Letíte s mezipřistáním a zmeškáte navazující let. Kdy máte nárok na kompenzaci?

Každé letiště má stanovenou tzv. „minimální dobu na přestup“. Jde o orientační časový údaj, který uvádí, za jakou nejkratší dobu zvládne pasažér na letišti přestoupit na další let. Některá letiště mají přestupní časy kalkulovány s ohledem na fyzická přemístění cestujícího z terminálu na terminál, pasové a bezpečnostní kontroly, přeložení zavazadel a uplatňují kalkulačku minimálního času na přestup.Podle zkušeností společnosti Click2Claim, jenž zajišťuje pro cestující vymáhání oprávněných kompenzací za zpožděné nebo zrušené lety, je potřeba považovat uváděnou „minimální dobu na přestup“ za orientační údaj. „Naše zkušenost je taková, že tyto údaje je třeba brát s určitou rezervou, neboť publikované přípojové časy nepočítají s žádnou rezervou pro velmi častá drobná zpoždění do deseti minut, k nimž dochází z důvodu přeplnění kapacity vzdušného prostoru nebo nevyzpytatelnosti okamžitého stavu počasí. V praxi to pak znamená, že cestující přestup nestihne,“ říká ředitel společnosti František Herynk.Pokud má cestující celou cestu v rámci jedné rezervace, tedy na jedné letence, tak se o něj letecká společnost v případě zmeškání návazného letu musí postarat. V praxi to znamená, že mu musí nabídnout občerstvení a dva telefonní hovory nebo emaily zdarma, případně noc v hotelu. Také mu musí zajistit náhradní let v nejbližším možném termínu.Náhradní let jiným spojem však cestujícímu obvykle přinese oproti původnímu plánu mnohahodinové zpoždění. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 261/2004 má klient v takovém případě nárok na kompenzaci za zpožděný let.

Pokud dojde ke zmeškání návazného letu kvůli zpoždění letu předešlého, které je zaviněno dopravcem a nejde o zpoždění kvůli počasí, politické nestabilitě, stávce, bezpečnostním opatřením, či řízení letového provozu, měl by mít cestující nárok na finanční kompenzaci.Důležitou podmínkou ovšem je, aby šlo o garantovaný let, tedy aby byl celý let v rámci jedné rezervace na jedné letence! K tomu, aby cestující získal finanční kompenzaci je dále důležité, s jakou aerolinkou cestuje a na jakém letišti přestupuje. Jsou-li splněny výše uvedené podmínky a jde o dopravce, který má registraci provozujícího dopravce udělenou v EU, nárok na finanční kompenzaci cestující má a nezáleží na tom, odkud letí a na jakém letišti přestupuje. Ovšem jedná-li se o mimoevropského dopravce, cestující dostane odškodnění pouze v případě, že let, na kterém vzniklo zpoždění, startoval z letiště v EU.

Jak by to vypadalo v praxi? Vezměme si například let Praha – Kapské Město s přestupem v Dubaji. Při cestě z Prahy do Kapského Města má kvůli dopravci první let zpoždění a cestující kvůli tomu nestihnou let Dubaj – Kapské Město. V tom případě má cestující nárok na finanční kompenzaci a nezáleží na tom, s jakým dopravcem z Prahy letěl. Pokud stejná situace nastane při cestě zpět, tedy let z Kapského Města je zpožděn a letadlo Dubaj – Praha uletí, cestující nemají nárok na finanční kompenzaci. U dálkových letů tak v platí v obou směrech rozdílná pravidla, která sklízejí kritiku. „V tomto ohledu zde platí dvojí metr a Nařízení Evropského parlamentu a Rady nedává cestujícím adekvátní ochranu. Jde o zcela nesmyslné nařízení, které znesnadňuje cestování a jsme toho názoru, že by podmínky měly být stejné pro oba směry cestování a tudíž narovnány,“ říká František Herynk.

Témata:  letiště,  letadla