Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ze zemědělského fondu šlo Agrofertu od roku 2012 zhruba 6,5 miliard

CZK
CZK
Foto: INCORP images

Ze Státního zemědělského intervenční fondu (SZIF) bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí fondu Vladimíra Nováková. Zprávu o zemědělských dotacích od unijních auditorů, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošní roku, podle ní úřad ještě nemá. Podle zdrojů ČTK by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO), ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).

"Od začátku říkám, že žádný střet zájmů nemám a na tom trvám," reagoval dnes na dotaz novinářů Toman. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat "absolutně nemůže". Odmítl také to, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací.

Babiš vložil své firmy včetně Agrofertu kvůli zákonu o střetu zájmů v únoru 2017 do svěřenských fondů. Podle návrhu auditní zprávy EK, který v pátek zveřejnila média, má Babiš na Agrofert dál vliv a současně jako předseda vlády ovlivňuje i použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo podle návrhu zprávy vracet do rozpočtu Evropské unie kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal. Toman tuto zprávu komentovat nechtěl, protože ji prý nečetl.

Další zprávu, která se týkala auditu SZIF, doposud fond podle mluvčí neobdržel. "Přestože současný návrh auditní zprávy, kterou zveřejnila některá média, není určen SZIF a netýká se evropských zemědělských fondů, vyhodnocujeme uvedené závěry z hlediska dopadu do našeho dalšího postupu," sdělila dnes.

Doplnila, že až SZIF zprávu z auditu obdrží, bude o dalším postupu jednat s kompetentními orgány. Těmi jsou Národní fond ministerstva financí a řídící orgán Program rozvoje venkova (PRV), čímž je ministerstvo zemědělství. "SZIF nemá v současné době k proplacení žádný projekt PRV některé ze společností z holdingu Agrofert," tvrdí Nováková.

Server iRozhlas.cz ale minulý pátek upozornil na to, že zemědělský fond s firmami z holdingu Agrofert stále podepisoval smlouvy, přestože od loňského srpna platí nová unijní pravidla o střetu zájmů. Podle serveru od té doby fond uzavřel smlouvy na šest nových projektů za téměř 40 milionů korun. Téměř šest milionů dostal například producent kuřat, firma Xaverov, která spadá pod firmu Agrotrade, již ovládají otec i bratr ministra zemědělství Tomana.

Dotace, které šly holdingu Agrofert od loňského 2. srpna, se podle Registru smluv a iRozhlas.cz týkaly firem: velkochov prasat SPV Pelhřimov, ovocnářské firmy SADY CZ, farmy s kuřaty Výkrm Tagrea, výrobce násadových vajec pro chov brojlerových kuřat SCHROM FARMS a firmy AGRO Rozsochy, která se zabývá rostlinnou výrobou a chovem skotu.

Pokud by i auditní zpráva o zemědělských dotacích navrhovala peníze vrátit, mohlo by to mít na Agrofert jako největšího producenta v českém zemědělství a potravinářství hospodářský dopad. Předseda opoziční ODS Petr Fiala dnes premiéra vyzval, aby požádal Sněmovnu o potvrzení důvěry vládě. Babiš s tím nepočítá, v reakci zaslané ČTK napsal, že ODS může vyvolat hlasování o nedůvěře.

Témata:  Agrofert Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) dotace Peníze

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.