Alimenty. Na co máte nárok. A jak si poradit s neplatičem

Každé druhé manželství v Česku končí krachem. Pro spoustu dětí to znamená život v neúplné rodině. A pro spoustu rodičů boj o výživné. S jak vysokými alimenty na dítě můžete počítat? A co dělat, když druhý rodič neplatí – jaké máte páky a zbraně?

Děti, ilustrační fotografie
reklama

Každý rodič má vyživovací povinnost ke všem svým (biologickým i adoptivním) dětem. Platit na dítě musí, i když se s ním nevídá nebo má dokonce styk s ním soudně zakázán. Potud hovoří český právní řád jasnou řečí.

Méně jasno už je ale v tom, s jak vysokými alimenty na dítě může rodič, kterému potomek zůstal v péči, počítat. Žádné jednoduché pravidlo ani vzoreček výpočtu neexistuje. Zákon nestanovuje ani nic jako minimální a maximální výši alimentů – i když pokusy o jejich uzákonění v minulosti byly. Záleží, jak případ od případu posoudí konkrétní soudce – pokud se tedy rodiče dítěte na výši alimentů sami nedohodnou. Soudem určená výše výživného by se měla odvíjet zejména od majetkových poměrů rodičů a potřeb dítěte – jiné a jinak nákladné potřeby má například dítě zdravé, jiné dítě, které trpí nějakým zdravotním handicapem.

Tabulky máme. Soud se jimi ale řídit nemusí

Soudy mají k dispozici orientační tabulku vytvořenou Ministerstvem spravedlnosti. Ta ukazuje, jak vysoké procento čistých příjmů rodiče by zhruba mělo putovat na alimenty na dítě. Cifry ovšem mají jen doporučující charakter, soudy se jich pevně držet nemusí.

Jinak se ovšem soudci drží vcelku ustáleného postupu. Základní pravidlo říká, že dítě má právo na stejnou životní úroveň jako jeho rodiče. Soud si tedy především vyžádá všechny doklady o příjmech rodiče, potvrzené zaměstnavatelem. Pokud váš bývalý partner nebo partnerka podniká, bude muset dodat daňové přiznání. To může být, jak známo, dost zavádějící, příjmy se dají hodně srazit, třeba uplatněním výdajů. Dokonce je možné, že bude podnikatel vykazovat daňovou ztrátu. Tím se však soud, ani druhý rodič dítěte nemusí nechat ošálit – soud si může vyžádat peněžní deník a ověřovat, o jaké výdaje se reálně jednalo. Když je do nich zařazeno například luxusní auto, může je soud připočíst k příjmům – protože je patrné, že si rodič dítěte žije nad poměry. Vedle příjmů ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, budou soud zajímat také případné příjmy z pronájmu, akcií nebo jiného majetku, případně příjmy z důchodů a rent. Zjišťovat bude i rozsah rodičova majetku.

Když budete příjem kamuflovat prací na černo, může se stát, že se soud začne zajímat, proč vám náhle tolik klesly (oficiální) příjmy a jestli jste se kupříkladu bez zásadního důvodu nevzdali výnosnější činnosti nebo zaměstnání.

Dělat mrtvého brouka se nevyplácí: Alimenty se počítají z 85 tisíc

Když soudu nevyjdete vstříc a nedodáte mu všechny požadované doklady, podle kterých by mohl posoudit vaše příjmy a majetkové poměry, může vás to přijít dost draho. Soudce totiž v takovém případě bude podle nového občanského zákoníku vycházet z toho, že vaše příjmy dosahují pětadvacetinásobku životního minima – což dnes dělá 85 250 korun! A z této částky vám pak bude soud výživné na dítě vyměřovat.

Neplatí čtyři měsíce? Podejte trestní oznámení

Když rodič na dítě neplatí alimenty čtyři měsíce, dopouští se trestného činu zanedbání výživy. Můžete na něj tedy na policii podat trestní oznámení. Potřebovat k tomu budete několik dokladů. Vedle svého dokladu totožnosti také rodný list dítěte, rozsudek o rozvodu (pokud jste byli svoji), rozsudek o svěření dítěte do péče a rozsudky o výši výživného. Přinést byste měli také výpisy z účtu nebo útržky složenek, které prokazují dříve uhrazené výživné a zároveň fakt, že druhý rodič již nějaký čas neplatí.

Ceký článek zde

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky