Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Praha bude hospodařit s deficitem 18,4 miliardy korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé.

Na investice je vyčleněno 18,24 miliardy korun, přičemž peníze město převede do rezervy a na jednotlivé projekty je rozdělí až na začátku příštího roku. Rozpočet kritizovala opozice, které se nelíbí zejména postup při schvalování investic.

Na letošní rok měla Praha schválen rozpočet s příjmy 54,1 miliardy a výdaji 70,3 miliardy Kč. Deficit město pokryje také z vlastních zdrojů a státních příspěvků. Na investice bylo vyčleněno 16,8 miliardy.

"Rozpočet je rámec, v kterém se budeme pohybovat a bude se v průběhu roku měnit. Při jeho změnách a čerpání budeme postupovat zodpovědně," řekl náměstek primátorky Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Podle něj chce rada například zastavit nárůst běžných výdajů z posledních let.

V oblasti příjmů získá město nejvíce peněz z daní, a to 58,65 miliardy. Nedaňové příjmy dosáhnou výše téměř půl miliardy korun. Další část tvoří tzv. transfery, které zahrnují například splátky půjček nebo příjmy z hospodářské činnosti.

Na běžné výdaje město počítá se zhruba 59,33 miliardy korun, což je o asi pět miliard více než na letošek. Největší částka je určena na dopravu, přes 21 miliard korun. Skoro 15 miliard je určeno do školství.

V oblasti investic je v současné chvíli naplánováno například pro dopravu asi 965 milionů korun a pro školství 417,5 milionu. Většina peněz, a to zhruba 14,5 miliardy korun, bude v rezervě a radní a zastupitelé o nich rozhodnou na začátku příštího roku.

Právě oblast investic nejčastěji kritizovala opozice. Kvůli přesunu větší částky do rezervy navrhli na začátku jednání zastupitelé ANO, aby byl rozpočet stažen z programu jednání. To zastupitelé nakonec odmítli. V diskusi pak rezervu označili za bianco šek nebo černou díru. S výroky Vyhnánek nesouhlasil. "Nejedná se o černou díru, nebude o těchto penězích rozhodovat sama rada. Kompetence rady jsou při schvalování investic velmi malé," řekl.

Zastupitel a předseda pražské ODS Tomáš Portlík následně předložil zastupitelům seznam 74 změn v běžných výdajích a 214 v kapitálových. "Protinávrh nijak nezasahuje do navržených příjmů rozpočtu. Protinávrh se týká jen a pouze celkové změny v běžných provozních výdajích a návrhu jednotlivých investic," řekl Portlík. Navrhl změny zejména v oblasti bydlení, dopravy, školství a infrastruktury. Zastupitelé jeho protinávrhy neschválili.

Městské části dostanou na svůj chod dohromady 5,76 miliardy. Z celkové sumy tvoří 905 milionů korun příspěvek na výkon státní správy. Nejvíc peněz získají velké městské části Praha 1 až 22, a to dohromady přes čtyři miliardy. Největší a nejlidnatější Praha 4 dostane 425,2 milionu. Naopak do nejmenší městské části Nedvězí dorazí z rozpočtu 1,7 milionu korun.

V loňském roce skončilo hospodaření Prahy přebytkem 7,45 miliardy Kč. Příjmy dosáhly 77,76 miliardy a výdaje 70,31 miliardy Kč. Investice činily 12,4 miliardy korun. Hospodaření ovlivnily vyšší daňové příjmy.

Témata:  Praha,  státní rozpočet

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.