Reklamovat lze i fungování sociální sítě

Digitální… co?Stahujete si z internetu nebo prostřednictvím různých platforem knihy, hudbu, filmy, hry, programy nebo aplikace? Tak potom stahujete, popř. kupujete digitální obsah. Digitální služba zase mimo jiné umožňuje s digitálním obsahem určitým způsobem zacházet, zpřístupňovat ho nebo jej sdílet bez ohledu na to, jestli tento obsah vytvořil poskytovatel digitální služby, vy nebo jiný uživatel. Digitální službou tak může být např. užívání sociální sítě nebo internetové filmotéky.

Proč je to důležité?Nově máte v souvislosti s užíváním digitálních služeb a pořizování digitálního obsahu právo jej získat v aktuální verzi a po dobu trvání závazku získávat vhodné aktualizace. Poskytovatel má povinnost poskytnout obsah a služby nejen v souladu s uzavřenou smlouvou, ale rovněž by měl naplnit vaše důvodné očekávání ve vztahu k vlastnostem takového obsahu či služby. Například popis aplikace a její název by měl odpovídat i jejímu obsahu a funkci. Internetová filmotéka by tedy měla umožňovat zhlédnutí filmů, a nikoliv pouze recenze filmových kritiků či poslech hudebních doprovodů.

V případech, kdy zakoupíte digitální obsah jednorázově, máte právo, aby vám aktualizace byly poskytovány po dobu, po kterou to můžete rozumně očekávat. „Tato doba se posoudí individuálně podle několika faktorů, jako je druh obsahu, jeho účel apod. Je tedy zřejmé, že aktualizace můžete po jinou dobu očekávat u aplikace, která slibuje elektronického průvodce pro nadcházející mistrovství světa v hokeji a jinou u doživotní licence k textovému editoru,“vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Platit za služby můžete i osobními údajiPravidla se týkají digitálního obsahu a služeb, pokud jsou poskytovány za úplatu. Pro tyto účely však nemusí být nutně poskytovány za peníze. Úprava se tedy může dotknout i služeb, za něž platíte jiným způsobem, například svými osobními údaji, které sbírá vaše sociální síť.

Liší se nějak odpovědnost za vady u digitálního obsahu a služeb od běžného zboží?Pokud si objednáte digitální obsah, či službu, máte obdobně jako v případě jakéhokoliv zboží právo vytknout poskytovateli vadu, která se projeví v době dvou let. Změna ovšem nastává v situaci, kdy má být obsah/služba poskytována po dobu delší než dvou let, poté můžete vytknout vadu, která se projeví kdykoliv v této době.

Právo na aktualizace software v telefonu?Setkali jsme se s praxí některých obchodníků, kteří odmítali uznat reklamaci mobilního telefonu s odkazem na skutečnost, že vada, která se na zařízení projevuje, je způsobena jeho programovou výbavou – softwarem, na nějž se záruka či odpovědnost prodejce za vady nevztahuje. Nově se již prodejce své odpovědnosti tak lehce nezbaví. „Současné mobilní telefony totiž patří do kategorie věcí s digitálními vlastnostmi. Jedná se o věci, jejichž funkčnost zajišťuje právě digitální obsah či služba. Kromě mobilních telefonů se bude jednat například o počítače, chytrou televizi či jiné zařízení (hardware), které pro zajištění své funkce disponuje programovou výbavou zajišťující jeho ovládání, komunikaci s jinými zařízeními, připojení k internetu či jiné funkce (software),“ popisuje Eduarda Hekšová. Aby byla zajištěna správná funkce těchto zařízení po určitou dobu, máte opět právo na poskytování aktualizací, a to po dobu, po kterou to můžete důvodně očekávat. Lze se tedy domnívat, že by tato doba měla kopírovat běžnou životnost zařízení, tedy v mnoha případech překračovat dvouletou zákonnou dobu odpovědnosti prodejce za vady.

Povinnosti poskytovat aktualizace by se prodejce mohl zprostit jen v případě, že by vás na neposkytování aktualizací před uzavřením smlouvy upozornil a vy jste s tím vyslovili souhlas.

„Pozor! Nová pravidla však stanoví omezení i pro spotřebitele, a to v případě, že na zařízení vznikne vada přímo v důsledku neprovedení aktualizace, kterou vám prodejce zpřístupní. Z povinnosti napravit takovou vadu je prodejce zákonem zproštěn, “upozorňuje ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.

Bude se lišit průběh reklamace u digitálního obsahu?Při reklamaci digitálního obsahu a služeb se, na rozdíl od běžného zboží, neuplatní lhůta 30 dnů pro vyřízení reklamace. Zde není lhůta pevně stanovena a prodejce má povinnost reklamaci vyřídit v přiměřené době s přihlédnutím k povaze digitálního obsahu nebo služby a zároveň účelu, pro nějž je spotřebitel požadoval.

Témata:  dTest,  reklamace,  sociální sítě,  mobily