Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nemocnice je pro pacienty nebezpečným místem? Každý desátý je nakažen či raněn

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Každý desátý pacient je podle celosvětových odhadů během pobytu v nemocnici nakažen, raněn či dojde nějaké jiné újmě. Podle ministerstva zdravotnictví je to v Česku podobné, nemocnice se ale snaží tomu bránit. Mají standardizované postupy a bezpečnostní opatření, sdílejí dobrou praxi nebo mezi sebou soutěží. V pondělí se připomíná Den bezpečí pacientů.

"Chyby jsou drahé, jak pro pacienta, tak pro systém. Mezi opatření, která předcházejí rizikům poskytování zdravotní péče v nemocnicích, patří například systém identifikace pacientů, hygienická opatření či prevence pádů a úrazů," řekl náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Radek Policar. Důležité je podle něj zapojení pacientů, jejich aktivní role a zvyšování informovanosti.

Ministerstvo stanovilo pro poskytovatele zdravotní péče minimální požadavky v osmi oblastech pro nemocnice a dvou pro ambulantní péči. Mají se zaměřit například na identifikaci pacientů, aby jim nebyly zaměněné léky nebo provedená jiná léčba. Dalším cílem je prevenci proleženin a správná hygiena rukou. "Je pak na každém zařízení, aby přijalo opatření a nastavilo vnitřní systém tak, aby bezpečnostní cíle byly splněné," dodal.

Nemocnice se mohou také nechat takzvaně akreditovat, tedy zkontrolovat externími auditory, kteří se zaměřují i na bezpečnost jako součást kvality péče. Zapojují se také do různých mezinárodních projektů nebo nabízejí vlastní postupy ostatním.

Například Ústřední vojenská nemocnice v Praze (ÚVN) má díky systému čteček čárových kódů a označení pacientů i personálu přehled o tom, jestli pacient dostává správné dávky správného léku. "Principem je, že sestra v okamžiku podání léčiv sejme elektronickou čtečkou pacientův jedinečný čárový kód umístěný na náramku zápěstí ruky, dále svůj kód a kód podaného léku. Je tak přesně zaznamenáno kdy, kdo, komu a co podal, čímž se naprosto minimalizuje pochybení při podání ordinovaných léků," popsala Lenka Gutová, náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče ÚVN.

Nemocnice podle ní má lepší přehled také o zásobách léků. "Díky tomu jsme snížili interní skladové zásoby na polovinu. Dříve byly v příručních skladech byly léky za čtyři miliony korun," dodala Gutová. Dnes nemocnice přesně ví, na kterém oddělení ještě léky má a uspoří měsíčně asi 300.000 korun.

Fakultní nemocnice v Motole se například v jednom z projektů snaží snižovat délku hospitalizací a minimalizovat tak zdravotní komplikace. Nemocnice v Pelhřimově zase vytipovává už při přijetí do péče pacienty, u kterých je vyšší riziko pádu a zranění.

V Česku je asi 183 nemocnic, jejich zřizovateli je ministerstvo zdravotnictví, kraje, města, církev i soukromé subjekty. Celkové statistiky počtu úrazů, nákaz nebo chyb v péči o pacienty podle ministerstva neexistují, každá nemocnice si je sleduje samostatně.

Témata:  nemocnice lidé zdraví nemoc

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 19:38

Neberte si hypotéky. Brzo dostanete dotaci. Alespoň za to už bojují lobbisté

Komentář Vladimíra Pikory: Dnešní doba je plná nálepkování. Na každého se něco najde. Kdekdo je např. populista, ačkoli argumenty pro takové označení jsou obvykle na vodě. Podle mě je nálepkování falešné. Mnohdy je jen politicky motivované. Skutečný populismus je jinde. Příkladem klasického populismu, který se za populismus překvapivě neoznačuje, je návrh některých výrobců stavebního materiálu, developerů, a dokonce i bank na dotace hypoték.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy