém Sovětském svazu, jež byla intenzivněji zasažena holocaustem, vykazují stále poměrně nižší populační stavy, přičemž jejich obyvatelé volí – v období po rozpadu SSSR – v relativně větším počtu komunisty“.

V týchž městech či oblastech je rovněž nižší ekonomický příjem v přepočtu na obyvatele a skromnější mzdy. Není divu, že se tam pak lidem mnohem častěji a intenzivněji stýská po „sovětských pořádcích“, případně dnes skálopevně tvoří jádro příznivců Putinova režimu, s nimiž neotřese ani válka na Ukrajině, ani západní sankce, ani nic jiného.

Statistická data ovšem ukazují, že nižší populační počty zdaleka nejsou jen výsledkem masakru, jehož oběťmi se v daných městech a oblastech Židé stali. Holocaustem zasažené regiony po válce rostly a rozvíjely se těžkopádněji ve všech ohledech – celkově hůře prosperovaly. Acemoglu s Robinsonem a spol. to přisuzují faktu, že ruští Židé se v nebývale vysoké míře řadili právě ke střední vrstvě. Holocaust v Rusku likvidoval střední stav, motor hospodářského růstu, více než jinde. Ony zasažené regiony jsou dnes, po takřka 80 letech, chudší a politicky radikálnější než ty, jež obdobně rozsáhlých krutostí zůstaly ušetřeny.

V jistém smyslu lze tedy říci, že někdejší nacistická zvěrstva dnes zajišťují hlasy komunistům či podporu tvrdé Putinově ruce a otupělost vůči dopadům sankcí; prosperitu zkrátka velmi významně ovlivňuje i to, co se na daném území událo před desítkami, ba stovkami let.

Témata:  Nobelova cena,  ekonomika,  Vladimír Putin

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.