Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Koncern Agrofert dá Ukrajině olej, mouku, mléčné produkty a trvanlivé potraviny

Agrofert
Agrofert
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Potravinářské firmy koncernu Agrofert zasílají na Ukrajinu potravinovou pomoc. Do oblastí postižených ruskou invazí na Ukrajinu putují desetitisíce litrů oleje, stovky tun mouky i mléčné produkty nebo uzeniny. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy koncernu, kterou má ČTK k dispozici. Koncern se snaží organizovat materiální a finanční pomoc pro matky s dětmi.

"K dnešnímu dni bylo koncernem vysláno 48.000 litrů rostlinných olejů, 42 tun mouky a také desítky palet mléčných produktů, trvanlivého salámu, párků a paštik. Pomoc je koordinovaná s organizací Člověk v tísni, aby v postižených oblastech nedocházelo k chaosu. V příštích dnech bude expedováno přibližně 250 tun mouky a další potraviny, které budou potřeba," uvedl dnes Agrofert.

Ruská agrese se citelně dotkla nejen potravinářských podniků koncernu. Přerovské společnosti Precheza z koncernu Agrofert útok zkomplikoval zajištění dodávek ilmenitu pro klíčovou produkci titanové běloby, jelikož chemička dlouhodobě podstatnou část této suroviny odebírá od ukrajinských firem. Po vypuknutí válečného konfliktu je doprava ilmenitu z Ukrajiny po železnici obtížnější. Ukrajinského ilmenitu má společnost zásoby na pět měsíců, hledá náhradní dodavatele.

Precheza je největším výrobcem anorganických pigmentů v ČR, v Přerově zaměstnává zhruba 650 lidí. Koncern Agrofert v únoru 2017 vložil bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) do svěřenských fondů. Firmy koncernu i jednotlivci se již zapojili do finanční a materiální sbírky Nadace Agrofert na pomoc ukrajinským matkám s dětmi, do které může přispět i veřejnost.

Témata:  Agrofert mouka potraviny

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy