Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tím, že už příští rok se Česku podaří zkrotit inflaci i dluh, paradoxně klesne pravděpodobnost přijetí eura

EUR
EUR
Foto: INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.

I když totiž tedy Česko bude díky zkrocení inflace i deficitů plnit přístupová kritéria, stoupenci eura tím pádem přijdou o přesvědčivý argument pro vstup do eurozóny. Tím je nyní to, že většina zemí eurozóny (ovšem třeba s výjimkou Slovenska) vykazuje nižší inflaci než Česko a zároveň se pomaleji než Česko zadlužuje. Tento argument, zdá se, poslední dobou měl na část veřejnosti svůj vliv, neboť podpora eura o něco stoupla. Byť většina veřejnosti je stále proti přijetí jednotné evropské měny.

Například podle nejnovějšího šetření Eurobarometer, zveřejněného minulý měsíc, celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup Česka do eurozóny. Výsledky se příliš neliší od těch loňských, přesto je určité navýšení podpory eura patrné.

Jenže když ani nejvyšší inflace za posledních zhruba třicet let, ani rekordní zadlužování České republiky, které z makroekonomického hlediska charakterizují uplynulých dvanáct měsíců, výrazněji obyvatele ČR k podpoře eura nevedou, těžko se jeho podpora zvýší v ekonomicky lepším čase.

Při výrazném poklesu inflace a stlačení deficitů pod úroveň tří procent HDP, což oboje nastane od příštího roku, bude veřejnost s korunou spokojená a nebude mít důvod pošilhávat po euru. Navíc podle valné většiny prognóz bude mít „eurové“ Slovensko vyšší inflaci než „korunové“ Česko jak v roce 2024, tak 2025. To, že Česko od příštího roku a dále bude splňovat klíčová kritéria pro přijetí eura, tedy kritérium přiměřené inflace a přiměřeného deficitu veřejných financí, tak trochu paradoxně sníží volání Čechů po euru a tím pádem tedy pravděpodobnost jeho přijetí.

Pravděpodobnost přijetí eura by citelně stoupla tehdy, pokud by Česko nebylo s to inflaci trvaleji zkrotit a pokud by se jeho kontrole naprosto vymykaly deficity i růst zadlužení. V takovém případě by se veřejnost časem většinově přiklonila k euru jako k záchraně před makroekonomickým neumětelstvím české vlády a České národní banky. 

Témata:  inflace,  EUR,  ekonomika,  Česko

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.