Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak je to s poukazy za zrušené kulturní akce?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nařízená opatření proti šíření onemocnění covid-19 těžce postihla i kulturní akce zahrnující divadelní a filmová představení, koncerty, pohybové a taneční produkce, kulturní festivaly či přehlídky. Cílem nedávno schválené právní úpravy je zmírnit dopady pandemie na tuto oblast. V jakých případech musí pořadatel za neuskutečněnou kulturní akci vrátit peníze? A kdy může místo vrácení peněz vystavit poukaz?

V důsledku přijatých opatření proti šíření onemocnění covid-19 došlo ke zrušení značného množství kulturních akcí naplánovaných na jarní a letní měsíce letošního roku. Pořadatelé tak nabízeli držitelům vstupenek, aby si je ponechali a uplatnili je na náhradní akce. V mnoha případech zákazníci s takovým postupem nesouhlasili a požadovali vrácení zaplaceného vstupného. Nedávno však byla schválena nová právní úprava, která umožnuje pořadatelům kulturních akcí s předpokládaným termínem konání do 31. října 2020, aby místo vrácení peněz nabídli zákazníkům poukazy na jiné akce. Pokud se pořadatel rozhodne vystavovat poukazy, nemůže zákazník žádat okamžité vrácení vstupného.

„Zákazníci, kteří si zakoupili vstupenky na kulturní akce, které se měly konat do 31. října 2020, mohou pořadatele těchto akcí požádat až do 31. března 2021 o vydání poukazu na jinou kulturní akci. Uplatnit poukaz pak mohou na akce s termínem konání do 31. října 2021. Pokud toho nevyužijí, májí následně nárok na vrácení peněz, a to do 14 dnů od skončení ochranné doby. Tou se rozumí doba, která počíná běžet dnem oznámení pořadatele o zrušení kulturní akce prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků a končí dnem 31. října 2021,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Vystavené poukazy jsou platné po dobu trvání ochranné doby a musejí být minimálně v hodnotě uhrazeného vstupného. Poukazy mají být vydány v listinné podobě, případně mohou být vydány elektronicky, pokud byla původní smlouva uzavřena stejnou formou a zákazník s tím souhlasí.

V případě nečinnosti pořadatele zákon umožňuje i dřívější skončení ochranné doby. K tomu může dojít tehdy, když pořadatel nevydá zákazníkovi poukaz do jednoho měsíce od požádání či nenabídne zákazníkovi vstupenky na náhradní akci do šesti měsíců od vydání poukazu. V případě nečinnosti pořadatele tak ochranná doba skončí dříve a pořadatel bude povinen vrátit zákazníkovi peníze do 14 dnů od jejího skončení.

„Zvláště zranitelné skupiny zákazníků mohou poukaz odmítnout a požádat pořadatele o vrácení uhrazeného vstupného. Mezi tyto skupiny patří zdravotně postižení lidé, nezaměstnaní, těhotné ženy, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, lidé starší 65 let a samoživitelky nebo samoživitelé,“ doplňuje Hekšová.

Pořadatelé kulturních akcí mají podle zákona také povinnost informovat své zákazníky jasným a srozumitelným způsobem o jejich právech týkajících se zrušení kulturní akce.

Témata:  dTest kultura koncert

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?