Zabavujete i spodní prádlo! U Jílkové bylo horko kvůli exekucím

„Dlužníkem se člověk nerodí, ale stává. Pokud máte exekuci, je to osobní selhání a můžete si za to sami," ostře začal Zbyněk Prousek, majitel a jednatel firmy, která vymáhá pohledávky. Podle ministra pro lidská práva ale nelze všechny dlužník paušalizovat, lidé se prý dostávají do problémů třeba při rozchodu, dluhům na výživném, nebo ztrátě práce. Problémy řeší půjčkou, která jim pak přeroste přes hlavu. Systém je podle něj nastaven tak, že nahrává především překupníkům pohledávek.

Soudní exekutor a člen prezidia Exekutorské komory Petr Polanský vidí problémy spíše v nekoncepčních zásazích vlád do systému. Politici podle něj až příliš často hrají populistické hry, aby se zavděčili lidem.

Exekutoři si nesmí konkurovat

„Exekutoři by neměli být konkurenční podnikatelé. Teď se snaží získat co nejvíce zakázek. Jsou to zástupci státu. Proto by měli mít místní příslušnost. To je objektivní kritérium. Zatímco teď jsou zde podmínky pro korupční prostředí," vysvětloval ministr pro lidská práva. „Jsem rozzloben. Můžeme si vybrat doktora nebo právníka. Tak proč si nemůžeme vybrat soudního exekutora? Je jasné, že si vyberu takového, který má dobré výsledky," nechápal tento argument důchodce Jiří Pech, který vymáhá na nezaplaceném nájemném asi 30 tisíc korun.

„Soudní exekutor vykonává státní moc, jeho rozhodnutí je jako rozhodnutí soudu. A soudce si taky nevybíráme. Jde o to, aby pravidla byla objektivní," vysvětloval Dienstbier. S tím souhlasí i Polanský z Exekutorské komory. „V tuto chvíli běží 4,5 milionu exekucí u 750 tisíc dlužníků. To je asi 6 exekucí na jednoho. Nemá smysl, aby 6 exekutorů honilo jednoho člověka. Náklady rostou exekutorům i dlužníkům," vysvětloval Polanský, že pokud by byla zavedena místní příslušnost, jednoho člověka by řešil jeden exekutor.

Exekutoři se špatně chovají, stěžují si lidé

Podle Miroslava Rusenka z Romské demokratické strany si lidé často stěžují, že mají někteří vymahači praktiky, které jdou nad rámec zákona - diskriminují dlužníky, využívají jejich neznalosti a zabavují jim i to, co podle zákona nesmí. Třeba spodní prádlo. Na chování exekutorů si stěžuje i dlužník Tomáš Dvořák. „I policisté teď musí mít ukončené středoškolské vzdělání. I exekutoři jsou veřejní činitelé, ale vzdělání jim chybí. Volal jsem jim, když jsem jim řekl, že si chci hovor nahrát, což oni dělají běžně, položí mi telefon. Ten člověk byl arogantní, mluvil jako dlaždič a řekl mi, že jsem idiot," zlobil se Dvořák.

Podle Prouska to ale není pravda, i exekutoři musí mít středoškolské vzdělání a navíc půlroční praxi na úřadě. I Rusenko se ale domnívá, že arogantní exekutoři jsou. „Pravda bolí," rýpnul si. „Já jsem dělal exekutora 5 let, udělal jsem asi 2 tisíce exekucí, ale stížnost jsem neměl žádnou. Jak jste zjistil, že ten člověk na telefonu neměl vzdělání? To nepoznáte. A záznamy musíme pořizovat ze zákona, to není náš výmysl," snažil se uvést věci na pravou míru majitel vymahatelné firmy Rousek.

Jak to chodí v praxi?

Divák Tomáš Hlavsa se svěřil, že i když nikdy nic nedlužil, s exekucí se setkal. „Exekutorka Fučíková vymáhala peníze, které jsem už zaplatil. Na poplatku si naúčtovala 4800 korun. I když ji firma, která dluh vymáhala, upozornila, že jde jen o chybu. Dnes je z ní prezidentka exekutorské komory," vysvětloval Hlavsa. Podle soudního exekutora Polanského ve společnosti často kolují různé fiktivní příběhy o krutosti exekutorů. I on by problém řešil zavedením místní příslušnosti exekutorů. „Dlužník o ničem neví, všichni mu hází klacky pod nohy. Jsou arogantní a nakonec řeknou, že nemají peníze. Dlužník ale není vždycky chudák a věřitel vždy lichvář," ironicky citoval výmluvy dlužníků Prousek.

„Manželka pronajímala byt, nájemník neplatil asi 3 měsíce. Pokusili jsme se vše dojednat, domluvili jsme se ve smírčím řízení. Dlužil 30 tisíc, 15 měl zaplatit hned, pak 1500 každý měsíc. Ale neplatil a teď už je to i s poplatky 115 tisíc. Zkoušeli jsme exekuci, srážku ze mzdy, srážku z účtu, nic nemá a je hlášen na úřadě. Pak jsme ale zjistili, že kamarádovi v exekuci měsíčně daruje 2 tisíce," popisoval svůj případ věřitel Jiří Pech.

„Je to vaše chyba, riziko podnikání. Máte si prověřit, komu byt pronajímáte," ostře se do něj pustil Dvořák, který také čelí exekuci. Podle něj je účelová a uvalila ji na něj jeho bývalá manželka kvůli výživnému. Nedlužil skoro nic, nakonec se ale částka vyšplhala na 400 tisíc. „Účelová exekuce není, vždy ji určuje soud," oponoval Prousek.  

4 z 5 pohledávek jsou nevymahatelné

Moderátorka Michaela Jílková připomněla, že 80 procent exekucí je nedobytných. To by podle Dienstbiera měl změnit zákon tykající se osobního oddlužení. Pomohlo by podle něj dlužníkům, věřitelům i exekutorům. „Takoví lidé, kteří dluží, nebudou nikdy legálně pracovat. Stát přichází o daně i peníze ze sociálního pojištění a věřitel nikdy nic neuvidí," navrhoval řešení ministr pro lidská práva. Pokud by ale pracoval legálně, strhávala by se mu jen určitá částka, vydělali by na tom všichni. Podle ředitele poradny při finanční tísni Daniela Šmejkala také pomůže omezení poplatků na 5 tisíc.

Jeden z diváků také dodal, že exekuce odporují základní listině práv a svobod, kde se mluví o nedotknutelnosti obydlí. Nově nemůže být exekuce uvalena na nemovitost, pokud je dluh nižší než 30 tisíc korun. Podle Prouska je však taková exekuce někdy jedinou cestou, jak peníze od dlužníka získat.

Exekucí je zbytečně moc

Polanský upozorňuje, že v Česku jsou exekuce nadužívány. „Máma nadměrný počet exekucí, většina dluhů je nevymahatelná. Ročně je zahájeno 750 tisíc exekucí, ukončeno jich je ale jen 250 tisíc. Takže ročně přibývá půl milionu exekucí," vysvětloval exekutor s tím, že z nevymahatelných exekucí nedostane peníze ani věřitel, ani exekutor. I proto by navrhoval, aby za exekuci platil poplatek věřitel, Lidé by si tak podle něj rozmysleli, jestli má smysl návrh na exekuci vůbec podávat.

„Kvůli stokoruně se dluh vyšplhá na tisíce kvůli platu exekutorů. Kolik lidí spáchalo sebevraždu? Kolik dětí skončilo v ústavech? A z kolika jsou bezdomovci? Já jsem pro tu finanční amnestii. Za komunistů to šlo na tresty, proč by to nešlo na peníze?" navrhoval Rusenko z Romské demokratické strany. Dienstbier ale ujasňoval, že v případě oddlužení nejde o prominutí dluhů. Naopak jsou stanovené přísné podmínky, aby dotyčný mohl splácet alespoň část dluhu. Nemusel by se bát, že o výplatu kvůli exekuci přijde a část pohledávky by postupně splácel. Užitek by tak z toho měli všichni včetně státu.

Témata:  exekuce,  Michaela Jílková,  Máte slovo