Pět firem z holdingu Agrofert muselo vrátit Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu (PGRLF) dohromady přes 2,6 milionu korun, které neoprávněně získaly jako podporu určenou pro malé a střední podniky. Šlo o dotace na pojištění hospodářských plodin a zvířat.
Holding Agrofert dokončil převzetí divize na zpracování dusíku rakouské chemičky Borealis, která zahrnuje výrobu hnojiv, melaminu a technických dusíkatých produktů. Transakce za 810 milionů eur (přes 19,2 miliardy Kč) byla dokončena dnes. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Holding díky odkupu divize rozšíří své aktivity v Rakousku, Německu a Francii a bude moci využívat distribuční sít Borealisu podél toku Dunaje.
Koncern Agrofert by mohl podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) vracet státu a Evropské unii dotace ve výši až 4,5 miliardy Kč. Důvodem je střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Nekula to dnes uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT). Mluvčí Agrofertu to však v následném vyjádření pro ČTK odmítl. Babiš v roce 2017 své akcie kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů, podle státní Evidence skutečných majitelů je však reálným vlastníkem Agrofertu. I podle auditu Evropské komise Babiš dál ovládá Agrofert, EK kvůli tomu pozastavila proplácení dotací pro firmy z Agrofertu.
Potravinářské firmy koncernu Agrofert zasílají na Ukrajinu potravinovou pomoc. Do oblastí postižených ruskou invazí na Ukrajinu putují desetitisíce litrů oleje, stovky tun mouky i mléčné produkty nebo uzeniny. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy koncernu, kterou má ČTK k dispozici. Koncern se snaží organizovat materiální a finanční pomoc pro matky s dětmi.
Kvůli nevrácení dotací za pět milionů korun státní Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) zažaloval skupinu Agrofert. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Podle fondu čtyři firmy Agrofertu, jehož tržby činily předloni zhruba 161 miliard korun, čerpaly neoprávněně dotace určené pro menší a střední podniky. Firmy chybu i vrácení dotací odmítly. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský se k tomu podle serveru nechtěl vyjádřit.
Komentář Lukáše Kovandy: Takzvaná „Babišova drahota“ má v očích agentury Bloomberg nečekanou oběť číslo jedna. Samotného Babiše. Největší německý výrobce močoviny a amoniaku, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, kvůli drahému plynu musí podle Bloombergu „drasticky“ omezovat výrobu. Agentura jej uvádí jako první a ukázkový příklad podniku, který je současnou energetickou drahotou v EU zasažen obzvláště těžce.
Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) žádá zpět od holdingu Agrofert pět milionů korun, které firma získala na pojištění hospodářských plodin a zvířat. Suma byla podle fondu, který rozděluje národní dotace pro zemědělce, vyplacena čtyřem dceřiným firmám holdingu neoprávněně. Koncern ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) vratku odmítá, čímž si blokuje i další možné dotace od PGRLF. Fond firmě zaslal předžalobní výzvy. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz.
Společnost Primagra z holdingu Agrofert v únoru podala k Soudnímu dvoru Evropské unie žalobu na Evropskou komisi. Chce uvolnit dotace blokované na základě auditu o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Soud se zatím zabývá tím, zda je žaloba přípustná. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Agrofert patří do svěřenských fondů, do kterých Babiš vložil akcie svých firem.
Firmy z holdingu Agrofert dostaly od roku 2018 na dotacích či veřejných zakázkách 20,21 miliard korun. Podle předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka to vyplývá z výpočtů protikorupčních analytiků Pirátů. Řekl také, že zdokumentovali 28 případů analogických k případu tzv. Čapího hnízda, kdy firmy z Agrofertu získaly dotace pro malé a střední podniky. Michálek to dnes řekl na tiskové konferenci.
Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) konstatovalo, že premiér Andrej Babiš (ANO) má nadále rozhodující vliv na firmy z holdingu Agrofert. Vyplývá to z odůvodnění rozhodnutí, kterým nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v červenci odmítl podat správní žalobu týkající se Babišova údajného střetu zájmů kvůli ovládání médií. Závěr krajského úřadu, že premiér ve střetu zájmů není, NSZ výslovně označilo za nesprávný. Na dokument dnes upozornil server Neovlivní.cz.
Koncern Agrofert uzavře ke konci září pekárnu Delta v Brně - Horních Heršpicích ze společnosti United Bakeries. Oznámil hromadné propouštění, dotkne se to až 160 osob. Areál nabídne k prodeji, sdělil dnes ČTK mluvčí koncernu Karel Hanzelka. United Bakeries koupil koncern loni. Patří mu také jednička na trhu Penam.
Audit Evropské komise k zemědělským dotacím konstatuje, že premiér Andrej Babiš (ANO) je ve střetu zájmů a dál ovládá holding Agrofert. Firma tak nemá nárok na dotace z Evropské unie.
Tajemník ministerstva zemědělství Jan Sixta poslal před měsícem dopis úřadům a firmám spadajícím pod ministerstvo, informuje v něm, že Agrofert se může účastnit soutěží o veřejné peníze. Na svých webech to uvedly Echo24.cz a Respekt. Tiskový mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý ČTK sdělil, že text dopisu vychází z právního stavu, přičemž se doporučuje, aby obchodní společnosti využívaly čestných prohlášení, kterými potvrdí, že nejsou ve střetu zájmů. Postup kritizuje ODS, dopis Sixty je podle europoslankyně a předsedkyně Spolku pro obnovu venkova Veroniky Vrecionové dovršením privatizace státu hnutím Agrofert.
