Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pro nemocnice je v létě obtížnější sehnat dárce krve, odjíždějí na dovolenou

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pro nemocnice je v létě složitější sehnat dárce krve. Odjíždějí na dovolenou, po návratu z některých zemí často nemohou darovat třeba půl roku až rok. Například do Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně přijde přes léto jen kolem 60 procent stálých dárců, řekla ČTK primářka transfuzního oddělení Jarmila Celerová.

Pokles zaznamenala nemocnice již na začátku prázdnin. V období červencových státních svátků si lidé berou dovolenou a odjíždějí do zahraničí. Nejkritičtější pak bývají podle Celerové poslední dva týdny v srpnu. "Lidé odjíždí na dovolenou, proto je zveme, ať přijdou před odjezdem. Problém nastává, pokud se vrátí ze zemí, kde je riziko nákazy západonilskou horečkou nebo malárií. Pak je potřeba odběry odložit někdy o půl roku až o rok," řekla Celerová. Chybějící skupinou dárců jsou v létě i studenti, kteří o prázdninách odjíždějí z Brna. Do běžného stavu se situace na transfuzním oddělení vrací většinou na konci září.

Překážkou pro darování je nejen návrat z exotických zemí, ale také kousnutí klíštětem nebo komárem. "Na jižní Moravě je komárů čím dál víc, mohou přenášet řadu nemocí. Na začátku léta ale máme krve pořád dostatek," uvedla primářka transfuzního oddělení vyškovské nemocnice Růžena Závodná.

Některé nemocnice se snaží v létě s krví šetřit. "Akutní péče je samozřejmě neomezená, ale snižujeme počet neakutních operací. Je to příjemnější i pro pacienty, v teplých letních měsících mohou totiž nastat komplikace. Zároveň si nemůžeme dovolit mít nedostatek krve, protože jsme krizové centrum a zásobárna krve pro široké okolí," uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Brno Veronika Plachá.

Nedostatkovými krevními skupinami jsou dlouhodobě A-, A+ a univerzální 0.

Témata:  nemocnice dárcovství krve

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy