Dávky na bydlení by se mohly v příštím roce mírně zvýšit. Takzvané normativní náklady na bydlení, z nichž se pomoc potřebným od státu vypočítává, se totiž nejspíš kvůli růstu cen nájmů, energií a paliv zvednou. Počítá s tím navrhované vládní nařízení, které připravilo ministerstvo práce. Vláda předpis zveřejnila na svém webu, projednat by ho měla v prosinci. Kabinet normativy upravuje každý rok.
Ministerstvo práce navrhuje vládě tři varianty zvýšení minimální mzdy pro příští rok. Podle návrhu by se mohl nejnižší výdělek z nynějších 13.350 korun zvednout od ledna o 1150 korun, o 1350 korun, nebo o 1650 korun, jak požadují odboráři. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. Chystané nařízení se třemi verzemi zveřejnila vláda na svém webu.
Výdaje na dávky pro lidi v nouzi letos dál výrazně klesají a jsou nejnižší za posledních sedm let. Od ledna do září úřady na příspěvcích na živobytí, doplatcích na bydlení a mimořádné okamžité pomoci vyplatily 3,35 miliardy korun, tedy zhruba o pětinu méně než loni.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) chybovalo v účetní závěrce za loňský rok a nedostatky mělo i ve vnitřním kontrolním systému. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). V účetní závěrce zjistili kontroloři nesprávnosti za 12,4 miliardy korun. NKÚ proto k účetní závěrce za rok 2018 nevydal stanovisko bez výhrad. Reakci ministerstva ČTK zjišťuje.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) neuzavře smlouvu na nový informační systém pro vyplácení dávek se společností DXC Technology, kterou loni vybralo v tendru. Úřad se společnost rozhodl vyřadit kvůli nízké ceně po přezkoumání, které po stížnosti neúspěšného uchazeče nařídil antimonopolní úřad.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku.
Sněmovna chce po ministerstvech práce a sociálních věcí a financí návrh na doplacení dvou miliard korun na sociální služby. Návrh mají předložit poslancům do pátku příštího týdne. Už v úterý by měla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) poslancům říci, kdy peníze krajům pošle. Vyplývá to z usnesení, která dnes schválila dolní komora.
Ministerstvo práce se nechystá doplatit chybějící dvě miliardy na sociální služby ze svých ušetřených rezerv, jak žádají kraje. Z nespotřebovaných 6,2 miliardy korun totiž uhradí schválené navýšení příspěvků na péči či investice do informačních systémů. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je informace o tom, že by její úřad měl k dispozici přes šest miliard, zavádějící a sociální služby by měl dofinancovat státní rozpočet.
Ministryně financí za ANO Alena Schillerová dnes vyzvala v návaznosti na tvorbu státního rozpočtu šéfku resortu práce a sociálních věcí Janu Maláčovou (ČSSD) k revizi sociálních dávek. Maláčová k tomu novinářům řekla, že lze ušetřit pouze na příspěvcích na bydlení. Předseda sociálních demokratů a vicepremiér Jan Hamáček dodal, že ale na tom nespolupracují ministerstva v gesci hnutí ANO. Ministerstvo pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) nedodalo potřebné cenové mapy obvyklého nájemného, poznamenal.
Ministerstvo práce by mělo ministerstvu financí předložit inventuru výdajů na sociální služby. Požádala o to ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní zákon o sociálních službách není dobře nastaven a měl by se stanovit podíl státu, obcí či krajů na financování. Kraje si každoročně stěžují na to, že jim peníze na sociální služby chybí. Letos požadují dodatečně zatím asi 1,92 miliardy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novou podobu webových stránek, která bude moderním řešením pro komunikaci resortu s veřejností. Cílem projektu Jednotné portálové řešení práce a sociálních věcí (JPŘ PSV) je sjednocení stávající platformy postupně pro všechny resortní instituce, jako je např. Česká správa sociálního zabezpečení nebo Úřad práce ČR. Největší výhodou pro uživatele stránek bude rychlé vyhledávání informací k řešení různých životních situací a nově také možnost elektronického podání žádostí. K oficiálnímu spuštění modernizovaného webového portálu dojde 28. června 2019.
Nové elektronické neschopenky, které mají fungovat od ledna příštího roku, chce ministerstvo práce začít testovat od října. Všechny smlouvy na zajištění systému by měl mít úřad podle předpokladu uzavřené do konce dubna. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková. Ministerstvo dnes nejdřív v tiskové zprávě na svém webu uvedlo, že s testováním začne do září, text ale pak stáhlo a termín upravilo.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová navrhne důchodové komisi pět možností navýšení penzí žen. Jsou mezi nimi například zvýšení penzí o pevnou částku za každé dítě, poukázat část daní od dětí ve prospěch rodičů či diferenciované valorizace důchodů. Varianty, jak přilepšit důchodkyním, by měla důchodová komise probrat na schůzi v druhé polovině března, řekla dnes novinářům ministryně. Uvedla, že má mezi návrhy dva favority, nechtěla je ale přiblížit, aby nezablokovala předem diskusi, řekla.
