MF navrhuje přebytky státního rozpočtu využít pouze na snížení dluhu

Případný přebytek státního rozpočtu by se měl do budoucna využít pouze na snížení státního dluhu. Počítá s tím novela zákona o rozpočtových pravidlech, kterou do připomínkového řízení poslalo ministerstvo financí. V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na Sněmovnou určené výdaje. Novela počítá se změnami se začátkem rozpočtového roku, tedy k 1. lednu po schválení normy.

Ministerstvo financí

"Navrhuje se stanovit, že případný přebytek státního rozpočtu se vždy použije na snížení státního dluhu. Růst státního dluhu by do budoucna mohl ohrozit rozpočtové hospodaření ČR, a proto je třeba využít každé příležitosti na jeho snížení," uvádí důvodová zpráva k novele.

Hospodaření státu loni skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Státní dluh ke konci loňského roku klesl o 2,7 miliardy korun na 1,622 bilionu korun.

Zároveň MF v normě navrhuje vypustit ustanovení, aby Poslanecká sněmovna musela souhlasit s použitím peněz vytvořených v minulosti z rozpočtu a soustředěných na zvláštním účtu státních finančních aktiv.

Dále MF navrhuje se snížit penále související s odvodem za porušení rozpočtové kázně z promile denně na 0,4 promile denně.

V oblasti financování z programů EU i národních programů novela počítá s tím, že se rozšíří evidence informačního systému programového financování o dotační neinvestiční akce. Cílem je získat ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce novela připouští zjednodušenou evidenci.

Zákon zároveň zavádí, že pokud příjemce dotace v případě zjištěných pochybení včas situaci napraví nebo vrátí dotaci, nenastane porušení rozpočtové kázně. "Cílem navrhované právní úpravy je stanovit, že se přihlíží pouze ke včasnému splnění výzvy. Je-li výzva splněna včas, posuzuje se situace tak, že k porušení rozpočtové kázně nikdy nedošlo. Rovněž se navrhuje jednoznačně upravit, že vyzvat příjemce k provedení opatření k nápravě, nebo k vrácení prostředků je možností, nikoliv povinností poskytovatele," uvádí materiál.

Novela zároveň upravuje, že při nakládání s dotacemi může sice být spáchán trestný čin, ale nemuselo nastat porušení rozpočtové kázně. "Pro takové případy je třeba upravit oprávnění poskytovatele zahájit řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci," uvádí materiál.

Zároveň se v zákoně zpřesňuje ustanovení, aby bylo jasné, že řízení o odnětí dotace poskytnuté ze státního rozpočtu vede poskytovatel peněz, nikoliv finanční úřad. "Je-li dotace nebo návratná finanční výpomoc odňata, musí příjemce s výjimkou stanovených případů vrátit již poskytnuté prostředky, ale rovněž ztrácí nárok na výplatu ještě neposkytnutých prostředků," uvádí důvodová zpráva k novele.

Zákon o rozpočtových pravidlech obecně upravuje tvorbu, funkce a obsah střednědobého výhledu státního rozpočtu, státního rozpočtu a státního závěrečného účtu, příjmy a výdaje státního rozpočtu, státní finanční aktiva a pasiva, finanční hospodaření organizačních složek státu, zařízení státu majících obdobné postavení jako organizační složka státu, a státních příspěvkových organizací, finanční kontrolu, podmínky zřizování státních fondů, způsob řízení státní pokladny a řízení státního dluhu a hospodaření s penězi soustředěnými v Národním fondu.

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky