Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Prodloužené ošetřovné se zvýší na 70 procent, schválila Sněmovna

Poslanecká sněmovna
Poslanecká sněmovna
Foto: Mikuláš Křepelka / EuroZprávy.cz / INCORP images

Ošetřovné bude stát vyplácet zřejmě po celou dobu uzavření škol kvůli epidemii nového koronaviru nebo nařízené karanténě dítěte. Dávka má činit 70 procent denního vyměřovacího základu výdělku, schválila dnes Sněmovna. Předlohu ještě musí posoudit horní komora a podepsat prezident.

Vláda původně navrhovala ponechat šedesátiprocentní ošetřovné. Většina poslanců včetně koaličních ANO a ČSSD se přiklonila k jeho navýšení o deset procentních bodů podle úpravy opozičních lidovců. Nejnižší částka by měla činit podle schváleného pozměňovacího návrhu vládních stran 400 korun denně, při částečném úvazku by se ale krátila.

Dávka se nyní vyplácí po devět dnů na děti do deseti let. Samoživitelé a samoživitelky je mohou pobírat až 16 dnů. Poslanecké návrhy, které zvyšovaly věk dětí, Sněmovna zamítla.

Nárok na krizové ošetřovné budou mít podle vládní předlohy i lidé se zaměstnáním malého rozsahu a pracovníci na dohodu, kteří si předchozí tři měsíce platili nemocenské pojištění. SPD neprosadila rozšíření na všechny takzvané dohodáře.

Ošetřovné se podle vládního návrhu nebude vyplácet po dobu prázdnin a ředitelského volna. Věkové omezení deseti let se nebude vztahovat na dávku pro rodiče postižených dětí. Peníze mají dostávat i lidé, kteří se musí postarat kvůli uzavření stacionářů či karanténě o seniory a postižené blízké.

Na rozdíl od jara rodiče nebudou muset k žádosti přikládat potvrzení školy o jejím uzavření a o tom, že do ní dítě chodí. Místo dokladu bude podle předlohy stačit čestné prohlášení, správa sociálního zabezpečení bude mít právo kontroly.

Nová úprava ošetřovného při zavřené škole a karanténě by měla platit do konce školního roku, tedy do konce června. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura v debatě upozorňoval na to, že pokud dítě běžně onemocní, bude rodič dál pobírat standardní ošetřovné 60 procent základu příjmu nejvýš devět dnů, samoživitelé pak až 16 dnů.

Podzimní prázdniny mají být podle rozpisu ministerstva školství 29. a 30. října. Bez těchto dvou dnů by za říjen měli rodiče pobírat ošetřovné za 16 dnů. Podle plánu by děti měly jít do škol 2. listopadu. Pokud by se nástup například o dva týdny odložil a školáci se do tříd vraceli v pondělí 16. listopadu, rodiče by dostali dávku ještě za 15 listopadových dnů.

Minimální částka 400 korun za den odpovídá při sedmdesátiprocentním ošetřovném podle propočtu ČTK výdělku 19.270 korun. Všichni s příjmem do této částky by tak měli za 16 říjnových dnů dostat 6400 korun. Rodiče s výdělkem 25.000 korun hrubého by měli mít za říjen asi 8288 korun. Při průměrné mzdě by mělo ošetřovné činit 11.376 korun.

Pokud by školy zůstaly zavřené i celý listopad, minimální měsíční ošetřovné pro lidi s výdělkem do 19.270 korun by činilo 12.000 korun. Rodič s 25.000 korun hrubého by měl 15.540 korun. Při průměrné mzdě by to pak bylo 21.330 korun.

Ošetřovné za celou dobu zavření škol se vyplácelo už na jaře, a to na školáky do 13 let. Vláda nařídila školy zavřít od 11. března. Do konce června se provoz už plně neobnovil. Od dubna do konce školního roku se ošetřovné zvedlo ze 60 na 80 procent základu příjmu. Částka se tak blížila čistému výdělku. Někteří zaměstnavatelé si stěžovali na to, že část zaměstnanců pak ztrácela motivaci poslat děti zpět do školy a vrátit se do práce.

Tabulka s navrhovaným ošetřovným ve výši 70 procent základu výdělku při různé výši mzdy v korunách:

Hrubá mzda Redukovaný denní vyměřovací základ Ošetřovné za den Ošetřovné za říjen** 19.270 571 400 6400 20.000 592 414 6624 25.000 740 518 8288 30.000 888 622 9952 34.271 1015 711 11.376 35.000 1036 725 11.600 40.000 1138 797 12.752 50.000 1335 935 14.960

* částky jsou zaokrouhleny

** po uzavření škol za 16 dní

Témata:  poslanecká sněmovna Ošetřovné Koronavirus COVID-19

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy