Jílková seřvala v ČT hosta kvůli zbraním: Šest mrtvých je vám málo? Džamila Stehlíková v závěru šokovala

Zásadním problémem, který v případě střelce byl fakt, že i jako duševně nemocný vlastnil zbrojní průkaz. „Jak je možné, že se léčil a měl zbraň? Měl se dostavit k psychiatrovi, ale bál se, že přijde o svého miláčka," domnívá se psychiatrička Džamila Stehlíková,

Jenže podle majitelů zbraní se podobným situacím dá předcházet jen velmi těžko. „Šlo o zkratkovité jednání, které žádná psychotesty nevyřeší. Někde jsem slyšel, že u nich se na něco přijde jen v 15 % případů." komentoval návrh bývalý policista a držitel střelné zbraně Petr Gruber. „To není pravda, zkušený psychiatr pozná 90 % narušených osobností," rázně se bránila Stehlíková. „A i kdyby po lidech nestřílelo těch 15 %, tak je to lepší než nic. Stojí to za to," domnívá se diskutující Jiří Šmoldas, který je pro zpřísnění podmínek pro zájemce o pistoli.

Psychologické testy problém nevyřeší

„A co Kalivoda, ten testy prošel a stejně vraždil," upozornil na případ takzvaného Lesního vraha Gruber. „To není civilista, ale policista. Navíc to není masový vrah, ale sériový. A o těch se teď nebavíme," smetla argument ze stolu Stehlíková.

Ani psychiatři však k plošnému testování nemají jednotný postoj. „Psychologické testy neuškodí, ale situaci nevyřeší. Svědčí to o neznalosti zdlouhavých právních procesů," kritizoval Stehlíkovou primáš psychiatrické nemocnice Bohnice Jiří Švarc. „Pokud by měli doktoři přístup do registru zbraní, pak by to vše vyřešilo," opáčila psychiatrička. Podle Švarce by bylo lepší, pokud by specialisté hlásili podezření na duševní choroby praktickému lékaři. „Ten by to pak měl nahlásit ve zprávě policii, která vydává průkaz," navrhuje primář.

„Proč se pořád bráníte? Bojíte se psychiatrů?" nechápala Stehlíková, proč její názor vyvolává tolik negativních reakcí. „Na mě to ale spíš působí, že chcete vygenerovat byznys," opáčil psychiatričce divák, podle kterého povinné testování prospěje především psychologům a psychiatrům.

Duševně nemocní si najdou jinou zbraň

Podle předsedy ústavně právního výboru není možné říci, jestli šlo tragédii v Uherském Brodě zabránit. „To by byl populismus. Kdyby neměl zbraň, možná by sedl do auta a srazil by lidi na zastávce," myslí si Jeroným Tejc. Podle politika je problém, že policie teď nemůže v případě nějakého podezření ihned zabavit zbraň. „Po posudku by se pak zbraň majiteli vrátila, nebo by se definitivně zabavil zbrojní průkaz," vidí prostor pro zlepšení legislativy Tejc.

Testování střelců ve velkém se nelíbí ani zástupcům Sdružení pro ochranu práv majitelů zbraní. „Psychologické testy nefungují. Zkoušeli to třeba na Slovensku a za 4 roky, co zákon platí, se staly 3 masakry," argumentuje statistikami David Karásek. „Jenže jich mohlo být víc," opáčil odpůrce zbraní Šmoldas. „Aspoň mají nějakou snahu. To nemáme dělat nic? Nošení zbraně je privilegium, ne právo" zlobila se na Karáska Stehlíková. „Když zachráníme jeden život, je to dost," dodal k tématu Šmoldas.

Lékaři by měli kontrolovat, zda pacient vlastní zbraň

Ani zákonodárci nevidí v plošném testování řešení. „Lepší je za dva přestupky zabavit zbraň," myslí si Tejc. Podpořila ho i Milena Bačkovská z ministerstva vnitra. „Navrhujeme, aby lékaři měli přístup k informaci, jestli mají pacienti zbrojní průkaz. Pokud mají podezření, musí ho poslat na testy," navrhuje ministerstvo. Lékař by tak musel u potenciálně nebezpečných pacientů kontrolovat, jestli vlastní zbraň.

I to se ale prý dá obejít. „Člověk ale k lékaři nemusí. Když ví, že je psychicky nemocný, nepřijde a neřekne: jsem psychicky nemocný, přeměřte si mě," domnívá se odpůrce zbraní Šmoldas. „Navíc by to lékaři museli dělat u každého pacienta, jinak by to nešlo. To je náročné časově i finančně," tvrdí primář Bohnic Švarc. Podle některých by pomohlo zefektivnění zákona v tom smyslu, že by podezřelé chování mohli hlásit i občané. „To, že je někdo agresivní, to pozná každý," domnívá se Švarc.

Útoků legálně drženou zbraní je minimum

„Tady mám statistiky útoků u nás. Tenhle sloupeček jsou všechny útoky za rok, ten malý všechny s jakoukoliv zbraní a tahle čárka, to je útok s legálně drženou střelnou zbraní. To je minimum," okazoval názorně Karásek ze svazu majitelů zbraní. „A kolik je to životů? Šest! I to je dost" A to vám nestačí?!" křičela na diskutujícího Jílková. Pak ho už raději nepustila ke slovu a naštvaně odešla k jinému diskutujícímu.

Diváci se zastávali spíše majitelů zbraní. „Je třeba chránit společnost před lidmi, ne před zbraněmi. Když bude duševně nemocný chtít, pořídí si zbraň jinde," navrhoval jeden z diváků, aby se pozornost zaměřila spíše na práci s duševně nemocnými. „Ano, ale takoví neprojdou sítem testů, riziko se sníží. Většina z nás nemá zbraň," oponovala Stehlíková.

Zbraně nejsou jen pistole

„A to jako nemáte doma nůž?" pustil se do psychiatričky divák. „Tady nemám," odpověděla Stehlíková. „Já se ptám, jestli ji máte doma," nenechal se odbýt divák. „Střelné zbraně mají fatální důsledky," pokračovala Stehlíková. „Mám tady klíče, mají asi 30 deka. Když vás vezmu po hlavě, taky budete kožená," opáčil divák. „Střelné zbraně útočí na velkou vzdálenost. Kdyby měl střelec v Brodě nůž, nebylo by tolik mrtvých," nenechala si svůj názor vymluvit psychiatrička.

Dalším problémem je komunikace mezi lékaři navzájem. „Pacient může změnit praktického lékaře čtyřikrát do roka. Já se jako psychiatr dozvím jen to, co mi pacient řekne, nebo co mi pošle praktický lékař poštou. Stejně tak se praktický lékař dozví jen to, co mu pacinek řekne, nebo co mu já pošlu. Ale už teď má praktický lékař v případě podezření možnost nařídit prohlídku u odborníka," shrnuje současnou situaci primář Švarc.

Pomůžou častější kontroly?

Co by chtěl předseda ústavně právního výboru změnit, je interval prohlídek. „Teď je povinná jednou za 10 let, chceme, aby to opět bylo jednou za 5 let," říká Tejc a dodává, že nově by mohl pomoci i registr přestupků, do kterého by měli přístup policisté i obce. Starostům obcí se totiž nelíbí, že nemají přístup k některým údajům o občanech. Podle nového řádu by mohli i starostové upozorňovat na potenciálně nebezpečné jedince.

„Je to celé o penězích. Podle mých informací stojí jedno psychiatrické vyšetření 4 až 5 tisíc. Platím spoustu poplatků za mysliveckou licenci, za zbraně a spoustu správních poplatků. I to je až moc," brání se myslivec Králíček. „Máte prostě luxusní koníček," opáčila Stehlíková.

Platí v tomto případě presumpce neviny?

„Podle průzkumu má asi 5 % držitelů zbraně nějakou duševní nemoc," uvedla Stehlíková. „Máme zde 300 tisíc lidí se zbrojním průkazem. Chcete mi říct, že 15 tisíc z nich může mít duševní nemoc?" nevěřícně se ptal Gruber. Jílková ho ale nenechala ani domluvit, za což se do ní člen sdružení majitelů zbraní pěkně pustil. „Nenecháte mě ani domluvit a dokončit myšlenku. Mám právo na presumpci neviny. Předložte mi důkaz, že jsem nebezpečný," vyzýval psychiatričku Gruber. „A co se vám stane, když na tu prohlídku půjdete?" vrátila mu to Stehlíková. „Ale já psychotesty prošel," nenechal se vytočit Gruber.

Ministerstvo také plánuje, více do procesu zapojit občany. „Lhostejnost je problém. Lidé mohou nebezpečné jedince nahlásit, ale není to zase tak, že by při anonymním udání policie odebírala zbrojní průkaz," ukončila debatu zástupkyně ministerstva vnitra Milena Bačkovská.

Témata:  Michaela Jílková,  Máte slovo