Česká inflace je nejnižší od prosince 2021
Komentář Tomáše Volfa: Domácí spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 6,9 %, což představuje další zpomalení tempa růstu. Situace se lepší, ale je to dost rychlé?
Komentář Tomáše Volfa: Domácí spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 6,9 %, což představuje další zpomalení tempa růstu. Situace se lepší, ale je to dost rychlé?
Komentář Tomáše Volfa: Už 16 měsíců jdou maloobchodní tržby meziročně dolů, což znamená, že Češi se bojí utrácet, případně nemohou utrácet. V obou případech je to špatná zpráva. Srpnové tržby meziročně klesly o 2,8 %, meziměsíčně o 0,8 %.
Komentář Lukáše Kovandy. Důvěra v českou ekonomiku se letos v září propadla nejníže za celé období od března 2021. V březnu 2021 se přitom Česko potýkalo s pandemií covidu a souvisejícími restrikcemi, přičemž hrozily těžké lockdowny průmyslu. Není tedy divu, že tehdy byla důvěra v ekonomiku poměrně nízká. Nyní však k povážlivému poklesu důvěry na tehdejší úrovně dochází bez výraznější hrozby pandemických restrikcí.
Komentář Lukáše Kovandy: O Německu se už opět, po letech, hovoří jako o „nemocném muži Evropy“. V ekonomických problémech je ale celý starý kontinent. Bezprostředně jej ničí zejména důsledky války na Ukrajině, včetně energetické drahoty, které výrazně snižují globální konkurenceschopnost nejen německých firem a podniků. Má to zásadní dopad už i na náladu Němců. Hned 79 procent z nich není s vládou kancléře Scholze spokojeno, vyplývá z aktuálního průzkumu ARD. Už jsou alergičtí na výraz „energetická přeměna“ a Scholzovi spolustraníci kancléři doporučují se jeho užití na veřejnost zcela vystříhat.
Komentář Lukáše Kovandy: Počet obyvatel České republiky se nezadržitelně blíží hodnotě jedenácti milionů. Ke konci letošního června mělo Česko přesně 10 873 553 obyvatele. To je meziročně o zhruba 114 tisíc osob více. Rozsah přírůstku obyvatelstva se však v letošním prvním pololetí citelně snížil. Zatímco loni v prvním pololetí Česku přibylo takřka 243 tisíc obyvatel, letos už to bylo jen přibližně 46 tisíc osob.
Komentář Lukáše Kovandy: Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu rostly – dle očekávání – meziročním tempem 8,5 procenta. Tuto úroveň očekával jak trh, tak Česká národní banka ve své aktuální prognóze. Jedná se o nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. V meziměsíčním pohledu však inflace v srpnu vykázala o něco vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během srpna totiž poskočily o 0,2 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejpravděpodobněji jen o 0,1 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Konsolidace veřejných financí dosud neodpovídá tomu, co vládní strany slibovaly před volbami či ještě loni. Když ještě připočteme, že slibovaly konsolidaci bez zvyšování daní, je to na pováženou hned dvakrát. Protože i přesto, že vláda v rozporu se sliby zvyšuje hned celou řadu daní, konsolidace nadále zaostává za tím, co slibovala. To je prostě suché konstatování faktů.
ČR jako jediná země EU ještě ve výkonnosti ekonomiky nedosáhla předcovidových úrovní. Na dnešním českém exportním fóru, které v Praze pořádá Asociace exportérů, to řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Komentář Lukáše Kovandy: Ruský rubl se v minulém týdnu stal nejvýkonnější měnou takzvaných rozvíjejících se trhů. Od pondělí do pátečního dopoledne měl za sebou zpevnění vůči americkému dolaru o 6,3 procenta. Drtivá většina měn dalších rozvíjejících se ekonomik, včetně Česka, přitom vůči dolaru v minulém týdnu ztrácela. Znamená to jedno: ruské centrální bance se podařilo pád rublu zastavit, alespoň prozatím. Dlouhodobě však rubl padá i tak do propasti.
Ministerstvo financí v dnešní prognóze zhoršilo výhled ekonomického vývoje pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu o 0,2 procenta, zatímco v dubnu počítalo s růstem 0,1 procenta. Důvodem zhoršení je větší než očekávaný pokles spotřeby domácností, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Odhad celoroční inflace ministerstvo ponechalo na 10,9 procenta.
České banky i pojišťovny jsou dostatečně kapitálově vybavené, aby odolaly i zhoršeným ekonomickým podmínkám. Ukázaly to výsledky dohledových zátěžových testů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Tento druh testů provádí ČNB pravidelně ve spolupráci s vybranými bankami a pojišťovnami, které pokrývají přes 90 procent českého trhu.
