Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko má nejhorší výsledek státního rozpočtu od roku 2011

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hospodaření státu skončilo za první dva měsíce v deficitu 19,9 mld. Kč. Začátek roku bývá však tradičně pozitivní a současný výsledek je tak nejhorší od roku 2011. Na příjmové straně i nadále silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Ostatní hlavní daňové položky odpovídají přibližně rozpočtovému plánu. Na straně výdajů zaujme významný nárůst investic v řádu desítek procent oproti předchozímu roku. V měřítku plánovaných výdajů pro tento rok však investice dosahují pouze třetiny předpokládané částky.

Pro tento rok očekáváme, že příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá jako v roce předchozím vzhledem ke zpomalující ekonomice. Na výdajové straně bude pokračovat tlak na růst sociálních výdajů a platů státních zaměstnanců nebo výdajů na obranu. Na druhé straně viditelně slábne růst výběru hlavních daňových položek, což odpovídá sestupnému trendu tuzemské ekonomiky. Státní rozpočet by tak měl v tomto roce skončit blíže původnímu plánu, než jsme tomu byli svědky v posledních letech.

Běžné výdaje státu vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o 15,4 %. V meziročním srovnání tento nárůst opět nejvíce ovlivnily vyšší platby samosprávním celkům zejména v důsledku financování škol, zvyšování mezd státních zaměstnanců a vyšší výdaje na důchody, ale také platby podnikatelským subjektům. Výdaje na investice vzrostly o závratných 89,6 % ve srovnání s loňským rokem.  Tomu však napomáhá výrazně nízká srovnávací základna z minulého roku. Z plánu pro celý rok bylo proinvestováno pouze 5,3 % určených prostředků, což je necelá třetina z části rozpočtu naplánovaného pro dané období, informuje František Táborský, analytik Raiffeisenbank.

Témata:  ekonomika,  státní rozpočet

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.