Britská média dnes na titulních stránkách ohlašují uzavření nové brexitové dohody, kterou ve čtvrtek na poslední chvíli domluvili britští a unijní vyjednavači. Zároveň ale upozorňují, že premiér Boris Johnson ještě nemá vyhráno. O textu totiž bude hlasovat dolní komora britského parlamentu, která se kvůli tomu sejde na mimořádné schůzi v sobotu. Johnson ale nemá v Dolní sněmovně většinu a parlamentní aritmetika je znepokojivá, píše tisk.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY: Britská libra posílila vůči euru a zejména vůči dolaru bezprostředně poté, co dnes dopoledne šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a britský premiér Boris Johnson oznámili, že se podařilo dosáhnout nové dohody na podobě brexitu.
Britský právník Jolyon Maugham, který je bojovníkem proti brexitu, oznámil, že má v plánu zabránit vládě, aby případnou brexitovou dohodu předložila parlamentu. Jak dnes Maugham uvedl, chce u soudu podat žalobu kvůli tomu, že dohoda o odchodu země z EU je podle něj v rozporu s britským daňovým právem.
Britský premiér Boris Johnson čelí další vzpouře ve vládě kvůli vyhlídkám na brexit bez dohody a v Downing Street panují obavy z nových ministerských demisí. Píše to dnes deník The Times. S rezignací by podle něj po úterní turbulentní schůzi kabinetu mohla přijít pětice ministrů.
Současná britská vláda má jiné představy o vztazích Spojeného království s Evropskou unií po brexitu než předchozí kabinet; Londýn proto hodlá změnit politickou deklaraci, která vztahy upravuje.
Británie chce učinit kompromis a do Bruselu posílá konstruktivní a rozumné návrhy na řešení problému kolem hranice mezi Irskem a Severním Irskem. Na sjezdu své Konzervativní strany to dnes prohlásil britský premiér Boris Johnson, který slíbil, že na irské hranici ani poblíž ní za žádných okolností nevzniknou kontroly. Ministerský předseda doufá, že zbytek EU také učiní ústupky, neboť Británie podle něj z unie na konci října vystoupí "ať se stane cokoli".
Vynucená přestávka v zasedání britského parlamentu je nezákonná. Rozhodl o tom dnes skotský odvolací soud, který tak zvrátil rozhodnutí soudu nižší instance. Vláda se hodlá proti verdiktu odvolat k britskému nejvyššímu soudu, který již termín projednání kauzy stanovil na příští úterý. Podle kritiků chce premiér Johnson nucené pauzy využít, aby omezil možnost parlamentu zasahovat do brexitu. Do termínu odchodu Británie z EU zbývá 50 dní.
Poslanci Dolní komory britského parlamentu opět odmítli návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro vypsání voleb potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 293, uvedla agentura Reuters.
Bouřlivý vývoj na britské politické scéně pokračoval i v poslední den aktuální schůze parlamentu, po kterém zákonodárci na pět týdnů přeruší svou práci. Britská vláda utrpěla další hlasovací porážku a zároveň vstoupil v platnost zákon namířený proti jejímu plánu vyvést zemi 31. října z Evropské unie s brexitovou dohodou, či bez ní. Premiér Boris Johnson přitom na návštěvě Dublinu vyjádřil přesvědčení, že Británie stále ještě může za 52 dní z EU vystoupit na základě dohody.
Aktuální zasedání britského parlamentu skončí po dnešní schůzi. Novou schůzi pak zahájí královna Alžběta II. až za pět týdnů, tedy 14. října. Informoval o tom dnes mluvčí vlády premiéra Borise Johnsona, uvedla agentura Reuters. Na konci října by Spojené království mělo opustit Evropskou unii. Podle kritiků vlády chce nucené pauzy Johnson využít, aby omezil možnost parlamentu do brexitu zasahovat.
Britský premiér Boris Johnson se chystá obejít zákon, který tento týden schválil parlament ve snaze vyloučit možnost odchodu země z Evropské unie bez dohody, a čeká ho proto nejspíš soudní bitva před Nejvyšším soudem, přičemž premiér riskuje i vězení. Takový scénář dnes s odvoláním na své zdroje předpověděli reportéři nedělníku The Sunday Times. Podle nich je nejspíš Británie na cestě k nejhorší ústavní krizi od roku 1688, kdy byla ustavena konstituční monarchie.
Poslanci Dolní komory britského parlamentu odmítli návrh premiéra Borise Johnsona na uspořádání předčasných voleb. Pro jejich vypsání potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298, 56 zákonodárců bylo proti. Opoziční labouristé instruovali své poslance, aby se hlasování zdrželi.
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit odchodu země z Evropské unie bez dohody s ostatnímí státy společenství. Zákon podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299. Nyní návrh zamířil do horní komory - Sněmovny lordů. Premiér Boris Johnson v reakci na schválení v parlamentu vyzval k předčasným volbám 15. října. Pro jejich vyhlášení ale potřebuje souhlas dvou třetin poslanců. Spojené království má EU opustit 31. října a Johnson opakuje, že se tak stane s dohodou i bez.
KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Britský premiér Boris Johnson se v křesle ještě ani příliš neohřál a už utrpěl katastrofální porážku. Jeho silová taktika „brexit k 31. říjnu za každou cenu, bude-li třeba bez dohody“ narazila. Pravděpodobnost vystoupení Británie z EU před letošním 1. listopadem prudce klesla zhruba na 35 procent.
Britští poslanci dnes navzdory vládě prosadili na středeční program Dolní sněmovny debatu o návrhu zákona proti brexitu bez dohody. Norma ukládá premiérovi Borisi Johnsonovi, aby za určitých okolností požádal Evropskou unii o odklad odchodu země ze společenství do ledna příštího roku. Johnson v reakci na vládní porážku, ke které podle televize Sky News přispělo i 21 poslanců z jeho Konzervativní strany, oznámil, že pokud zákon projde, nechá parlament hlasovat o možnosti vypsání předčasných voleb.
Britský premiér Boris Johnson se nedávno dotázal generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, zda by bylo možné před říjnovým termínem brexitu na pět týdnů zablokovat jednání Dolní sněmovny, aby nemohla zabránit odchodu z EU bez dohody. S odkazem na uniklý vládní e-mail o tom informoval nedělník The Observer. Podle e-mailu by takový krok byl legální, pokud by v mezidobí nerozhodly britské soudy jinak. Opozici i konzervativní zastánce setrvání v EU zpráva pobouřila.
Británie chce brexit s dohodou, nemůže ale přijmout tu současnou, zdůraznil dnes v Berlíně před jednáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér Boris Johnson. Je podle něj třeba zrušit takzvanou irskou pojistku. Merkelová má ale za to, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasno o dalších vztazích Bruselu a Londýna. Naznačila ovšem připravenost hledat kompromis.
Britský premiér Boris Johnson neuspěl s pokusem přimět Evropskou unii k dalším jednáním o brexitové dohodě. S odvoláním na informované zdroje v Bruselu to napsal britský deník The Guardian.
Negativní růst ve druhém čtvrtletí je skvělým příkladem síly úvěrového impulsu. Avšak i přes rostoucí počet účastníků trhu, kteří již vidí britskou ekonomiku po kotníky v recesi, si stále myslíme, že ve třetím čtvrtletí dojde k oživení růstu HDP.
Nový britský premiér neztrácel čas, ihned vystoupil s bojovně laděným proslovem a na ministerské posty dosadil své lidi, tedy skalní zastánce brexitu.
Možný budoucí britský premiér Boris Johnson je připraven na konci října vyvést Spojené království z Evropské unie i tehdy, když se Londýn s Bruselem nedohodnou na výstupovém ujednání. Johnson to prohlásil v pondělním rozhovoru s BBC, čímž zopakoval své sobotní prohlášení na stranické konferenci konzervativců v Birminghamu.
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
18. listopadu 2024 10:19
18. listopadu 2024 9:38
17. listopadu 2024 18:23
16. listopadu 2024 11:56
15. listopadu 2024 10:29
15. listopadu 2024 9:34
Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Průměrná cena benzinu v Česku za poslední týden klesla o čtyři haléře na 35,67 koruny za litr. Je tak nejlevnější zhruba od půlky října. Naopak nafta za posledních sedm dní zdražila, a to o 35 haléřů na 34,63 koruny za litr. Více za ni řidiči platili naposledy koncem prvního zářijového týdne.