Ministerstvo práce začalo připravovat návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru. Zvednout by se měly od ledna 2020. Na sjezdu úřednických odborů to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Jaký růst bude navrhovat, nechtěla zatím upřesnit. Plánované procento nechtěla přiblížit ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly požadavek odborů na přidání "rozhodně nebude vystrašený".
Ministerstvo práce plánuje v brzké době změny u zhruba třetiny z 11 sociálních dávek, které posuzuje při své revizi. Podobu a pravidla vyplácení chce upravit u dvou dávek, a to u příspěvku a doplatku na bydlení. U dalších dvou podpor - rodičovské a příspěvku na živobytí - navrhuje zvýšení. Sedm zbývajících dávek by mělo zůstat zatím beze změn či zásadnějších úprav. Vyplývá to z vyjádření vedení resortu a ze souhrnu dávek, který ministerstvo připravilo. Výsledky revize zatím oficiálně nezveřejnilo.
Nová důchodová komise by měla mít v brzké době představu o tom, jakým směrem by se v příštích letech mohly ubírat úpravy důchodového systému. Možnost shody mezi politickými stranami, akademiky, zaměstnavateli či odbory by měly naznačit výsledky dotazníku, který dnes dostali všichni členové. Odpovědět by měli na to, jaká by podle nich měla být míra solidarity a zásluhovosti, podíl výdajů na HDP či poměr penze ke mzdě. Novinářům to po prvním jednání důchodové komise řekly její předsedkyně Danuše Nerudová a ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Dávky na bydlení by se mohly od roku 2021 změnit. Nárok by na ně měli mít jen nemajetní. Jednu ze dvou dávek by mohli získat lidé v bytech, druhou obyvatelé ubytoven. Výše podpory od státu by měla odpovídat obvyklému nájemnému v daném místě. Plánované změny představila dnes na tiskové konferenci ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Novely zákonů chce předložit do několika týdnů. Ministerstvo provádí nyní revizi dávkového systému.
Ministerstvo práce navrhne pro příští rok zvýšení starobních důchodů v průměru o 900 korun. Chystá novelu, která by znovu zvýšila podíl pevné části penze. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Opatření oslabuje zásluhovost a posiluje solidaritu. S návrhem na průměrné přidání o 900 korun přišel před pár týdny premiér Andrej Babiš (ANO). ČSSD záměr podporuje.
Polovina lidí ve starobním důchodu pobírá nižší penzi než 13.258 korun. Takový je nyní důchodový medián. Česko vydává na důchody mnohem menší podíl svého hrubého domácího produktu než jiné evropské země a je pod průměrem států EU. Novinářům to dnes řekla předsedkyně nové důchodové komise Danuše Nerudová.
Turbulentní rok má za sebou ministerstvo práce a sociálních věcí. V jeho čele se stihli vystřídat tři lidé. Skvělé ekonomické kondice země vedení resortu pak využilo hlavně k přidávání. Slibovaná reforma důchodů, koncepční změny rodinné politiky či modernizaci péče o ohrožené děti se za první čtvrtinu volebního období kupředu neposunuly. Zbrzdily se i přípravy e-neschopenky a nových informačních systémů.
Stejně jako v předchozích letech přinese i rok 2019 v oblasti práce a sociálních věcí řadu změn. Od ledna dojde k historicky druhému nejvyššímu navýšení minimální mzdy od roku 1991, kdy byla zavedena. Velkým úspěchem je navýšení příspěvku na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti na pomoci jiné osoby. Schválené změny se pozitivně odrazí mimo jiné také na výši důchodů nebo na náhradách zaměstnancům za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s navýšením prostředků na sociální služby o přibližně 1,5 miliardy korun. Zároveň však bude k dispozici i výrazně více peněz na podporu dětských skupin, a to přes 3 miliardy korun. Jde o změny v rámci revize Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) a zároveň o vnitřní přesuny v programu. Revizi již schválil Monitorovací výbor OPZ a nyní bude předložena Evropské komisi.
Ministerstvo práce a sociálních věcí podporuje plošné zavedení 5 týdnů dovolené. Prodloužení základní výměry dovolené by umožnilo odstranit nerovnosti mezi některými skupinami zaměstnanců a umožnilo by jim lépe vybalancovat pracovní a osobní život. V neposlední řadě pak podle OECD patří ČR mezi země s nejdelší pracovní dobou vůbec.
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Od přijetí eura čisté výdělky Slováků zaostávají za těmi českými stále propastněji, ukazují data Eurostatu. Předtím přitom byly srovnatelné.