Tržby v maloobchodě sice v červnu pokračovaly v meziročním poklesu, byl ale nejmírnější za 14 měsíců. To naznačuje, že se spotřebitelská nálada začíná zvolna zlepšovat, shodují se analytici oslovení ČTK. Oživení spotřeby očekávají v závěru roku, maloobchodní tržby ale podle nich celoročně vykážou pokles mezi 3,5 a 4,5 procenty. Podle dnešních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červnu tržby v maloobchodě meziročně klesly o 4,1 procenta, meziměsíčně vzrostly o 0,3 procenta.
Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele.
Komentář Lukáše Kovandy: Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.
Spotřebitelské ceny v červnu meziročně vzrostly o 9,7 procenta, inflace tak zpomalila z květnových 11,1 procenta a je nejnižší od prosince 2021. Proti předchozímu měsíci ceny vzrostly o 0,3 procenta, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ke snížení inflace pod deset procent přispěly i kroky vlády. Analytici se ale shodují, že hlavním důvodem pokračujícího zpomalování inflace je srovnávací základna z loňského roku. Podle analýzy investiční platformy Portu má Česko i přes pokles devátou nejvyšší inflaci z 41 sledovaných evropských zemí.
Přesto, že tempo meziročního poklesu maloobchodních tržeb v květnu nadále zpomalovalo, zůstávají Češi s utrácením opatrní a jejich důvěra v tuzemskou ekonomiku otřesená. Vyplývá to z vyjádření analytiků pro ČTK. V květnu tržby meziročně klesly o 6,1 procenta, měsíc předtím to bylo o 8,4 procenta. Proti dubnu se tržby v maloobchodě zvýšily o půl procenta, informoval dnes Český statistický úřad.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolňovalo i v červnu a inflace se poprvé od ledna 2022 dostala pod deset procent. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Na snižování inflace podle nich působí srovnávací základna loňského roku, projevuje se ale i silná koruna a nižší poptávka. V květnu byla inflace 11,1 procenta. Údaje o červnové inflaci zveřejní Český statistický úřad (ČSÚ) ve čtvrtek.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko se tak dlouho bálo mzdově-inflační spirály, až se ve stínu strachu z ní roztočila maržově-inflační spirála. Zejména velké firmy a podniky – nejen energetické – hlásí dramatický nárůst svých zisků. Přitom Česko už několik čtvrtletí po sobě prochází spotřebitelskou recesí. Spotřeba je reálně stále pod úrovní roku 2019.
Zahraniční obchod Česka skončil v květnu v přebytku 11,8 miliardy korun. Proti loňskému květnu se výsledek zlepšil o 39,6 miliardy korun. Ke zlepšení obchodní bilance přispělo zejména meziroční snížení schodku obchodu s ropou a zemním plynem a zvýšení vývozu motorových vozidel. Předběžné údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění o 0,1 procentního bodu hlubší, než Český statistický úřad (ČSÚ) uvedl v květnu. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt v prvním kvartále stagnoval. Revize meziročního vývoje je však podle analytiků jen kosmetická změna, která nic nemění na hlavních trendech. Problém podle nich představuje snížená spotřeba domácností a nadále platí, že se ekonomika jen těžko odráží ode dna.
Většina Čechů mění kvůli inflaci a zdražování své spotřebitelské návyky. Více než polovina domácností kvůli tomu omezuje spotřebu energií, zejména vytápění a využití teplé vody. Kromě toho si stále více lidí odpírá například návštěvy restaurací nebo kulturních zařízení a šetří i na potravinách a dalších aktivitách. Vyplývá to z průzkumu energetické skupiny UCED, který provedla agentura Ipsos.
Komentář Lukáše Kovandy: České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Důvěra v českou ekonomiku v červnu znovu klesla, meziměsíčně se snížila o 3,8 bodu na 90,3 bodu. Pesimističtější jsou opět podnikatelé i spotřebitelé. U firem se na snížení důvěry negativně podepsala zhoršující se nálada v průmyslu a u spotřebitelů zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně je celková důvěra také nižší, loni v červnu činila 98,6 bodu.
4. června 2026 10:14
4. června 2026 9:53
2. června 2026 14:54
29. května 2026 13:01
27. května 2026 13:07
27. května 2026 12:05
25. května 2026 11:35
25. května 2026 11:20
20. května 2026 15:20
20. května 2026 13:27
20. května 2026 12:58
19. května 2026 10:03
18. května 2026 16:55
18. května 2026 16:43
14. května 2026 17:46
13. května 2026 17:00
Od začátku loňského roku mohou pracující starobní důchodci využívat slevu na sociálním pojištění, která jim přímo zvyšuje čistý měsíční příjem. Podle aktuálních dat tuto možnost na konci roku využilo přibližně 140 000 seniorů a jejich počet nadále roste. Stát tak chce podpořit pracující starobní důchodce.
Zdroj: Marie Dvořáková
Jen co Bulharsko přijalo euro, už se ním dnes Evropská komise zahájí vyšetřovat pro nadměrný rozpočtový deficit. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 % HDP na 4,1 % HDP a roku 2027 pak na 4,3 %.