Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dodávky plynu z Ruska do Německa plynovodem Jamal se dnes ráno takřka zastavily. Cena plynu v EU vylétla na třítýdenní maximum

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Dodávky plynu plynovodem Jamal, kterým surovina teče z Ruska do Německa, se dnes ráno takřka zastavily. Burzovní cena plynu v EU přitom vyskočila až na 133 eur za megawatthodinu, jako plyne z dat Bloombergu. To je nejvyšší úroveň od 11. března, tedy za poslední tři týdny. Z cenového vývoje plynu je patrný návrat citelné nervozity na trh.

Trh hodnotí vývoj toku plynu plynovody z Ruska do evropských zemí nyní obzvláště citlivě, neboť nejistota kolem ruských dodávek znatelně narůstá. Zastavení dodávek jedním z plynovodů však nemusí znamenat nic závažného, dochází k němu poměrně běžně. Kreml však přesto může takovým zásahem vyslat určitý signál. Ví, jak je nyní atmosféra na trhu zjitřená.

Rusko včera uvedlo, že bude v dodávkách plynu pokračovat i přesto, že se zatím z evropskými zeměmi nedohodlo na způsobu platby. Od minulého týdne Kreml za svůj plyn žádá rubly, což ale evropské země vesměs odmítají. Země EU to považují za porušení smluv. Podobně to vidí i velké evropské petrochemické společnosti jako OMV, které mají přímé kontrakty s ruským Gazpromem.

Dodávky plynu, které se realizují dnes, se budou platit ve druhé polovině dubna nebo v květnu, což oběma stranám dává ještě čas situaci řešit. Je možné, že naleznou nějaké kompromisní řešení. Jinak to bude „hra nervů“ na to, kdo „ucukne“ jako první. Právě tato nervozita kriticky zvyšuje nejistotu na trhu, a tedy také cenu plynu. Trh leká každý náznak možného přerušení dodávek.

Témata:  zemní plyn plynovody Rusko Německo

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy