Češi vybírají na charitu čím dál více peněz. Zároveň však narůstá počet lidí, kteří žádají o pomoc

To, že v případě potřeby dokáží Češi přispět velkou částkou, se v minulém roce ukázalo hned několikrát. Ať už se jednalo o sbírku pro Ukrajinu, pomoc těžce nemocným dětem či matkám samoživitelkám. Ve všech těchto případech dokázali lidé svými příspěvky vybrat až miliony korun. „Češi se dokáží spojit pro dobrou věc. Ukazuje se to nejvíce při tragédiích a celospolečenských problémech, ať už to byla pomoc lidem zasaženým tornádem či humanitární pomoc Ukrajině. Při takových událostech přispívali i lidé, kteří nikdy dříve peníze neposlali, nebo se o charitu a sociální témata běžně nezajímají,“ sdělila Martina Frantíková z Nadačního fond pomoci & znesnáze21.

Dle této nadace, která na svých stránkách organizuje dárcovský crowdfunding, se zároveň zvýšil počet žádostí o založení dobročinných sbírek. V porovnání s rokem 2021, kdy lidé podali asi 2 000 žádostí, jich v roce 2022 přišlo téměř 3 000. Ne každá žádost však vede automaticky ke spuštění sbírky, v loňském roce jich bylo vypsáno 830. I toto číslo však bylo zhruba dvojnásobně vyšší než v předešlém roce. „Všem žadatelům jsme poskytli základní sociální poradenství. Na co mají nárok od státu, jaká sociální služba funguje v jejich okolí, na koho a jak se mohou obrátit. Klient si často dokáže poradit sám, jen musí vědět, jak na to, a není tedy vždy nutné vypisovat sbírku. Některé žádosti také nesplňovaly veřejně prospěšný účel nebo žadatelé nedoložili svou situaci,“ dodala Frantíková.

Zvyšující se štědrost Čechů potvrzují i nejnovější data od Fóra dárců, podle něhož se vybralo na veřejně prospěšné účely skoro 12 miliard korun. To je o více než jednu miliardu více než v předešlém roce. „Firmy darovaly celkem 5,8 miliard, individuální dárci 3,1 miliard, nadace a fondy 2,9 miliard korun. Objem peněz vybraných prostřednictvím dárcovské SMS se vyšplhal na neuvěřitelných 90 milionů korun,“ sdělila Klára Šplíchalová, výkonná ředitelka Fóra dárců. Největší motivací dárců je dobrý pocit z darování. Pro téměř dvě třetiny dárců je důležitá také osobní zkušenost, potvrzení o daru pak uvádí jako motivaci asi čtvrtina dárců. Naopak důvodem, proč lidé na dobročinné účely nepřispívají, je nedostatek financí či nedůvěra v to, že darované peníze budou využity správným způsobem.

Kdo může založit veřejnou sbírku

Kromě dárcovských platforem lze založit i vlastní veřejnou sbírku. Zde je však potřeba řídit se zákonem danými pravidly. Mnoho lidí zaměňuje transparentní účet za veřejnou sbírku, je však nutné poznamenat, že tyto dva pojmy spolu nemusí vůbec souviset. Při vyhlašování veřejných sbírek nestačí mít pouze transparentní účet a následně požádat o příspěvek lidi na ulici či sociálních sítích. Do transparentního účtu může kdokoliv nahlédnout a zároveň tak vidět výpis veškerých transakcí. Transparentní účet však rozhodně nefunguje jako veřejná sbírka,“ vysvětluje Zuzana Filipová, ředitelka Udržitelnosti a Komunikace skupiny MONETA.

Termínem veřejná sbírka se rozumí shromažďování finančních prostředků na veřejně prospěšný účel. Základem je, že přispět do sbírky může kdokoliv, tedy i lidé, kteří byli osloveni nepřímo, například pomocí sociálních sítí. Transparentní účet umožní zveřejnit všechny příjmy a výdaje u organizací a společností, nad kterými má být veřejná kontrola. A to buď ze zákona, nebo na základě přání majitele účtu. V některých případech však přijatý dar musí být uveden v daňovém přiznání, kde podléhá 15% dani. „Často si transparentní účet zakládají nadace, fondy nebo spolky, a to hlavně pro posílení důvěryhodnosti jejich hospodaření. Vzhledem k tomu, že jde o službu běžného účtu, mohou si transparentní konto zřídit fyzické osoby, družstva i náboženské organizace,“ dodala Zuzana Filipová. Ačkoli tedy lze zřídit transparentní účet pro veřejnou sbírku, žádná jiná souvislost zde není.

Zakládání veřejných sbírek má svá přesně stanovená pravidla. Zpravidla je určena na humanitární a charitativní účely. Uspořádat ji mohou obce, kraje, městské části Praha či právnická osoba na území České republiky. Následně je nutné sehnat osvědčení, které vydává krajský úřad, v případě, že je pořadatelem kraj, pak u Ministerstva vnitra.

Je nutné říci, že fyzická osoba sbírku pořádat nemůže. A právě z tohoto důvodu dnes využívá mnoho jednotlivců webové platformy jako Znesnaze21, které napomáhají „schovat“ vlastní sbírku pod veřejnou sbírku dané platformy a dodržet tak zákonem daná pravidla. Většina z nich je určená na dobročinné účely, jako je pomoc lidem v tíživé životní situaci či záchrana zvířat. Některé další platformy jako například Donio umožňují založení také komerční sbírky, kde mohou lidé pomocí takzvaného crowdfundingu poslat peníze na nejrůznější komerční projekty, jako je natáčení filmu, výstavba komunitního centra či vydání knihy.

Témata:  Peníze,  charita