Mayová žádá v Bruselu o odklad Brexitu. Přes hodinu to musela vysvětlovat

Podle dobře informovaných zdrojů ČTK nepřineslo její vystoupení zásadní překvapení a prezidenti a premiéři by jako podklad k diskusi dostali novou verzi návrhu závěrů. V ní se nyní zdůrazňuje, že Británie se v době odkladu brexitu zdrží "všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů" EU, zejména pak při účasti na jejích "rozhodovacích procesech".

Dokument, který má ČTK k dispozici, také uvádí, že o "záležitostech týkajících se situace po vystoupení Spojeného království" bude sedmadvacet ostatních zemí EU jednat na všech úrovních bez britské přítomnosti.

Mayová při příchodu novinářům připomněla, že rozhovory její vlády s opozičními labouristy jsou vážně míněné a seriózní. Její vláda se prý společně s opozicí snaží najít cestu, která by umožnila schválení už dojednané - a dvakrát odmítnuté - dohody o spořádaném vystoupení Británie z EU. Požádala proto prostřednictvím šéfa summitů EU Donalda Tuska o už druhý odklad brexitu, tentokrát do 30. června.

Je pravděpodobné, že summit dnes odložení britského odchodu z unie odsouhlasí, nejspíš ale s jiným cílovým datem. Tusk navrhuje delší, v zásadě až roční odklad do 30. března 2020 s tím, že Británie by mohla odejít i dříve, pokud se jí podaří ratifikovat dohodu o vystoupení.

Klíčovou podmínkou odkladu brexitu za 22. květen, po němž budou státy EU volit Evropský parlament, je uspořádání voleb také v Británii. Státy jako Francie přitom žádají záruky, že Británie jako země na odchodu, ale také stále plnoprávný člen EU, nebude blokovat rozhodování bloku v otázkách jeho vlastní budoucnosti.

Právě podoba a rozsah těchto záruk je společně s hledáním konkrétního data, do kdy nyní brexit odložit, hlavním obsahem večerní diskuse prezidentů a premiérů zemí EU.

Témata:  Theresa Mayová,  Brexit,  EU