Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ze zemědělského fondu šlo Agrofertu od roku 2012 zhruba 6,5 miliard

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí fondu Vladimíra Nováková. Zprávu o zemědělských dotacích od unijních auditorů, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošní roku, podle ní úřad ještě nemá. Podle zdrojů ČTK by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).

"Od začátku říkám, že žádný střet zájmů nemám a na tom trvám," reagoval dnes na dotaz novinářů Toman. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat "absolutně nemůže". Odmítl také to, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací.

Babiš vložil své firmy včetně Agrofertu kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK, který v pátek zveřejnila média, má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle návrhu zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Toman tuto zprávu komentovat nechtěl, protože ji prý nečetl.

Další zprávu, která se týkala auditu SZIF, doposud fond podle mluvčí neobdržel. "Přestože současný návrh auditní zprávy, kterou zveřejnila některá média, není určen SZIF a netýká se evropských zemědělských fondů, vyhodnocujeme uvedené závěry z hlediska dopadu do našeho dalšího postupu," sdělila dnes.

Doplnila, že až SZIF zprávu z auditu obdrží, bude o dalším postupu jednat s kompetentními orgány. Těmi jsou Národní fond ministerstva financí a řídící orgán Program rozvoje venkova (PRV), čímž je ministerstvo zemědělství. "SZIF nemá v současné době k proplacení žádný projekt PRV některé ze společností z holdingu Agrofert," tvrdí Nováková.

Server iRozhlas.cz ale minulý pátek upozornil na to, že zemědělský fond s firmami z holdingu Agrofert stále podepisoval smlouvy, přestože od loňského srpna platí nová unijní pravidla o střetu zájmů. Podle serveru od té doby fond uzavřel smlouvy na šest nových projektů za téměř 40 milionů korun. Téměř šest milionů dostal například producent kuřat, firma Xaverov, která spadá pod firmu Agrotrade, již ovládají otec i bratr ministra zemědělství Tomana.

Dotace, které šly holdingu Agrofert od loňského 2. srpna, se podle Registru smluv a iRozhlas.cz týkaly firem: velkochov prasat SPV Pelhřimov, ovocnářské firmy SADY CZ, farmy s kuřaty Výkrm Tagrea, výrobce násadových vajec pro chov brojlerových kuřat SCHROM FARMS a firmy AGRO Rozsochy, která se zabývá rostlinnou výrobou a chovem skotu.

Pokud by i auditní zpráva o zemědělských dotacích navrhovala peníze vrátit, mohlo by to mít na Agrofert jako největšího producenta v českém zemědělství a potravinářství hospodářský dopad. Předseda opoziční ODS Petr Fiala dnes premiéra vyzval, aby požádal Sněmovnu o potvrzení důvěry vládě. Babiš s tím nepočítá, v reakci zaslané ČTK napsal, že ODS může vyvolat hlasování o nedůvěře.

Témata:  Agrofert Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dotace Peníze

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Google, ilustrační fotografie

Komentář

Akcie Google trhají rekordy: soud potvrdil, že Chrome a Android zůstávají v rukou firmy

V roce 2023 započal ostře sledovaný soudní spor mezi Googlem a americkým ministerstvem spravedlnosti (DOJ), které požadovalo bezprecedentní opatření. Ve hře byl dokonce nucený prodej vlajkového prohlížeče Chrome, který je nenahraditelným pilířem online ekosystému. Pro Alphabet by to znamenalo zásah do obchodního modelu a reálné ohrožení dominantního postavení. Během 2. zářijového dne však přišel moment, který mnozí na Wall Street označují za přelomový.