Pamlsková vyhláška rozlítila Jílkovou. Specialistka zakazuje dětem Pribináček, děti mladší 15 let nesmí do školního bufetu

Na téma stravování ve školách dnes v pořadu Máte slovo diskutovali místopředsedkyně poslaneckého školského výboru Vlasta Bohdalová, místopředsedkyně TOP 09 Jitka Chalánková, výživová specialistka Margit Slimáková, představitel Potravinářské komory Miroslav Koberna, zastánkyně zdravé stravy Blanka Turturro a zástupce provozovatele školního bufetu David Kratochvíl.

Podle Kratochvíla bylo nutné, aby školní bufety přešly na nový sortiment. Ten se skládal například z kukuřice, mrkví a dalšího ovoce a zeleniny, což děti nezaujalo. Problém nastal například ve chvíli, kdy děti vyžadovaly na kukuřici sůl, tu ale bufety poskytovat nesmí. Bohdalová ale vidí větší problém v tom, že čtvrtina dětí ve školách trpí nadváhou. Následně vyjmenovala několik povolených potravin s tím, že kdo chce, může poskytovat dětem například i jogurty.

Chalánková se domnívá, že vyhláška je naprosto zbytečná a měly by si samy školy regulovat, co se bude prodávat. Nepopírá, že by měly bufety nabízet zdravou stravu, musí o ně ale mít děti zájem. Podle Turturro byly dříve v nabídce například pizzy nebo brambůrky, a přesto se silně kalorické výrobky moc neprodávaly, zamýšlí se proto nad tím, komu pamlsková vyhláška vlastně slouží.

Děti nesmí koblihy, polotovar ano?

Kratochvíl upozornil na to, že dětem se paradoxně může nabízet bílé pečivo nebo zmrazené polotovary, ale nikoliv čerstvé výrobky. Slimáková ale vyhlášku chválí a tvrdí, že regulace je potřeba proto, že 86 procent věcí prodávaných před ní patřilo do kategorie, která se ve školních bufetech objevovat nemá. Podle diváka z publika tím pádem ale podporujeme zahraniční výrobce, protože česká kobliha z pekárny se prodávat nesmí, naopak zahraniční zmrazené koblihy ano.

Slimáková v reakci uvedla, že ve skutečnosti nejde o to, jestli se může nebo nemůže prodávat celozrnné pečivo, ale o to, kolik v něm je například soli. Podle diváka z publika ale nemohou pekaři vyrábět zvlášť výrobky pro obchody a zvlášť pro školy. „A to nemůžete udělat něco pro lidi?! Potřebujeme to co je v sámoškách, aby bylo ve školách?“ naštvala se Slimáková s tím, že česká vyhláška není tak přísná, jako v zahraničí.

Koberna ji ale obvinil ze lži s tím, že světové zdravotnické organizace toto vůbec neřeší a česká pamlsková vyhláška je dvakrát více přísnější, než jinde. Podle jiného diváka je to ale výhoda, protože rodiče dávají dětem to co považují za vhodné. Koberna dodal, že vyhlášce vyhovuje například odstředěné mléko nebo nízkotučný tvaroh, což jsou věci, které mnohdy nejedí ani rodiče, natožpak děti. Naopak nevyhovuje kupříkladu Pribináček, který obsahuje dvě a půl lžičky cukru na 88 gramů, což je jedno balení. Koberna ale tvrdí, že takový produkt obsahuje i tuky a další látky a tuto normu nikdy splnit nemůže.

Divák z publika z Asociace ředitelů gymnázií upozornil, že v realitě nemá bufet asistenty, který by mu sháněl a hledal, co vyhlášce vyhovuje a co ne. Studenti se pak takovým bufetům akorát smějí a své jídlo si stejně nosí z domu. „Ty limity jsou tak ostře nalinkované, že je neberou vážně,“ vysvětlil s tím, že tomu, že si děti nemohou koupit jogurt s marmeládou, se směje i on. Bohdalová následně přiznala, že většina škol své bufety stejně nemá a svačiny dětem dělají rodiče.

Coca Cola nevadí?

Chalánková upozornila, že vyhláška byla napasována na regulaci reklamy ve školách, přitom běží školní turnaj Coca Cola Cup, a to pod záštitou ministerstva školství. Koberna se následně přidal s tím, že obezita se v Česku nešíří, ale naopak klesá, a i to považuje za pokrytectví. Poté dodal, že jeho děti na pastvu nikdo hnát nebude. „Vy si dávejte dětem co chcete, ale ve škole si to kupovat nebudou!“ zareagovala Slimáková s tím, že rodiče mohou dětem do škol dát co chtějí.

Jílková poté poukázala na další paradox. Strava, kterou mohou jíst děti v mateřských školách, je dětem od šesti let díky vyhlášce zakázána. Podle diváka z publika, ředitele základní a mateřské školy, je to divné, což přiznává i Slimáková. Podle ní ale jde o to, že se udělala jedna vyhláška, kterou se nedaří kvůli odpůrcům dokončit, a poté se udělá druhá.

Podle Jílkové je ale ve vyhlášce další problém, a to u víceletých gymnázií, kdy na některých bufetech visí cedule zakazující vstup dětem mladším patnácti let, neboť se zde prodávají věci pro starší žáky, které vyhlášce nepodléhají. Ptala se proto, co mají lidé takovým dětem říkat, na což jí nedokázala odpovědět ani Bohdalová, ani Slimáková. „Já se vás ptám, co mají takovým dětem říkat!“ naštvala se Jílková na Slimákovou.

Bohdalová poté přiznala, se s vyhláškou se dá nadále pracovat. Podle diváků jde totiž o to, že vyhláška zakazuje například i jogurty, nikdo ale nepochybuje o tom, že by měla platit na slazené nápoje. „Je ale tak složité dávat do jogurtů míň cukru?“ opáčila. „My vám vyrobíme cokoliv, ale musí to někdo koupit. Tam se cukr nedává, máte to úplně pomatený, kde jste na to přišly?“ zeptal se směrem k Bohdalové a Slimákové.

Selekce podle občanek

Další divák uvedl, že v jeho víceletém gymnáziu je potřeba při vstupu do bufetu ukazovat občanský průkaz, na základě čehož si žáci poté mohou nakoupit, co jim vyhláška dovolí, resp. nezakazuje. Podle něj se ale děti cítí trapně. Poté se dotázal, proč se stravování dětí nenechá na rodičích, s čímž souhlasí i Chalánková. Kratochvíli vidí vidí další problém v tom, že řada schválených výrobků je drahá a děti si je za vysoké peníze nekoupí, na druhou stranu na nich ale bufet nemůže zkrachovat.

Chalánková jako dětská lékařka uvedla, že jediný zdroj energie pro mozkovou činnost dětí je glukóza, která jim je vyhláškou odpírána. Kaloricky chudé jsou ale i obědy a hrozí, že děti začnou hladovět a objeví se mentální anorexie nebo osteoporóza, pokud nedostanou dívky dostatek vápníku. „Takže vy tvrdíte, že děti mají málo cukru, protože jim neprodáváme sladkosti v bufetech?“ vysmála se jí Slimáková.

To ale naštvalo Jílkovou: „Kdo tady hájí, že se má prodávat čokoláda! My tady mluvíme o mléčných výrobcích!“ okřikla Slimákovou. „Víte co, paní Jílková? Děti mají mít snídani. Vy si myslíte, že škola musí dodávat svačiny?“ reagovala Slimáková. „Paní doktorko, vy se vyhýbáte odpovědi!“ odsekla Jílková. Podle Slimákové by děti mohly dostat ve školách ovoce nebo tvaroh, což podle ní sní. Jílková si ale myslí opak. Kratochvíl jí dal za pravdu a tvrdí, že děti o to zájem nemají.

Jílková následně citovala odborníky a uvedla, že většina dívek trpících anorexií k této poruše přišla na základě posedlosti zdravou stravou. Divák z publika posléze uvedl, že vyhláška není dokonalá, její myšlenka je ale správná. Dodal, že vyhláška se dá změnit. Jiná studentka uvedla, že hlad je nejlepší kuchař a pokud by jako mladá měla hlad, tak by si koupila i tu zdravou stravu. Další studentka podotkla, že vyhláška se týká víceletých gymnázií i v tom ohledu, že si starší studenti mnohdy nemohou koupit co chtějí, protože to jejich bufet nenabízí. „Můžeme kouřit cigarety, pít alkohol, řídit auto, ale nemůžeme si koupit co chceme,“ uvedla.

„Paní doktorky, my jsme slyšeli, že obézních dětí je 24 procent. Uvědomujete si, že velká část dětí v růstu jsou ale hubení?“ zeptala se následně Jílková Slimákové. Ta nikomu nedoporučila odtučněná jídla, nevysvětlila ale, proč nemohou děti dostat normální jogurt. Podle Koberny navíc žádná legislativa nestanovuje, která potravina je zdravá a která nezdravá. Nikoho například nezajímá energetický příjem a výdej.

Divák z publika, ředitel školy, poté navrhnul, že bufety zkrátka zruší a celá vyhláška bude k ničemu. „Nám je to upřímně jedno jestli tam budou nebo ne,“ dodal.

Témata:  Michaela Jílková,  Máte slovo