Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Novela zákona pomůže minimálně polovině důchodců

Léky, ilustrační fotografie
Léky, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Menší doplatky za léky rodinám s dětmi i důchodcům a vyšší příspěvky na kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené budou v úterý 15.8.2017 projednávány na senátním Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Zákony by měl pak ve středu 16.8.2017 na své schůzi projednat celý Senát.

Z navrhované novelizace hned několika zákonů by měly předně těžit nejohroženější sociální skupiny, které často žijí na hranici bídy. „Jde o stovky milionů korun ročně, které budou nově putovat k těm nejpotřebnějším. Solidarita by tu mohla být i vyšší, ale rozpočtové možnosti jsou omezené. Sérii těchto novel rozhodně podpořím,“ říká senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. z Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR, který je sám zpravodajem novely zákona 329/2011 Sb. o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením.440 milionů korun ročně pro rodiny s dětmi a důchodce

Plošně největší skupiny lidí se dotkne novela zákona o veřejném zdravotním pojištění snižujícího roční hranici pro doplatky za léky u dětí a seniorů. Děti do 18 let a senioři od 65 let by nově měli za léky ročně doplatit maximálně 1000 korun místo současných 2500 a důchodci nad 70 let věku maximálně 500 korun. „Polovina důchodců doposud nedosahuje na průměrný důchod, který je u žen necelých 11 tisíc korun a u mužů 13 tisíc korun. Každá koruna v jejich prospěch se tu počítá,“ komentuje důvod snižování doplatků na léky senátor prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc. Do uvedených limitů se nezapočítává vše, co pacient v lékárně doplatí. U kategorie částečně hrazených léků se výše započitatelného doplatku řídí podle toho nejlevnějšího léku ve skupině se stejnou účinnou látkou. Při překročení limitu pak pojišťovna uhradí částku pojištěnci do 60 dnů po uplynutí kalendářního čtvrtletí, ve kterém byl limit překročen. „Existují případy, kdy lék není možné zaměnit, a v těchto přídech má lékař možnost to na recept zaznamenat a pacientovi pak bude započítán doplatek celý bez ohledu na podobná levnější léčiva,“ vysvětluje senátor Jaroslav Malý. Doplatky za léky přitom mohou znamenat pro nemocného částku od několika desetikorun po několik tisíc korun měsíčně. „Ze své praxe vím zejména o starších pacientech, kteří jsou nuceni dodržovat přísnou finanční disciplínu a naplánovat každou korunu, aby vyšli. Řekl bych že jde o hrdou generaci, která nebyla zvyklá žádat o pomoc. Výdaje za léky jsou pro ně citlivou položkou a novela zákona jim pomůže. Určitě se jim ale také vyplatí komunikovat s lékařem i lékárníkem o dostupných variantách léků a také porovnat ceny lékáren v okolí,“ doplňuje profesor Malý. Pojišťovny bude stát nové zákonné opatření o 440 milionů korun ročně navíc.

Lepší podmínky pro zdravotně postižené

Zdravotnický výbor a ve středu pak všichni senátoři budou hlasovat také o změně v poskytování dávek osobám se zdravotním postižením. Nově by například při schvalování žádostí o příspěvek na pořízení automobilu už neměly být zkoumány celkové majetkové a sociální poměry žadatelů, ale mělo by se vycházet z výše aktuálního příjmu žadatele a osob s ním společně posuzovaných za rozhodné období. V šesti příjmových skupinách od dvanácti do osminásobku životního minima budou žadatelé moci dosáhnout na příspěvek od 100 po 200 tisíc korun. Pro opětovné poskytnutí příspěvku na zvláštní pomůcku, kterou motorové vozidlo je, se navíc zkracuje desetiletá lhůta na 7 let. Zkrácená lhůta bude aplikována i na situace, kdy bylo o příspěvku rozhodnuto před nabytím účinnosti zákona. Ta se navrhuje stanovit na 1. ledna 2018. „Navíc měsíční příspěvky na imobilitu vzrostou ze současných 400 na 550 korun. Je to zase balík úprav, které dávají smysl a pomáhají zdravotně postiženým s integrací do společnosti,“ uzavírá senátor a profesor interního lékařství Jaroslav Malý.

Témata:  zákony léky zdravotnictví rodina důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy