V Kongu vypukla nová epidemie eboly. WHO se připravuje na nejhorší!

Svět vyděsily nedávné zprávy o vypuknutí epidemie eboly, k němuž mělo dojít ve městě Bikoro v severozápadním Kongu. Mnoho lidí si ihned vzpomnělo na hrůzné události let 2014 až 2016, kdy v důsledku tehdejší epidemie eboly zemřelo 11 tisíc lidí a dalších 28 tisíc se nemocí nakazilo.

Od 4. dubna tohoto roku hlásí Demokratická republika Kongo již 30 potenciálních případů eboly. Dosud zemřelo 18 lidí. Nicméně pouze u dvou z nich bylo nade vší pochybnost prokázáno, že se opravdu nakazili právě virem eboly.

Proč je ale ebola tolik obávanou nemocí? Hlavní potíž spočívá v jejím velmi snadném šíření. K nakažení stačí, aby člověk přišel do kontaktu byť i s jen minimálním množstvím tělesných tekutin nemocného. A nemocným může být, jak je uvedeno dále, například i zvíře.

Prvotní příznaky jsou navíc dlouho nejasné, ebola může vypadat jen jako obyčejná chřipka. Město Bikoro, ohnisko aktuální nákazy, má navíc velké tržiště, na nějž jezdí za nákupy lidé z širokého okolí. Nachází se rovněž blízko státní hranice. Nemoc se tak může nekontrolovatelně šířit.

Podobně epidemie začala i v roce 2013, její první obětí byl tehdy dvouletý guinejský chlapeček. Nemoc se rychle šířila celou Západní Afrikou a zanechávala za sebou spoušť v podobě mrtvých a nakažených. Jakmile dosáhla hustě zalidněných městských center, stala se nezvládnutelnou.

I přesto, že je Kongo vzdálené tisíce kilometrů od míst, kde ebola v letech 2014 a 2016 řádila nejvíce, má i tato země se zákeřnou nemocí bohaté zkušenosti. Celkově zažil tento region již 24 epidemií eboly.

Vědci tak dokáží poměrně přesně zmapovat rizikové regiony, přiznávají ale, že nikdy nebude možné s jistotou určit, kde nemoc vypukne příště. Ebolu mohou navíc přenášet i zvířata jako jsou gorily, šimpanzi a antilopy, přičemž na člověka se přenese díky kontaktu s krví nakaženého zvířete. Proto je velmi složité s nemocí bojovat. Nelze všechna zvířat uchránit od toho, aby se ebolou nakazila. A dokud s nimi budou lidé přicházet do kontaktu, nebude nikdy možné zcela vyloučit možnost dalších epidemií.

Lékaři se proto soustředí zejména na ochranu lidí a vylepšení systému včasné reakce. Pokud dokáží místní úřady zareagovat rychle, počet mrtvých a nakažených bude nižší. Snaha již částečně nese své ovoce. Při vypuknutí epidemie eboly, k němuž došlo před rokem také v Demokratické republice Kongo, se podařilo místním orgánům šíření nemoci rychle zamezit.

Nicméně tehdy nemoc propukla v řídce obydlené oblasti na severu země, která navíc byla dosti vzdálená od státních hranic. V tuto chvíli tak stojí před místními lékaři a epidemiology mnohem náročnější úkol.

V oblasti jsou již jak místní odborníci, tak specialisté ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Jejich prioritou je v tuto chvíli nalezení tzv. "pacienta nula", tedy člověka, jenž stál na prvopočátku později vypuknuvší epidemie.

Po jeho nalezení musí zajistit všechny, kdo s ním přišli do kontaktu a následně i všechny, kdo přišli do kontaktu s nimi. Rozjede se tak dobře známý kolotoč vyšetřování a karanténních opatření, díky němuž by měli mít lékaři šanci virus porazit dřív, než stačí napáchat nedozírné škody.

Vědci také znají pět různých kmenů viru ebola. Obávají se nicméně, že právě ten nejagresivnější z nich stojí za rozpukem aktuální epidemie. Připravili proto vakcíny, které jsou vyvinuty speciálně pro boj s tímto kmenem.

Vakcína, která byla používána již během epidemií z let 2014 až 2016, podle lékařů poskytuje vysokou ochranu a vyznačuje se dobrou účinností. Byla totiž vyvinuta právě během tehdejší epidemie a její masivní nasazení nakonec vědcům pomohlo ebolu alespoň dočasně porazit.

Vakcína sice stále není plně licencovaná, je jí ale dostatek. Zdravotnické organizace podle informací BBC mají zhruba 300 tisíc dávek tohoto přípravku. Očkování bude pro pacienty v zasaženém regionu zcela zdarma. Vakcína je momentálně na cestě a v Kongu bude během tří až čtyř dnů.

Témata:  ebola,  nemoc,  Afrika