Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko má nejhorší výsledek státního rozpočtu od roku 2011

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Hospodaření státu skončilo za první dva měsíce v deficitu 19,9 mld. Kč. Začátek roku bývá však tradičně pozitivní a současný výsledek je tak nejhorší od roku 2011. Na příjmové straně i nadále silně zaostává výběr daně z příjmu právnických osob. Ostatní hlavní daňové položky odpovídají přibližně rozpočtovému plánu. Na straně výdajů zaujme významný nárůst investic v řádu desítek procent oproti předchozímu roku. V měřítku plánovaných výdajů pro tento rok však investice dosahují pouze třetiny předpokládané částky.

Pro tento rok očekáváme, že příjmová strana státního rozpočtu už nebude tak příznivá jako v roce předchozím vzhledem ke zpomalující ekonomice. Na výdajové straně bude pokračovat tlak na růst sociálních výdajů a platů státních zaměstnanců nebo výdajů na obranu. Na druhé straně viditelně slábne růst výběru hlavních daňových položek, což odpovídá sestupnému trendu tuzemské ekonomiky. Státní rozpočet by tak měl v tomto roce skončit blíže původnímu plánu, než jsme tomu byli svědky v posledních letech.

Běžné výdaje státu vzrostly ve srovnání s předchozím rokem o 15,4 %. V meziročním srovnání tento nárůst opět nejvíce ovlivnily vyšší platby samosprávním celkům zejména v důsledku financování škol, zvyšování mezd státních zaměstnanců a vyšší výdaje na důchody, ale také platby podnikatelským subjektům. Výdaje na investice vzrostly o závratných 89,6 % ve srovnání s loňským rokem.  Tomu však napomáhá výrazně nízká srovnávací základna z minulého roku. Z plánu pro celý rok bylo proinvestováno pouze 5,3 % určených prostředků, což je necelá třetina z části rozpočtu naplánovaného pro dané období, informuje František Táborský, analytik Raiffeisenbank.

Témata:  ekonomika,  státní rozpočet

Aktuálně se děje

6. října 2026 11:24

1. října 2026 12:36

Hormuz se otevírá, ropa ale zůstává drahá. Babišova vláda dnes spustila regulaci paliv

Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Česko překvapilo Evropu. Inflace je nižší než ve všech zemích eurozóny

Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Podle dnes zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta. Nejnižší inflaci z členských zemí eurozóny zaznamenala Malta, a to 2,4 procenta. Následuje Finsko s 2,6 procenta.