Audit Evropské komise potvrdil, že premiér Andrej Babiš (ANO) porušil české i evropské předpisy o střetu zájmů. Nadále totiž ovládá holding Agrofert, který pobírá unijní dotace. Vyplývá to z dokumentu, který dnes zveřejnila některá média. Důvěrnou zprávu auditorů obdržel i pražský magistrát, protože je jedním z připomínkových míst řízení vedeného EK. Radní Adam Zábranský (Piráti) novinářům řekl, že částka, o kterou by ČR měla přijít, je prozatím stanovena na víc než 285 milionů korun.
Sněmovna by podle opozice měla kvůli auditu Evropské komise vyzvat vládu, aby přestala vyplácet dotace firmám v holdingu Agrofert. Měla by od něj také vymoci vrácení neoprávněně poskytnutých dotací a vyřešit střet zájmů, ve kterém premiér Andrej Babiš (ANO) podle dosud známých výsledků auditu je. Uvedli to dnes předsedové Pirátů a ODS Ivan Bartoš a Petr Fiala ve sněmovní debatě o auditu. Babiš se z dopoledního jednání dolní komory omluvil.
Audit ke střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše je konečný. Novinářům to dnes řekl mluvčí Evropské komise, podle něhož musí české úřady do dvou měsíců Bruselu sdělit, jak provedou doporučení obsažená ve zprávě. Lhůta se začne počítat od chvíle, kdy do Prahy dorazí český překlad anglického originálu, který obdrželo české ministerstvo pro místní rozvoj v pátek. Komise zároveň trvá na tom, že obsah zprávy je tajný.
Společnost Penam ze skupiny Agrofertu ke konci září zavře karvinskou pekárnu United Bakeries (UB), všem 57 zaměstnancům firma nabídla práci v Pekárně Ostrava - Martinov. ČTK to dnes sdělil mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Změna se podle něj nedotkne odběratelů a zákazníků UB. Penam dokončil fúzi s UB v tomto měsíci, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) mu předtím přikázal prodat několik závodů. Zda se uzavření karvinské pekárny rozhodnutí ÚOHS týká, nechtěl Hanzelka komentovat.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) nebude proplácet dotace holdingu Agrofert od února 2017, kdy je premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů kvůli platnosti novely o střetu zájmů.
Lidé demonstrující za demisi premiéra Andreje Babiše (ANO) se podle předsedy vlády mýlí a křičí nepravdy. Organizátor protestů Mikuláš Minář se chce mediálně zviditelnit, řekl Babiš s tím, že Minář pro něj není partner pro jednání. Omluvil se za to, že k úterní demonstraci na Václavském náměstí řekl, že bylo horko a lidi tam šli na koncert. Premiér to dnes uvedl před odletem do britského Portsmouthu na oslavy 75. výročí spojeneckého vylodění v Normandii.
Premiér Andrej Babiš (ANO) chce na červnovém summitu EU mluvit o auditu ke svému údajnému střetu zájmů s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Auditoři se chovali skandálně a jsou nekompetentní, řekl dnes premiér před odletem do britského Portsmouthu na oslavy 75. výročí spojeneckého vylodění v Normandii.
Premiér Andrej Babiš (ANO) pokládá návrh auditní zprávy Evropské komise ohledně svého střetu zájmů za útok na Česko a na české zájmy a za destabilizaci Česka. Před poslanci dnes zopakoval, že se kvůli němu a jeho bývalé skupině Agrofert žádné evropské dotace vracet nebudou. Babiš trvá na tom, že ve střetu zájmů není.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) prověřuje kvůli auditní zprávě Evropské komise čtyři projekty holdingu Agrofert v hodnotě zhruba 250 milionů korun. Proplacená částka činí zhruba 100 milionů, řekl dnes ČTK ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO). U jednoho z projektů podle Havlíčka ale unijní auditoři chybovali. Čtyři projekty spadají do let 2015 až 2017, kdy se ve střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) mohlo postupovat podle českého výkladu práva, dodal Havlíček. O jaké projekty jde, ministr neuvedl.
Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí fondu Vladimíra Nováková. Zprávu o zemědělských dotacích od unijních auditorů, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošní roku, podle ní úřad ještě nemá. Podle zdrojů ČTK by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).
24. listopadu 2024 15:33
23. listopadu 2024 20:28
23. listopadu 2024 14:30
23. listopadu 2024 13:53
22. listopadu 2024 15:47
22. listopadu 2024 14:47
21. listopadu 2024 11:21
20. listopadu 2024 12:20
20. listopadu 2024 11:28
20. listopadu 2024 11:19
20. listopadu 2024 11:08
19. listopadu 2024 11:32
19. listopadu 2024 10:51
19. listopadu 2024 10:26
19. listopadu 2024 7:12
18. listopadu 2024 10:44
Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.
Zdroj: Marie Dvořáková
Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.
