Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Školství čeká revoluce. Poslanci přehlasovali Zemanovo veto

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Novelu školského zákona poslanci znovu schválili. Počtem 106 hlasů "přebili" veto prezidenta Zemana, který odmítl zákon podepsat na začátku května. Nelíbilo se mu, že by mohly do školky i dvouleté děti, spor se vedl také o inkluzi.

Poslanci schválili novelu školského zákona, kterou prezident vetoval a vrátil ji tak do Sněmovny. Zemanovi vadily hlavně úpravy pro mateřské školy, včetně zavedení spádových školek nebo povinného předškolního vzdělávání dětí, a inkluze.

Zemana v jeho rozhodnutí podpořil i Svaz měst a obcí. Případné navýšení školek prý s vedením obcí nikdo nekonzultoval, radnice ani nedostaly žádné analýzy. I přesto ale poslanci 106 hlasy Zemanovo veto přehlasovali.

Podle novely by měla už 1. září 2016 odstartovat inkluze, proti čemuž vystoupil i senátní školský výbor. Bouřili se proti ní i někteří rodiče, kteří se bojí, že děti s postižením budou ty nadanější brzdit. Kvůli tomu mají školy dostávat více peněz na asistenty a další pomůcky.

Od příštího roku bude také poslední ročník školky povinný.  Zákonný nárok na místo ve školce navíc mají mít už dvouleté děti. Ministryně už dříve upozornila, že jde jen o možnost, ne povinnost.

Přednostní právo na školku mají mít nově děti, které bydlí v jejím spádovém obvodu. Obce tak budou muset podle kritiků držet místa ve školkách i pro děti, které jejich rodiče umístí jinam. I to se Svazu měst a obcí nelíbilo.

Kritikům vadily také jednotné přijímací zkoušky na všechny střední školy s maturitou, které by měly školy zavést už od příštího roku. Dalším sporným bodem byla povinná maturita z matematiky, kterou budou muset studenti absolvovat už v roce 2021. Brojila proti ní i Česká středoškolská unie.

Témata:  zákony školství děti

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy