Johnson zvažuje zablokování parlamentu před brexitem, píše tisk

Johnson zvažuje ukončení stávající schůze parlamentu, která trvá už více než dva roky, ke 3. září, kdy se má dolní komora sejít po parlamentních prázdninách. Novou schůzi by potom svolal až v předvečer závěrečného summitu EU před brexitem, který je plánovaný na 17. až 18. října. Sněmovna by se tak znovu sešla příliš pozdě na to, aby mohla brexitu bez dohody zabránit.

Přerušení schůze parlamentu je v Británii za normálních okolností rutinní událostí, k níž dochází zhruba jednou za rok. Tímto úkonem končí jedno legislativní období, načež královna o několik dní později zahájí další. O načasování těchto úkonů v praxi rozhoduje vláda, ačkoli formálně vyžadují "příkaz" panovníka.

Johnson tuto možnost nezavrhoval již v době, kdy se ucházel o post vůdce konzervativců. S nápadem jako první přišel před asi dvěma měsíci bývalý ministr pro brexit Dominic Raab, jehož si Johnson vzal do vlády jako ministra zahraničí. Raab se domníval, že vyloučení možnosti obejít parlament by oslabovalo vyjednávací pozici vůči evropským lídrům.

Zástupce opozičních labouristů i konzervativní zastánce setrvání v EU uniklý e-mail podle The Observer rozzlobil. "Jakýkoliv plán suspendovat parlament je v této chvíli nehorázný. Poslanci musí využít nejbližší příležitosti tento plán překazit a zabránit brexitu bez dohody," uvedl stínový ministr pro brexit Keir Starmer.

"Tato zpráva, pokud je pravdivá, ukazuje, jak Boris Johnson pohrdá Dolní sněmovnou. Je asi možné tímto způsobem obejít jasný úmysl Dolní sněmovny, ale je to ukázkou toho, že nejedná v dobré víře. Vyloučit parlament z řešení národní krize, která ohrožuje budoucnost naší země, je naprosto chybné," prohlásil významný konzervativní zastánce setrvání v EU a bývalý generální prokurátor Dominic Grieve.

Aktivistka a filantropka Gina Millerová už dříve uvedla, že v případě pokusů o zablokování parlamentu při prosazování odchodu z EU okamžitě zažaluje vládu. Millerová už dříve u soudu uspěla s požadavkem, aby vláda musela mít k zahájení jednání o odchodu země z EU souhlas parlamentu.

Johnson opakovaně prohlašuje, že naplní vůli voličů z referenda z roku 2016 a Británii z EU vyvede k 31. říjnu, ať už s dohodou, nebo bez ní. Spor ohledně dohody mezi oběma stranami se týká především takzvané irské pojistky. Toto opatření obsažené v dohodě, kterou vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová, má po brexitu zabránit kontrolám na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Tento týden se sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou i francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, které se snažil přesvědčit, aby souhlasili s vypuštěním pojistky z dohody.

Dnes má Johnson na summitu zemí G7 v Biarritzu jednat s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem, jehož ministerský předseda v sobotu vyzval, aby při hledání dohody s evropskou sedmadvacítkou pomohl. Podle listu MailOnline se Johnson chystá Tuskovi mimo jiné sdělit, že pokud nebude Evropská unie souhlasit se změnami dohody o odchodu Británie, Londýn v rámci vyrovnání s EU nezaplatí stanovených 39 miliard liber (1,1 bilionu Kč), ale pouze devět miliard liber.

Témata:  Boris Johnson,  Brexit,  Velká Británie