Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Za hranicemi paměti: jaká je budoucnost pacientů s Alzheimerem?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

21. září připadá na Mezinárodní den Alzheimerovy nemoci, vůbec nejčastější formy demence. Přestože se v průběhu času vyvinul obraz toho, jak toto onemocnění postihuje mozek, ovlivňuje myšlení a mění „k nepoznání“ životy milionů lidí na celém světě, prognózy pro pacienty stále nejsou příliš nadějné a řada aspektů tohoto onemocnění je pro nás pořád záhadou. Zatím ho nelze vyléčit, možné je jen zpomalení, a to za předpokladu, že se nemoc odhalí včas. A právě s včasnou diagnostikou může významně pomoci umělá inteligence.

Rostoucí počet lidí trpících Alzheimerovou nemocí je celosvětovým trendem. Důvodem je stárnutí populace, které je nejvýznamnějším rizikovým faktorem tohoto neurodegenerativního onemocnění. Alarmující jsou také údaje organizace Alzheimer’s Disease International, podle kterých je na světě více než 50 milionů lidí s demencí a každé tři sekundy se objeví nový případ.  „V České republice nemáme přesná čísla o výskytu Alzheimerovy nemoci. Diagnóza je potvrzena asi u 120 tisíc lidí, ale podle odhadů je tu dalších 400 tisíc, kteří o ní nevědí,“ říká prof. MUDr. Jakub Hort, Ph.D., neurolog z FN Motol.

S rostoucím počtem nemocných proto narůstá i naléhavá potřeba rychlé diagnostiky. Přestože léčba zatím není možná, právě včasné odhalení může alespoň výrazně zpomalit rychlost progrese onemocnění a udržet kvalitu života pacientů co nejdéle.

Nemoc s plíživým začátkem

Mnoho lidí stále považuje ztrátu paměti za nepříjemný, ale přirozený důsledek stárnutí. Pravdou je, že Alzheimerova nemoc obvykle postupuje pomalu a její příznaky mohou být zpočátku mírné a s běžným stárnutím snadno zaměnitelné. Tato mylná představa však přispívá k nízkému počtu diagnostikovaných případů. „Nemoc je často obtížně rozpoznatelná, změny v mozku přitom mohou začít už patnáct až dvacet let před jejími projevy,“ potvrzuje prof. Hort.

Diagnostika tohoto onemocnění je tedy složitý a časově náročný proces a obvykle zahrnuje komplexní posouzení klinických příznaků, neuropsychologických testů a zobrazovacích metod, jako je magnetická rezonance nebo CT. „Neexistuje však žádný jednoduchý test, který by jednoznačně potvrdil přítomnost Alzheimerovy nemoci. Může proto trvat několik měsíců nebo dokonce let, než se s jistotou potvrdí, zda se jedná o Alzheimerovu nemoc nebo jinou formu demence,“ vysvětluje prof. Hort.

Alzheimer a AI – průlom v diagnostice

Vývoj této nemoci je tak plný nejistoty. Pacienti a jejich rodiny musí navíc čelit intenzivní fyzické a emocionální zátěži kvůli postupnému zhoršování stavu pacienta a potřebě nepřetržité péče.  Díky významným pokrokům v medicíně však mají mnohem více možnosti péče než kdykoli předtím. „Do popředí se dostávají i nové metody prevence – kromě podpory zdravého životního stylu, stravovacích návyků a fyzické aktivity se objevují například i nové metody kognitivního tréninku a stimulace mozku, které mohou podpořit jeho neuroplastickou schopnost, čímž pacientům umožní lépe zvládat denní úkoly a zpomalit pokles kognitivních funkcí,“ objasňuje nové postupy prof. Hort a dodává: „S rychlou a přesnou diagnostikou Alzheimerovy nemoci zas může již brzy pomáhat umělá inteligence.“

Na její využití při diagnostice neurodegenerativních onemocnění se zaměřuje například i český health-tech startup Neurona Lab. V současné době se věnuje vývoji tří softwarů Neurona Lab – PET, ARIA a VOX, které jsou založeny na principu tzv. deep learningu, tedy učení se z reálných dat. Díky tomu bude technologie Neurona PET „po zaučení“ schopna vyhodnotit výsledky z magnetické rezonance a PET (pozitronová emisní tomografie) během několika minut, což představuje výrazné zkrácení času oproti současné praxi, která trvá desítky hodin. Neurona VOX by pak měla dokázat z řeči rychle a včas identifikovat příznaky tohoto onemocnění, zatímco Neurona ARIA odhalí komplikace spojené s biologickou léčbou nemoci. Tato revoluční řešení by tak mohla výrazně zlepšit diagnostiku i následnou péči o pacienty s Alzheimerovou nemocí.

Témata:  nemoc lidé

Aktuálně se děje

17. července 2024 15:29

12. července 2024 20:18

11. července 2024 12:34

Pohonné hmoty dále zdražují, Češi však tankují nejlevněji z okolních zemí, dokonce levněji než Poláci

Zdražování pohonných hmot v Česku pokračuje, i když jeho tempo mírně zpomaluje. V uplynulém týdnu zdražil benzin v průměru o 19 haléřů na litr, na 38,51 koruny za litr. Cena nafty vzrostla dokonce o 21 haléřů na litr a stojí 37,20 koruny za litr. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy