Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Babišova drahota ničí nejvíce samotného Babiše. Kvůli drahému plynu musí Agrofert rušit výrobu hnojiv

Agrofert
Agrofert
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Takzvaná „Babišova drahota“ má v očích agentury Bloomberg nečekanou oběť číslo jedna. Samotného Babiše. Největší německý výrobce močoviny a amoniaku, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, kvůli drahému plynu musí podle Bloombergu „drasticky“ omezovat výrobu. Agentura jej uvádí jako první a ukázkový příklad podniku, který je současnou energetickou drahotou v EU zasažen obzvláště těžce.

SKW Stickstoffwerke Piesteritz patří holdingu Agrofert, který náleží do svěřenských fondů českého premiéra Andreje Babiše. Ten má podle opozice a řady dalších kritiků zásadní podíl na tom, co v rámci předvolebního boje označují za „Babišovu drahotu“. Míra meziroční inflace totiž v Česku aktuálně převyšuje úroveň čtyř procent, a je tak nejvyšší za posledních třináct let. Vážně hrozí, že ještě před koncem roku atakuje úroveň pěti procent. V rámci EU je podle aktuálních dat Eurostatu ale stále podprůměrná.  

Obavy lidí v ČR z dalšího růstu cen jsou dle pravidelného šetření ČSÚ takřka nejintenzivnější za posledních zhruba dvacet let, kdy úřad danou statistiku sestavuje. Opoziční strany v ČR tak v rámci zmíněného předvolebního boje vytahují právě kartu rostoucích cen, přičemž se snaží veřejnost přesvědčit, že za tuto „drahotu“ může ponejvíce sám premiér.  

Česká národní banka se snaží hrozbu dále zrychlující inflace rázně potlačit. Minulý týden zvedla svoji základní úrokovou sazbu hned o 0,75 procentního bodu, nejvýrazněji od měnové krize roku 1997. Její přístup ale ostře kontrastuje například s jednáním polské centrální banky. Ta na svém dnešním měnověpolitickém zasedání velmi pravděpodobně nadále ponechá základní sazbu na úrovni pandemického minima, 0,1 procenta, přestože inflace v Polsku může dle odhadů analytiků v příštích měsících atakovat až sedmiprocentní úroveň. Polská centrální banka argumentuje přechodností inflace a tím, že nechce ohrozit zotavování ekonomiky po pandemii. 

Podobně argumentoval také sám Babiš a jeho ministryně financí Alena Schillerová, když se před zmíněným zasedáním ČNB minulý týden snažili české centrální bankéře přesvědčit, aby základní úrok nezvyšovali. ČNB ale naopak provedla zmíněné razantní navýšení, nejvýraznější za skoro čtvrtstoletí. Její bankovní rada ovšem krok nepodpořila jednomyslně. Dva z celkem sedmi radních hlasovali pro ponechání základní sazby na stávající úrovni, tedy v souladu s názorem Babiše, Schillerové a svým způsobem i polské centrální banky.    

Rapidně zrychlující inflace je v současnosti prakticky celoevropský, globální jev, o jehož přechodnosti je však přesvědčen stále užší okruh expertů. Právě dramatický růst cen plynu a energií v EU je klíčovou příčinou, proč ztrácí víru v rychlý návrat inflace do tolerančního pásma inflačního cílování jednotlivých centrálních bank.    

Zmíněný „Babišův“ výrobce hnojiv, SKW Stickstoffwerke Piesteritz, musí snížit svoji výrobu o dvacet procent, aby pokryl rostoucí cenu plynu. Pokud se prý do situace nevloží německá vláda, bude podnik muset výrobu zcela zastavit. To by byla vážná rána pro jeden z nejlépe vydělávajících podniků Babišova impéria jménem Agrofert. 

Témata:  Andrej Babiš zdražování Agrofert komentář

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.