Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Výborné známky nezaručují, že žák všemu rozumí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Vyučující se během svých hodin ocitají v mnoha různých rolích, používají nové metody výuky, moderní technologie a známkování už není tím jediným způsobem ohodnocení znalostí žáků a studentů. Pedagogové jako poradci, průvodci, moderátoři, mentoři, rozhodčí nebo koordinátoři a žáci čím dál více zodpovědní za vlastní vzdělávání. I to jsou změny, ke kterým dochází v oblasti školství.

Učitel už není jediným nositelem a zdrojem informací

Postupná světová digitalizace se přirozeně odráží i ve školách. Se zaváděním moderních technologií do vzdělávání se razantně mění postavení učitelů ve třídě. Už nejsou jediným nositelem a zdrojem informací. Domácí úkoly se mění na domácí přípravu a tzv. blended learning je na školách využíván čím dál častěji. Učitel má také možnost použít nové výukové nástroje, v rámci kterých přenáší aktivitu na žáky a studenty. K oblíbeným patří například dvojnásobný učitel, honba za informacemi, géniové a promíchané skupiny. V rámci těchto aktivit se pak učitel ve třídě ocitá pokaždé v jiné roli. Může stát v pozadí a pozorovat, nebo radit, koordinovat, provázet, mentorovat, klást otázky, ale také být rozhodčím či „rozdávat fauly“. Podrobný popis zajímavých výukových aktivit a metod včetně tipů a praktických doporučení, jak zvýšit zodpovědnost žáků a studentů za proces vlastního učení, jak je zaujmout a zapojit do procesu učení uvádí například publikace Efektivní výukové nástroje pro učitele, kterou vydala vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř (EDULAB) ve spolupráci s Martinem Romanem.

„Do výzkumu efektivity vzdělávání plynou obrovské prostředky a my dnes dobře víme, co funguje a co ne. Rozhodující vliv mají samozřejmě učitelé a tato kniha by jim měla pomoci, jak děti zaujmout a předat jim  nejen znalosti a dovednosti, ale hlavně schopnost je použit v životě,“ konstatoval Martin Roman, vydavatel a zakladatel projektu Čtení pomáhá.

Jen známkování nebo formativní hodnocení?

Známka jako jediná zpětná vazba se jednoznačně jeví jako nedostatečná. Také z tohoto důvodu přistoupily některé školy ke slovnímu hodnocení. Ale i tento způsob má odpůrce z řad učitelů, žáků i rodičů. Vhodným způsobem hodnocení se v posledních letech jeví hodnocení ve formativní funkci. Jedná se o průběžné poskytování zpětné vazby žákovi během vzdělávání. A to nejen od učitele, ale i od spolužáků, jednotlivě i ve skupině. Hodnotí se známkou, slovně, písemně nebo třeba zvednutým palcem. Efektivní formativní hodnocení pomáhá učitelům udělat důležitá rozhodnutí ve výuce, ale jeho zavedení do praxe vyžaduje hlubokou znalost technik a porozumění tomu, jak je využívat. Ty jsou popsány v odborné publikaci Zavádění formativního hodnocení: Praktické techniky pro základní a střední školy, kterou EDULAB vydal s Martinem Romanem v roce 2016. Kniha nabízí rady a podrobné návody na to, jak ve třídě aplikovat formativní hodnocení.

„Vnímat učitele pouze jako zdroje informací nejde. Pedagogové vzdělávají, vychovávají a připravují žáky a studenty na zatím neznámé příležitosti. Se stále rychleji měnícím se světem se mění i způsob jejich práce. Je ale potřeba dát učitelům prostor, přijmout je jako odborníky, poskytnout jim další vzdělávání a nebazírovat na zbytečné a často časově náročné administrativě,“ uvedl Michal Orság, ředitel EDULABu.

Vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř je členem České národní koalice pro digitální pracovní místa (DigiKoalice) a své aktivity a činnosti realizuje v souladu se Strategií digitálního vzdělávání do roku 2020 MŠMT a snaží se naplňovat její cíle.

Témata:  školství

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy