Za neplatiče alimentů bude výživné na děti pravděpodobně platit stát, který je chce po dlužnicích vymáhat. Úřady práce budou na nezaopatřené dítě vyplácet maximálně 3000 korun měsíčně, a to nejvýše dva roky. Státní pokladnu to bude stát zhruba miliardu korun ročně. Senátní sociální výbor s tím dnes souhlasil. Horní komora o předloze rozhodne příští týden.
Za neplatiče alimentů zřejmě bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna dnes schválila hlasy 81 z 99 přítomných poslanců vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel až 3000 korun měsíčně nejvýše dva roky. Pohledávky by stát po neplatiči vymáhal. Rozpočtové dopady se odhadují skoro na miliardu korun ročně. Návrh zákona ještě musí posoudit senátoři a podepsat prezident. Má být účinný od července příštího roku.
Zálohované výživné bude stát vyplácet nanejvýš dva roky, a to rodičům, jimž partner neposlal celé soudem stanovené výživné po čtyři měsíce. Podmínkou bude také podané trestní oznámení na neplacení výživného a návrh na exekuci. Stát by měl vyplácet celou částku přiznanou soudem, maximálně však dostane rodič, kterému partner dluží, 3000 korun měsíčně. Shodla se na tom dnes vládní koalice. Novinářům to řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku.
Koaliční strany by měly příští týden jednat o tom, jak bude vláda dál postupovat při neplacení výživného. Měly by rozhodnout o tom, jak by se mělo posílit vymáhání alimentů. Vzniknout by mohl nový zákon ke zlepšení vymáhání.
Pokud vám partner nepřispívá na dítě, mohl by to místo něj udělat stát. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová v minulém týdnu předložila vládě návrh o tzv. zálohovém výživném. Alimenty by po neplatiči potom stát sám vymáhal.
Rychlejší čerpání mateřské, alimenty od státu nebo otcovská dovolená, to jsou návrhy, které se snaží prosadit ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Ta dlouhodobě usiluje o zrovnoprávnění postavení mužů a žen.
Ústavní soud se rozhodl promluvit do zavedené praxe, kdy dětem bohatých rodičů často připadne jako výživné závratná částka peněz. Zrušil totiž rozsudek Krajského soudu, který otci stanovoval výživné přes sto tisíc korun měsíčně.
Hostem pořadu Vaše téma byla poslankyně Markéta Adamová (TOP 09). Teprve třicetiletá poslankyně patří k nejmladším českým zákonodárcům. Jaký má názor na rozšíření pravomocí ombudsmanky Šabatové? Měl by stát za dlužníky platit alimenty?
Česká vláda mluví o zavedení takzvaného zálohového výživného. Stát by tak měl pomáhat rodičům v případě, že druhý rodič neplatí řádně výživné. S návrhem přišla ministryně sociálních věcí Michaela Marksová Tominová. Zruinujete tím sociální systém, varuje vládu ODS.
Stovky miliónů korun. Tolik dluží neplatiči v Česku svým bývalým partnerům na výživném. Hnutí ANO teď na ně začalo plést bič. Má mít podobu elektronických náramků.
Vláda chystá zavedení zálohového výživného, v rámci kterého by měl stát otcům matkám samoživitelkám posílal alimenty na účet. To se nelíbí ministru financí Andreji Babišovi, za což si vyslechl od komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné ostrou kritiku. Tu jí nyní vrátil.
Každé druhé manželství v Česku končí krachem. Pro spoustu dětí to znamená život v neúplné rodině. A pro spoustu rodičů boj o výživné. S jak vysokými alimenty na dítě můžete počítat? A co dělat, když druhý rodič neplatí – jaké máte páky a zbraně?
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
