Regionální letiště v ČR těžce krvácí, meziročně odbavila o 87 procent méně cestujících, vykázala ztrátu až 200 milionů korun
Česká regionální letiště za sebou mají nejhorší rok historie. Tak o loňsku otevřeně hovoří například představitelé brněnského letiště, kteří za loňský rok počítají se ztrátou až 75 milionů korun. Letiště fatálně poškozuje covidová situace, nepomáhá jim ani loňský daňový balíček, zejména zrušení superhrubé mzdy, které ochuzuje kraje a města. Některá z letišť se proto přeorientovávají na nákladní přepravu, jiná se potácejí na pokraji krachu, resp. ukončení provozu.
Ztrátu v rozsahu desítek milionů korun vedle Brna počítají v Ostravě, Pardubicích i v Karlových Varech. Letiště v Českých Budějovicích zase v rozporu s předpokladem ani nezahájilo pravidelný provoz. Důvodem je pochopitelně koronavirová pandemie, resp. protipandemická opatření, včetně uzavření regionálních letišť pro mezinárodní komerční lety, k němuž se česká vláda uchýlila loni v půli března.
Zatímco v roce 2019 tuzemská regionální letiště – Brno, Karlovy Vary, Ostrava a Pardubice – odbavila dohromady celkem 1 310 000 cestujících, loni to bylo pouze 175 000 pasažérů, tedy zhruba 7,5krát méně. Neboli o zhruba 87 procent cestujících méně.
V letošním a příštích letech navíc letiště nemohou počítat s takovou podporou příslušných krajů a měst, protože ty finančně krvácí kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru, ale i kvůli loňskému zrušení superhrubé mzdy a některým dalším opatřením z daňového balíčku. Kraje a města přitom regionální letiště poměrně intenzivně finančně podporují dokonce i v příznivých časech. Letiště se totiž nezřídka potýkají s malým počtem pravidelných linek, případně dokonce jejich úbytkem. Některým tak již delší dobu hrozí ukončení provozu.
Na letišti Brno-Tuřany ještě v roce 2019 odbavili 543 633 cestujících, jednalo se tehdy o 8,5procentní meziroční nárůst. Loni však letiště odbavilo pouze 86 089 cestujících, tedy ani ne šestinu počtu odbavených cestujících roku 2019. V roce 2019 dokonce za jediný měsíc, konkrétně za červen, odbavilo brněnské letiště více cestujících než za celý rok 2020, přesně 86 781. Aktuálně v Brně žádná pravidelná linka ani nefunguje.
Letiště Ostravě-Mošnově předloni odbavilo 323 320 cestujících, ale loni jen 37 709. To se promítá do očekávané ztráty zhruba 60 milionů korun. Výpadek v tržbách částečně kompenzoval markantní nárůst nákladní přepravy, meziročně sedmdesátiprocentní. Loňský rok tak byl z hlediska objemu odbavené nákladní přepravy, 14 228 tun, historicky rekordní.
Ačkoli v roce 2019 letiště v Pardubicích odbavilo 102 045, před rokem počítalo s tím, že za rok 2020 odbaví na 200 tisíc pasažérů. Jenže zvládlo jich odbavit jen šestinu, 34 238. Hospodaření společnosti East Bohemian Airport, která letiště provozuje, tak za loňský rok vykáže ztrátu zhruba 40 milionů korun.
Karlovarské letiště plánovalo loni odbavit 80 tisíc cestujících. Předloni jich odbavilo 62 434. Nakonec jich ovšem v roce 2020 odbavilo jen necelou čtvrtinu plánovaného počtu, totiž 17 234. I proto bude mít za loňský rok ztrátu zhruba 19 milionů korun. Fatální ránu zasadila karlovarskému letišti ruská letecká společnost Pobeda, když musela loni v březnu ukončit linku do Moskvy.
Těžce ztrátová regionální letiště tak musí zachraňovat nejen zmíněný přechod na nákladní přepravu, ale například i provozování letecké školy nebo pronájem budov. To ale pochopitelně nestačí.
Kapitolu samu pro sebe pak představuje nové letiště v Českých Budějovících, ze kterého zatím žádná pravidelná linka nevzlétla, ač už do něj město i kraj investovaly přes miliardu korun.
Zásadní změnu k lepšímu přitom nelze čekat ani letos, ani v příštím roce. Na předpandemickou úroveň se frekvence letecké dopravy celosvětově vrátí až v letech 2024 nebo 2025. Nad existencí některých regionálních letišť v ČR se tak vznáší stále otazník stále výraznější.
Doporučujeme
