Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet lidí nakažených Legionellou každým rokem stoupá. Kde na nás bakterie číhá?

Věda, ilustrační fotografie
Věda, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podle statistik v tuzemsku dlouhodobě přibývá případů nákazy bakterií Legionellou, v letošním roce by pak měl jejich počet dál narůstat. Dlouhodobě jsou na takzvanou legionářskou nemoc náchylní hlavně muži. Bakterie se nejvíce množí v rozsáhlejších soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech, nejčastěji v hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Řešením může být dezinfekce vody chlorováním, UV zářením nebo vysokou teplotou či příprava teplé vody v hygienických zásobnících.

Případů nákazy bakterií Legionellou v Česku dlouhodobě přibývá. Ukazují to souhrnné statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zatímco v roce 2008 byla evidována pouhá desítka případů, před čtyřmi lety už jich bylo téměř 50. V loňském roce pak počet případů onemocnění takzvanou legionářskou nemocí poprvé překročil stovku. Stoupající trend se zároveň potvrzuje i v letošním roce, za prvních 10 měsíců totiž SZÚ eviduje 159 případů legionářské nemoci. Kromě ní způsobuje bakterie Legionella také takzvanou pontiackou horečku. „U ní jsme však za posledních několik let nezaznamenali žádný případ,“ uvedl mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Jiří Tráva.Zatímco pontiacká horečka je popisována jako lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů, malátností a zimnicí, hlavním projevem legionářské nemoci je zápal plic. Podle statistik přitom rizikovější skupinu představují spíše muži než ženy. „Mužů se týká více než ze dvou třetin, u žen je to necelá jedna třetina,“ sdělila Markéta Petrovová z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Hlavní rizikovou skupinou jsou především kuřáci, dále pak osoby se sníženou imunitou, lidé po transplantaci orgánů, s plicními nádory, chronickou bronchitidou, cukrovkou nebo s oslabeným organismem. „Při dostatečné expozici nebezpečnému kmeni Legionelly však může onemocnět i zcela zdravý jedinec,“ doplnila Petrovová.

Legionella se množí především v soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech. „Základní podmínky jejího růstu jsou teplota vody mezi 25 a 50 °C, stagnace vody, biofilm tvořený přítomnými bakteriemi a usazeniny v instalaci a ohřívači,“ uvedla ředitelka Ústavu pozemního stavitelství Technické univerzity v Košicích Zuzana Vranayová. Podle ní mají soustavy rozvodů teplé vody v našich rozsáhlejších budovách mnoho společných nedostatků. Mezi nimi hraje významnou roli věk systému, materiálové složení, chybějící regulace nebo zanedbaná údržba. „Pokud však nemá Legionella vhodné podmínky, nebude se dále kolonizovat,“ řekla Vranayová.Mezi nejčastější způsoby nákazy bakterií patří vdechnutí kontaminovaného aerosolu, například při sprchování nebo ze zapnuté klimatizace. Člověk však může kontaminovanou vodu i vypít například při čištění zubů. V obou případech pak bakterie napadá především dýchací cesty. Podle Vranayové dochází k výskytu Legionelly nejčastěji v hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Společným jmenovatelem rizikového prostředí jsou přitom rozlehlé a staré rozvody vody. „Příčinou však mohou být i nevhodně naprojektované rozvody nebo špatně navržený systém přípravy vody v nových domech,“ uvedl Ivo Zabloudil, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, servisem a instalací tepelné techniky.Správný návrh technického zařízení budov s ohledem na Legionellu specifikuje norma ČSN 06 0320, Tepelné soustavy v budovách – Příprava teplé vody – Navrhování a projektování, z roku 2006. Podle odborníků však potřebné informace o prevenci vůči Legionelle nejen u projektantů chybí. Mezi možnosti ochrany vody proti této bakterii patří hygienické zabezpečení vody oxidem chloričitým, ozónem, UV zářením, termální dezinfekcí, fyzikálními metodami, jako je využívání filtrů, a mnohé další. „Velmi vhodné je také použití zásobníků, které umožňují hygienickou přípravu teplé vody spočívající v průtokovém principu ohřevu. Ten zamezuje její delší stagnaci,“ doplnil Ivo Zabloudil.

Témata:  nemoc zdraví lidé bakterie věda

Související

Aktuálně se děje

18. července 2024 17:36

Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení. Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni

Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy