charita

Ilustrační fotografie

Češi vybírají na charitu čím dál více peněz. Zároveň však narůstá počet lidí, kteří žádají o pomoc

Finance

Češi přispívají čím dál více peněz na dobročinné účely. Dle nejnovějších výsledků Světového indexu velkorysosti (World Giving Index 2022) darovalo peníze na charitu či pomohlo cizímu člověku v předchozím roce více lidí, než v kterémkoliv roce za poslední desetiletí. Ze 119 zemí, které jsou do tohoto průzkumu zahrnuty, navíc zaznamenala nejvyšší nárůst právě Česká republika. V celkovém žebříčku se posunula z původní 88 pozice na 13 místo. Češi se tak v průběhu let stávají čím dál štědřejšími.

Ilustrační fotografie

Začínají zimní Srdíčkové dny, lidé mohou přispět na nemocné děti

Aktuality

Nezisková organizace Život dětem dnes zahájí zimní sbírku Srdíčkové dny. Lidé v ní mohou přispět koupí propisovacích tužek, magnetických barevných kolíčků nebo silikonových náramků za 30 korun na podporu vážně nemocných dětí, které jsou odkázané na péči svého okolí.

Ilustrační fotografie

V Tříkrálové sbírce se vybralo do pokladniček 119 milionů

Finance

Koledníci Tříkrálové sbírky opět vybrali do svých pokladniček rekordní částku. Podle údajů na webu sbírky jsou sečtené peníze z 99,8 procent rozpečetěných pokladniček, v nichž bylo přes 119 milionů korun. Loni se v pokladničkách vybralo 112 milionů korun. Konečný výsledek sbírky, tedy kromě koledy také DMS a přímé převody na účet zná Charita zpravidla až v březnu.

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.