Počet lidí nakažených Legionellou každým rokem stoupá. Kde na nás bakterie číhá?

Případů nákazy bakterií Legionellou v Česku dlouhodobě přibývá. Ukazují to souhrnné statistiky Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Zatímco v roce 2008 byla evidována pouhá desítka případů, před čtyřmi lety už jich bylo téměř 50. V loňském roce pak počet případů onemocnění takzvanou legionářskou nemocí poprvé překročil stovku. Stoupající trend se zároveň potvrzuje i v letošním roce, za prvních 10 měsíců totiž SZÚ eviduje 159 případů legionářské nemoci. Kromě ní způsobuje bakterie Legionella také takzvanou pontiackou horečku. „U ní jsme však za posledních několik let nezaznamenali žádný případ,“ uvedl mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Jiří Tráva.Zatímco pontiacká horečka je popisována jako lehké chřipkové onemocnění s bolestmi hlavy a svalů, malátností a zimnicí, hlavním projevem legionářské nemoci je zápal plic. Podle statistik přitom rizikovější skupinu představují spíše muži než ženy. „Mužů se týká více než ze dvou třetin, u žen je to necelá jedna třetina,“ sdělila Markéta Petrovová z Kliniky pracovního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Hlavní rizikovou skupinou jsou především kuřáci, dále pak osoby se sníženou imunitou, lidé po transplantaci orgánů, s plicními nádory, chronickou bronchitidou, cukrovkou nebo s oslabeným organismem. „Při dostatečné expozici nebezpečnému kmeni Legionelly však může onemocnět i zcela zdravý jedinec,“ doplnila Petrovová.

Legionella se množí především v soustavách rozvodů teplé vody a klimatizačních systémech. „Základní podmínky jejího růstu jsou teplota vody mezi 25 a 50 °C, stagnace vody, biofilm tvořený přítomnými bakteriemi a usazeniny v instalaci a ohřívači,“ uvedla ředitelka Ústavu pozemního stavitelství Technické univerzity v Košicích Zuzana Vranayová. Podle ní mají soustavy rozvodů teplé vody v našich rozsáhlejších budovách mnoho společných nedostatků. Mezi nimi hraje významnou roli věk systému, materiálové složení, chybějící regulace nebo zanedbaná údržba. „Pokud však nemá Legionella vhodné podmínky, nebude se dále kolonizovat,“ řekla Vranayová.Mezi nejčastější způsoby nákazy bakterií patří vdechnutí kontaminovaného aerosolu, například při sprchování nebo ze zapnuté klimatizace. Člověk však může kontaminovanou vodu i vypít například při čištění zubů. V obou případech pak bakterie napadá především dýchací cesty. Podle Vranayové dochází k výskytu Legionelly nejčastěji v hotelech, nemocnicích či domovech důchodců. Společným jmenovatelem rizikového prostředí jsou přitom rozlehlé a staré rozvody vody. „Příčinou však mohou být i nevhodně naprojektované rozvody nebo špatně navržený systém přípravy vody v nových domech,“ uvedl Ivo Zabloudil, produktový manažer společnosti Enbra, která se zabývá prodejem, servisem a instalací tepelné techniky.Správný návrh technického zařízení budov s ohledem na Legionellu specifikuje norma ČSN 06 0320, Tepelné soustavy v budovách – Příprava teplé vody – Navrhování a projektování, z roku 2006. Podle odborníků však potřebné informace o prevenci vůči Legionelle nejen u projektantů chybí. Mezi možnosti ochrany vody proti této bakterii patří hygienické zabezpečení vody oxidem chloričitým, ozónem, UV zářením, termální dezinfekcí, fyzikálními metodami, jako je využívání filtrů, a mnohé další. „Velmi vhodné je také použití zásobníků, které umožňují hygienickou přípravu teplé vody spočívající v průtokovém principu ohřevu. Ten zamezuje její delší stagnaci,“ doplnil Ivo Zabloudil.

Témata:  nemoc,  zdraví,  lidé,  bakterie,  věda