Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nestlé končí s plastovými brčky. Z čeho je bude vyrábět?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Švýcarský potravinářský koncern Nestlé přestane od příštího měsíce ke svým produktům dávat plastová brčka. Současně pracuje na vývoji lahví na vodu z biologicky odbouratelného materiálu. Vyplývá to ze zprávy společnosti. Firma Nestlé, která je největším světovým producentem balených potravin, loni spolu s dalšími firmami zahájila kampaň, jejímž cílem je do roku 2025 vyrábět všechny obaly recyklovatelné nebo na vícenásobné použití, napsala agentura Reuters.

Společnost Nestlé oznámila, že od února začne ve výrobě brček používat alternativní materiály, jako je papír. Její divize Nestle Waters do roku 2025 zvýší ve svých obalech podíl recyklovaného plastu PET (polyethylentereftalát) globálně na 35 procent, na 50 procent pak v USA a pro některé typy vod také v Evropě.

Nestlé vyvíjí nové materiály na bázi papíru a biologicky rozložitelných polymerů, které jsou rovněž recyklovatelné. "To by se mohlo stát cennou volbou v místech, kde recyklační infrastruktura dosud neexistuje a ještě nějakou dobu nebude k dispozici," uvedla firma ve svém prohláš

Na vývoji biologicky odbouratelného a recyklovatelného materiálu pro lahve švýcarská firma spolupracuje s americkým podnikem Danimer Scientific a na výrobě recyklovatelného polypropylenu pro potravinářské obaly se společností PureCycle Technologies.

Podle nedávného zjištění organizace Greenpeace jsou nadnárodní potravinářské koncerny Coca-Cola, PepsiCo a Nestlé největšími producenty plastového odpadu na světě. Všechny tři jmenované společnosti přislíbily podniknout kroky ke snížení odpadu do roku 2025.

Témata:  Nestlé plast

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy