Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uplynulá zima byla nejteplejší v historii záznamů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Uplynulá zima byla v Evropě nejteplejší od počátku měření v roce 1981. Informovali o tom odborníci z evropské služby Copernicus, která monitoruje počasí a klimatické změny. Průměrná teplota během uplynulé meteorologické zimy, která začala 1. prosince a skončila 29. února, překonala dosavadní rekord zimy z přelomu let 2015 a 2016 o téměř 1,4 stupně Celsia.

Ve srovnání s průměrnou zimní teplotou let 1981 až 2010 bylo od začátku prosince do konce února tepleji dokonce o 3,4 stupně. Obzvlášť na severu a východě Evropy byly teploty výrazně vyšší, než je obvyklé. Vysoké teploty letos panovaly také na Sibiři a ve Střední Asii.

Copernicus údaje vztahuje k meteorologické zimě (prosinec až únor), která se liší od astronomické zimy. Ta letos skončí až 20. března.

"Evropa zažila nejmírnější zimu od počátku měření," zdůraznil ředitel služby Copernicus Carlo Buontempo. Data má služba od roku 1981. Svůj podíl mají podle Buontempa na rekordních teplotách klimatické změny. "Ačkoli toto byla sama o sobě skutečně extrémní událost, je pravděpodobné, že tento druh událostí učinil trend globálního oteplování ještě extrémnějšími," dodal ředitel.

Uplynulý únor byl v Evropě druhým nejteplejším v záznamech služby Copernicus. Za nejteplejším druhým měsícem roku, kterým byl únor 2016, zaostal jen o 0,1 stupně Celsia. První měsíc tohoto roku byl nejteplejším lednem v Evropě i na světě od roku 1981. Průměrná teplota byla v Evropě o 3,1 stupně vyšší, než jaký je průměr let 1981 až 2010.

Copernicus je evropský program monitorování životního prostředí, na jehož provozu se podílejí Evropská unie a Evropská kosmická agentura (ESA).

Témata:  počasí zima

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy