Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uplynulá zima byla nejteplejší v historii záznamů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia.

Ve srovnání s průměrnou zimní teplotou let 1981 až 2010 bylo od začátku prosince do konce února tepleji dokonce o 3,4 stupně. Obzvlášť na severu a východě Evropy byly teploty výrazně vyšší, než je obvyklé. Vysoké teploty letos panovaly také na Sibiři a ve Střední Asii.

Copernicus údaje vztahuje k meteorologické zimě (prosinec až únor), která se liší od astronomické zimy. Ta letos skončí až 20. března.

"Evropa zažila nejmírnější zimu od počátku měření," zdůraznil ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo. Data má služba od roku 1981. Svůj podíl mají podle Buontempa na rekordních teplotách klimatické změny. "Ačkoli toto byla sama o sobě skutečně extrémní událost, je pravděpodobné, že tento druh událostí učinil trend globálního oteplování ještě extrémnějšími," dodal ředitel.

Uplynulý únor byl v Evropě druhým nejteplejším v záznamech služby Copernicus. Za nejteplejším druhým měsícem roku, kterým byl únor 2016, zaostal jen o 0,1 stupně Celsia. První měsíc tohoto roku byl nejteplejším lednem v Evropě i na světě od roku 1981. Průměrná teplota byla v Evropě o 3,1 stupně vyšší, než jaký je průměr let 1981 až 2010.

Copernicus je evropský program monitorování životního prostředí, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA).

Témata:  počasí zima

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy