Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Praha bude hospodařit s deficitem 18,4 miliardy korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy korun. Rozdíl pokryje ze svých zdrojů a příspěvků státu. Rozhodli o tom dnes pražští zastupitelé.

Na investice je vyčleněno 18,24 miliardy korun, přičemž peníze město převede do rezervy a na jednotlivé projekty je rozdělí až na začátku příštího roku. Rozpočet kritizovala opozice, které se nelíbí zejména postup při schvalování investic.

Na letošní rok měla Praha schválen rozpočet s příjmy 54,1 miliardy a výdaji 70,3 miliardy Kč. Deficit město pokryje také z vlastních zdrojů a státních příspěvků. Na investice bylo vyčleněno 16,8 miliardy.

"Rozpočet je rámec, v kterém se budeme pohybovat a bude se v průběhu roku měnit. Při jeho změnách a čerpání budeme postupovat zodpovědně," řekl náměstek primátorky Pavel Vyhnánek (Praha Sobě). Podle něj chce rada například zastavit nárůst běžných výdajů z posledních let.

V oblasti příjmů získá město nejvíce peněz z daní, a to 58,65 miliardy. Nedaňové příjmy dosáhnou výše téměř půl miliardy korun. Další část tvoří tzv. transfery, které zahrnují například splátky půjček nebo příjmy z hospodářské činnosti.

Na běžné výdaje město počítá se zhruba 59,33 miliardy korun, což je o asi pět miliard více než na letošek. Největší částka je určena na dopravu, přes 21 miliard korun. Skoro 15 miliard je určeno do školství.

V oblasti investic je v současné chvíli naplánováno například pro dopravu asi 965 milionů korun a pro školství 417,5 milionu. Většina peněz, a to zhruba 14,5 miliardy korun, bude v rezervě a radní a zastupitelé o nich rozhodnou na začátku příštího roku.

Právě oblast investic nejčastěji kritizovala opozice. Kvůli přesunu větší částky do rezervy navrhli na začátku jednání zastupitelé ANO, aby byl rozpočet stažen z programu jednání. To zastupitelé nakonec odmítli. V diskusi pak rezervu označili za bianco šek nebo černou díru. S výroky Vyhnánek nesouhlasil. "Nejedná se o černou díru, nebude o těchto penězích rozhodovat sama rada. Kompetence rady jsou při schvalování investic velmi malé," řekl.

Zastupitel a předseda pražské ODS Tomáš Portlík následně předložil zastupitelům seznam 74 změn v běžných výdajích a 214 v kapitálových. "Protinávrh nijak nezasahuje do navržených příjmů rozpočtu. Protinávrh se týká jen a pouze celkové změny v běžných provozních výdajích a návrhu jednotlivých investic," řekl Portlík. Navrhl změny zejména v oblasti bydlení, dopravy, školství a infrastruktury. Zastupitelé jeho protinávrhy neschválili.

Městské části dostanou na svůj chod dohromady 5,76 miliardy. Z celkové sumy tvoří 905 milionů korun příspěvek na výkon státní správy. Nejvíc peněz získají velké městské části Praha 1 až 22, a to dohromady přes čtyři miliardy. Největší a nejlidnatější Praha 4 dostane 425,2 milionu. Naopak do nejmenší městské části Nedvězí dorazí z rozpočtu 1,7 milionu korun.

V loňském roce skončilo hospodaření Prahy přebytkem 7,45 miliardy Kč. Příjmy dosáhly 77,76 miliardy a výdaje 70,31 miliardy Kč. Investice činily 12,4 miliardy korun. Hospodaření ovlivnily vyšší daňové příjmy.

Témata:  Praha státní rozpočet

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

Rodičovský příspěvek poroste. Vláda schválila jeho navýšení

Vláda dnes schválila návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky na zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku. Nově by měl činit 400 000 korun. U dvojčat nebo vícerčat by se částka zvýšila na 800 000 korun. Navýšení se bude týkat dětí narozených po 1. lednu 2027. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Americké uhlí zlevní světové trhy, evropskou elektřinu ale ne

Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.