Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tím, že už příští rok se Česku podaří zkrotit inflaci i dluh, paradoxně klesne pravděpodobnost přijetí eura

EUR
EUR
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.

I když totiž tedy Česko bude díky zkrocení inflace i deficitů plnit přístupová kritéria, stoupenci eura tím pádem přijdou o přesvědčivý argument pro vstup do eurozóny. Tím je nyní to, že většina zemí eurozóny (ovšem třeba s výjimkou Slovenska) vykazuje nižší inflaci než Česko a zároveň se pomaleji než Česko zadlužuje. Tento argument, zdá se, poslední dobou měl na část veřejnosti svůj vliv, neboť podpora eura o něco stoupla. Byť většina veřejnosti je stále proti přijetí jednotné evropské měny.

Například podle nejnovějšího šetření Eurobarometer, zveřejněného minulý měsíc, celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup Česka do eurozóny. Výsledky se příliš neliší od těch loňských, přesto je určité navýšení podpory eura patrné.

Jenže když ani nejvyšší inflace za posledních zhruba třicet let, ani rekordní zadlužování České republiky, které z makroekonomického hlediska charakterizují uplynulých dvanáct měsíců, výrazněji obyvatele ČR k podpoře eura nevedou, těžko se jeho podpora zvýší v ekonomicky lepším čase.

Při výrazném poklesu inflace a stlačení deficitů pod úroveň tří procent HDP, což oboje nastane od příštího roku, bude veřejnost s korunou spokojená a nebude mít důvod pošilhávat po euru. Navíc podle valné většiny prognóz bude mít „eurové“ Slovensko vyšší inflaci než „korunové“ Česko jak v roce 2024, tak 2025. To, že Česko od příštího roku a dále bude splňovat klíčová kritéria pro přijetí eura, tedy kritérium přiměřené inflace a přiměřeného deficitu veřejných financí, tak trochu paradoxně sníží volání Čechů po euru a tím pádem tedy pravděpodobnost jeho přijetí.

Pravděpodobnost přijetí eura by citelně stoupla tehdy, pokud by Česko nebylo s to inflaci trvaleji zkrotit a pokud by se jeho kontrole naprosto vymykaly deficity i růst zadlužení. V takovém případě by se veřejnost časem většinově přiklonila k euru jako k záchraně před makroekonomickým neumětelstvím české vlády a České národní banky. 

Témata:  inflace,  EUR,  ekonomika,  Česko

Aktuálně se děje

6. listopadu 2026 12:04

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.