Prodejce vstupenek Ticket Art Praha na sebe podal návrh na konkurz. Důvodem jsou podle něj omezení v kultuře zavedená kvůli epidemii koronaviru a opožděná pomoc od státu. Vyplývá to z dokumentů v insolvenčním rejstříku, na které dnes upozornil server Hospodářských novin (HN). Pražský městský soud v pátek s firmou zahájil insolvenční řízení.
Po víc než čtyřech měsících se dnes v Česku otevřely všechny obchody a většina služeb, které byly kvůli epidemii koronaviru dosud zavřené. Už za týden přitom začne další vlna rozvolnění na školách, v kultuře, ve službách a dalších oblastech. Vláda od 17. května povolí pořádání kulturních akcí pod širým nebem až pro 700 sedících diváků. Oficiálně se také otevřou zahrádky restaurací.
Ministerstvo zdravotnictví připravuje podrobnější pravidla v protiepidemickém systému PES pro kulturu, sport a podnikání.
Na kulturní produkce budou moci diváci chodit jen v případě, že na pětistupňové stupnici opatření proti šíření koronaviru bude platit první nebo druhý stupeň. I tak ale budou platit přísná omezení co do počtu přítomných diváků a jejich rozdělení do sektorů. Vyplývá to ze systému, podle něhož se bude řídit postupné uvolňování protikoronavirových opatření v Česku a který dnes představil ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Před pár dny parlament přijal a prezident podepsal novelu jarního zákona o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 na oblast kulturních akcí. Co se pro vás mění? A co zůstává při starém?
Pořadatelé zrušených kulturních akcí budou moci odložit až na podzim roku 2022 vrácení uhrazeného vstupného. Lidé navíc budou moci dál žádat organizátory o poukaz na náhradní nebo odloženou akci místo peněz. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválil Senát hlasy všech 47 přítomných členů. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Zájemci mohou ode dneška do 18. září podávat žádosti o státní dotaci za zrušené akce z programu COVID Kultura. Je v něm vyčleněno 900 milionů Kč, připomněla dnes v tiskové zprávě ministerstva průmyslu a obchodu a kultury. Příjemci dotace mají být podnikatelé v kulturním a kreativním průmyslu.
Nařízená opatření proti šíření onemocnění covid-19 těžce postihla i kulturní akce zahrnující divadelní a filmová představení, koncerty, pohybové a taneční produkce, kulturní festivaly či přehlídky. Cílem nedávno schválené právní úpravy je zmírnit dopady pandemie na tuto oblast. V jakých případech musí pořadatel za neuskutečněnou kulturní akci vrátit peníze? A kdy může místo vrácení peněz vystavit poukaz?
Finanční ztráta kolem 282 milionů korun by vznikla, pokud by se nekonaly akce Colours of Ostrava, Velká pardubická, Czech Truck Prix a Bohemia Jazz Fest (Praha). Regiony by přišly o částku téměř 109 milionů korun od tuzemských a 173 milionů korun od zahraničních turistů. Vyplývá to z detailního průzkumu agentury CzechTourism, který si nechala vypracovat u společnosti MindBridge Consulting. Průzkum se věnoval vlivu těchto čtyř partnerských akcí, které mají významný vliv na rozvoj cestovního ruchu v místě svého konání.
Tržby český kin porostou v příštích pěti letech v průměru o 4,7 procenta ročně, o 4,1 procenta by měla růst i průměrná cena vstupenky, přitom letos vstupné podraží o pět procent. Vyplývá to ze studie PwC zveřejněné ve čtvrtek.
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
