Zahraniční obchod Česka skončil v květnu v přebytku 11,8 miliardy korun. Proti loňskému květnu se výsledek zlepšil o 39,6 miliardy korun. Ke zlepšení obchodní bilance přispělo zejména meziroční snížení schodku obchodu s ropou a zemním plynem a zvýšení vývozu motorových vozidel. Předběžné údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,5 procenta. Pokles je po zpřesnění o 0,1 procentního bodu hlubší, než Český statistický úřad (ČSÚ) uvedl v květnu. Mezičtvrtletně hrubý domácí produkt v prvním kvartále stagnoval. Revize meziročního vývoje je však podle analytiků jen kosmetická změna, která nic nemění na hlavních trendech. Problém podle nich představuje snížená spotřeba domácností a nadále platí, že se ekonomika jen těžko odráží ode dna.
Většina Čechů mění kvůli inflaci a zdražování své spotřebitelské návyky. Více než polovina domácností kvůli tomu omezuje spotřebu energií, zejména vytápění a využití teplé vody. Kromě toho si stále více lidí odpírá například návštěvy restaurací nebo kulturních zařízení a šetří i na potravinách a dalších aktivitách. Vyplývá to z průzkumu energetické skupiny UCED, který provedla agentura Ipsos.
Komentář Lukáše Kovandy: České ekonomice by nejvíce prospělo, pokud by se zrušil jak institut zaručené mzdy, tak také institut mzdy minimální. Politicky je to druhé zřejmě zcela neprůchodné, takže buďme rádi za případné zrušení alespoň mezd zaručených. Jejich zrušení žádá jak Hospodářská komora, tak třeba Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků.
Důvěra v českou ekonomiku v červnu znovu klesla, meziměsíčně se snížila o 3,8 bodu na 90,3 bodu. Pesimističtější jsou opět podnikatelé i spotřebitelé. U firem se na snížení důvěry negativně podepsala zhoršující se nálada v průmyslu a u spotřebitelů zhoršení celkové ekonomické situace v Česku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziročně je celková důvěra také nižší, loni v červnu činila 98,6 bodu.
Světová banka (SB) dnes zlepšila odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,1 procenta z 1,7 procenta předpokládaných v lednu. Vyplývá to z dnešní zprávy SB o vyhlídkách světového hospodářství. Růst globální ekonomiky by měl letos navzdory zlepšení odhadu zpomalit z loňských 3,1 procenta. Odhad růstu na příští rok banka zhoršila, a to na 2,4 procenta z 2,7 procenta.
Komentář Tomáše Volfa: Domácí maloobchodní tržby v dubnu meziročně klesly o 7,7 % a o 0,3 % oproti minulému měsíci. Už dvanáct měsíců v řadě tržby prodejcům klesají. Na vině jsou vysoké ceny a obavy spotřebitelů.
Česká republika se do budoucna musí více ekonomicky otevřít světu, bez toho dál neporoste, řekl na dnešním summitu 2. ekonomické transformace reVize Česka premiér Petr Fiala (ODS). Zaměřit se chce na zlepšení podmínek pro přísun zahraničních investorů i kvalifikovaných pracovníků. Vláda proto podle něj chystá například úpravy podmínek investičních pobídek nebo plánování strategických investic.
Komentář Lukáše Kovandy: Vládě se nedaří plnit státní rozpočet, jak si předsevzala. Za prvních pět měsíců roku činí jeho schodek 271,4 miliardy korun. V nominálním vyjádření jde o historicky rekordní schodek za pět měsíců roku, který předčí i deficity příslušných měsíců, tedy ledna až května, covidových let 2020 nebo 2021.
Komentář Lukáše Kovandy: Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle dnešních zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos – poměrně překvapivě – nedokázalo vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezičtvrtletně totiž ekonomika ČR letos v prvním čtvrtletí jen stagnovala, i když se většinově čekal její růst. Důvodem je hlavně slabší spotřeba domácností, které kvůli drahotě „už nemají, kde brát“.
Česká ekonomika letos v prvním čtvrtletí klesla meziročně o 0,4 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Na začátku května statistici předpokládali pokles o 0,2 procenta. Ekonomika klesla v meziročním srovnání poprvé od prvního čtvrtletí 2021. Ve srovnání s předchozím kvartálem hrubý domácí produkt (HDP) v prvních třech měsících letošního roku stagnoval. Také v tomto případě je odhad horší, původní počítal s mezičtvrtletním růstem o 0,1 procenta.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Komentář Tomáše Volfa: Pokud skutečně dojde k naplnění všech bodů vládního balíčku s očekávaným efektem pro státní rozpočet, ČR bude na konci tohoto volebního období plnit více maastrichtských kritérií než dnes. Dosud plníme pouze jediné kritérium, a to veřejného dluhu, ale k němu by se mělo přidat i kritérium deficitu ročního státního rozpočtu, který nesmí překročit 3 % vůči HDP. Tou dobou pravděpodobně dojde i k vylepšení našich dalších ekonomických ukazatelů. Tím hlavním bude podstatně nižší inflace, která by se mohla do dvou let dostat k cíli ČNB, což by nejspíš znamenalo splnění i tohoto kritéria.
Komentář Lukáše Kovandy: Kdo může za drahé potraviny? Ve sporu zemědělců a obchodních řetězců se akademická půda staví na stranu zemědělců. Například jen na cukru si řetězce a obchodníci loni „namastili kapsu“ půlmiliardou korun navíc, vypočítává ekonom Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity (zde).
Komentář Lukáše Kovandy: Ratingová agentura Moody’s, jedna ze tří světově nejvýznamnějších, si připravuje půdu pro věru historickou událost – zhoršení ratingu dluhu Spojených států. Státní kase Spojených států totiž v důsledku politického klinče v Kongresu – neochoty zákonodárců se dohodnout na navýšení dluhového stropu – povážlivě docházejí peníze. Ministryně financí USA Janet Yellenová varuje, že Spojené státy nemusí být schopny hradit všechny své závazky už příští týden ve čtvrtek, tedy 1. června.
Komentář Lukáše Kovandy: Deficit českých veřejných financí v roce 2022 byl dle Eurostatu 3,6 procenta HDP. Přitom deficit veřejných financí eurozóny jako celku byl podle týchž dat Eurostatu loni rovněž 3,6 procenta HDP. Výše deficitu vyjadřuje tempo zadlužování. Nelze tedy tvrdit, že tempo zadlužování České republiky je abnormální. V rámci EU je v podstatě průměrné.
Komentář Lukáše Kovandy: Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.
Komentář Lukáše Kovandy: Za současnou mimořádnou inflaci platí v Česku hlavně střední třída. Její životní úroveň padá opravdu výrazně, a to na rozdíl od nejchudších a nejbohatších vrstev.
Komentář Lukáše Kovandy: V Česku je podle dat ČSÚ 4,49 milionu domácností. Celkem 32,5 procenta z nich má alespoň jedno dítě. Tedy takových je 1,46 milionu. Pokud je roční dopad konsolidačního balíčku na takovou domácnost – rodinu – přes 100 tisíc korun, jak tvrdí odbory, měl by stát jen z tohoto titulu vyššího daňového a odvodového zatížení rodin snížit schodek o 150 miliard korun ročně.
Komentář Lukáše Kovandy: Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Vláda představila svůj konsolidační balíček. Dojde ke zrušení 22 daňových výjimek, DPH bude mít dvě sazby, dojde k vyššímu zdanění alkoholu a tabáku a zdvojnásobí se daň z nemovitosti. Na druhou stranu zlevní důležité položky, jako jsou potraviny, bydlení, léky. Dopad daňových změn by měl být podle předsedy vlády Petra Fialy co nejmenší.
Sloučení dvou snížených sazeb DPH do jedné na 12 procent, které dnes schválila vláda, bude znamenat, že nová snížená sazba bude v Česku ve srovnání s unijními zeměmi, které mají jen jednu sníženou sazbu, nejvyšší. Pouze dvě sazby DPH má nyní v EU jen pět zemí. Současná základní sazba 21 procent patří v rámci EU spíše k průměrným. Podle unijních norem nesmí být základní sazba DPH nižší než 15 procent. Zajímavostí je situace v Dánsku, které má jako jediné jednotnou sazbu DPH (ve výši 25 procent). Některé země, například Francie, Itálie nebo Irsko, mají podle údajů Eurostatu "super" sníženou sazbu.
Komentář Lukáše Kovandy: Inflace v ČR v dubnu byla nečekaně nízká. Jen 12,7 procenta. Tak nízkou úroveň prakticky nikdo nečekal, ani Česká národní banka. Ta patrně bude nynější čísla interpretovat jako úspěch své měnové politiky z posledního necelého roku, kdy s inflací bojuje skrze kurs a posilování koruny.
7. ledna 2025 11:04
7. ledna 2025 10:43
7. ledna 2025 10:26
7. ledna 2025 9:53
6. ledna 2025 9:57
6. ledna 2025 9:38
6. ledna 2025 9:13
1. ledna 2025 9:20
1. ledna 2025 9:17
30. prosince 2024 13:53
30. prosince 2024 11:54
30. prosince 2024 11:37
29. prosince 2024 22:00
29. prosince 2024 21:44
29. prosince 2024 10:41
27. prosince 2024 15:22
Tlaková výše bude nad střední Evropou slábnout, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Lednové výprodeje nebo různé slevové akce přinášejí skvělou příležitost ušetřit. Zároveň však mohou být zdrojem frustrace, pokud spotřebitelé narazí na nepoctivé obchodníky nebo se nedostatečně připraví. Jak se vyhnout nejčastějším problémům a nakupovat chytře? Přinášíme vám praktické rady.
