Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele.
Komentář Lukáše Kovandy: Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.
Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 9,7 procenta, inflace tak zpomalila z květnových 11,1 procenta a je nejnižší od prosince 2021. Proti předchozímu měsíci ceny vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Analytici se ale shodují, že hlavním důvodem pokračujícího zpomalování inflace je srovnávací základna z loňského roku. Podle analýzy investiční platformy Portu má Česko i přes pokles devátou nejvyšší inflaci z 41 sledovaných evropských zemí.
Přesto, že tempo meziročního poklesu maloobchodních tržeb v květnu nadále zpomalovalo, zůstávají Češi s utrácením opatrní a jejich důvěra v tuzemskou ekonomiku otřesená. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. V květnu tržby meziročně klesly o 6,1 procenta, měsíc předtím to bylo o 8,4 procenta. Proti dubnu se tržby v maloobchodě zvýšily o půl procenta, informoval dnes Český statistický úřad.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko se tak dlouho bálo mzdově-inflační spirály, až se ve stínu strachu z ní roztočila maržově-inflační spirála. Zejména velké firmy a podniky – nejen energetické – hlásí dramatický nárůst svých zisků. Přitom Česko už několik čtvrtletí po sobě prochází spotřebitelskou recesí. Spotřeba je reálně stále pod úrovní roku 2019.
Zahraniční obchod Česka skončil v květnu v přebytku 11,8 miliardy korun. Proti loňskému květnu se výsledek zlepšil o 39,6 miliardy korun. Ke zlepšení obchodní bilance přispělo zejména meziroční snížení schodku obchodu s ropou a zemním plynem a zvýšení vývozu motorových vozidel. Předběžné údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění o 0,1 procentního bodu hlubší, než Český statistický úřad (ČSÚ) uvedl v květnu. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt v prvním kvartále stagnoval. Revize meziročního vývoje je však podle analytiků jen kosmetická změna, která nic nemění na hlavních trendech. Problém podle nich představuje snížená spotřeba domácností a nadále platí, že se ekonomika jen těžko odráží ode dna.
Většina Čechů mění kvůli inflaci a zdražování své spotřebitelské návyky. Více než polovina domácností kvůli tomu omezuje spotřebu energií, zejména vytápění a využití teplé vody. Kromě toho si stále více lidí odpírá například návštěvy restaurací nebo kulturních zařízení a šetří i na potravinách a dalších aktivitách. Vyplývá to z průzkumu energetické skupiny UCED, který provedla agentura Ipsos.
Komentář Lukáše Kovandy: České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Důvěra v českou ekonomiku v červnu znovu klesla, meziměsíčně se snížila o 3,8 bodu na 90,3 bodu. Pesimističtější jsou opět podnikatelé i spotřebitelé. U firem se na snížení důvěry negativně podepsala zhoršující se nálada v průmyslu a u spotřebitelů zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně je celková důvěra také nižší, loni v červnu činila 98,6 bodu.
Světová banka (SB) dnes zlepšila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,1 procenta z 1,7 procenta předpokládaných v lednu. Vyplývá to z dnešní zprávy SB o vyhlídkách světového hospodářství. Růst globální ekonomiky by měl letos navzdory zlepšení odhadu zpomalit z loňských 3,1 procenta. Odhad růstu na příští rok banka zhoršila, a to na 2,4 procenta z 2,7 procenta.
Komentář Tomáše Volfa: Domácí maloobchodní tržby v dubnu meziročně klesly o 7,7 % a o 0,3 % oproti minulému měsíci. Už dvanáct měsíců v řadě tržby prodejcům klesají. Na vině jsou vysoké ceny a obavy spotřebitelů.
Česká republika se do budoucna musí více ekonomicky otevřít světu, bez toho dál neporoste, řekl na dnešním summitu 2. ekonomické transformace reVize Česka premiér Petr Fiala (ODS). Zaměřit se chce na zlepšení podmínek pro přísun zahraničních investorů i kvalifikovaných pracovníků. Vláda proto podle něj chystá například úpravy podmínek investičních pobídek nebo plánování strategických investic.
Komentář Lukáše Kovandy: Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle dnešních zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos – poměrně překvapivě – nedokázalo vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezičtvrtletně totiž ekonomika ČR letos v prvním čtvrtletí jen stagnovala, i když se většinově čekal její růst. Důvodem je hlavně slabší spotřeba domácností, které kvůli drahotě „už nemají, kde brát“.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval. Také v tomto případě je odhad horší, původní počítal s mezičtvrtletním růstem o 0,1 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Komentář Tomáše Volfa: Pokud skutečně dojde k naplnění všech bodů vládního balíčku s očekávaným efektem pro státní rozpočet, ČR bude na konci tohoto volebního období plnit více maastrichtských kritérií než dnes. Dosud plníme pouze jediné kritérium, a to veřejného dluhu, ale k němu by se mělo přidat i kritérium deficitu ročního státního rozpočtu, který nesmí překročit 3 % vůči HDP. Tou dobou pravděpodobně dojde i k vylepšení našich dalších ekonomických ukazatelů. Tím hlavním bude podstatně nižší inflace, která by se mohla do dvou let dostat k cíli ČNB, což by nejspíš znamenalo splnění i tohoto kritéria.
Komentář Lukáše Kovandy: Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (zde).
Komentář Lukáše Kovandy: Ratingová agentura Moody’s, jedna ze tří světově nejvýznamnějších, si připravuje půdu pro věru historickou událost – zhoršení ratingu dluhu Spojených států. Státní kase Spojených států totiž v důsledku politického klinče v Kongresu – neochoty zákonodárců se dohodnout na navýšení dluhového stropu – povážlivě docházejí peníze. Ministryně financí USA Janet Yellenová varuje, že Spojené státy nemusí být schopny hradit všechny své závazky už příští týden ve čtvrtek, tedy 1. června.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Komentář Lukáše Kovandy: Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.
7. května 2025 14:38
6. května 2025 12:20
5. května 2025 11:19
4. května 2025 10:51
4. května 2025 10:39
3. května 2025 22:05
2. května 2025 9:57
2. května 2025 9:42
30. dubna 2025 12:50
30. dubna 2025 12:21
29. dubna 2025 13:20
29. dubna 2025 10:14
29. dubna 2025 9:34
29. dubna 2025 6:01
28. dubna 2025 12:40
25. dubna 2025 12:50
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu opět klesaly, tempo bylo ale ve srovnání s předchozím týdnem nižší. Benzin Natural 95 zlevnil o devět haléřů na průměrných 34,23 Kč/l. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS. Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,71 Kč/l.
