Lidé, kteří přežili klinickou smrt, často popisují, že se jim před očima promítl celý život. Výjimkou nejsou ani pocity naprostého klidu a míru. Jestli je to ale skutečně pravda se pokusili zjistit lékaři z izraelské nemocnice.
Lékaři zkoumali myšlenky a pocity lidí, kteří měli nějakým způsobem blízko ke smrti. Výsledky jejich bádání zveřejnily americké vědecké magazíny.
Lidé, kteří přežili vlastní smrt, se zapojili do unikátní lékařské studie. Tým odborníků se v ní pokusil zjistit, jak probíhají poslední minuty našeho života. A byl velmi překvapen.
Ti, kteří měli ke smrti velmi blízko nebo si klinickou smrtí prošli, totiž mnohdy před očima skutečně viděli svůj život. Oslovení lidé totiž přiznali, že viděli několik událostí z vlastního života, které ale nebyly chronologicky seřazeny.
Tým lékařů z jeruzalémské nemocnice Haddassah analyzoval příběhy lidí, kteří se ocitli blízko smrti, a zjistil, že návrat ke vzpomínkám ze života může být způsoben tou částí mozku, která ukládá vzpomínky. Jak je ale možné, že právě tato část mozku je při umírání aktivní natolik, že nám promítá v mysli obrazy našeho života? I na to lékaři našli odpověď, domnívají se totiž, že právě tato mozková část patří mezi poslední části postižené nedostatkem kyslíku a ztrátou krve. Proto je schopna pracovat i ve chvíli, kdy člověk ztrácí vědomí a pomalu umírá.
Podle lékařů se často jedná o vzpomínky, které jsou citově naplněné. Jeden z účastníků přiznal, že u nich neexistoval lineární průběh, a nedokázal proto odpovědět na otázku jak dlouho je prožíval a proč právě tyto konkrétní vzpomínky viděl.
"Bylo to, jako bych tam byl celá staletí. Nebyl jsem v době ani v žádném prostoru. Byl to okamžik a zároveň tisícovka let. Obě ale zároveň ani jedno," cituje studie jednoho z účastníků.
Malé procento lidí mělo i zážitky opačné, tedy děsuplné a nepříjemné. Hovoří se především o sténání, chladu, lhostejnosti a obklopení podivnými lidskými a zvířecími tvory.
Podle lékařů ale není možnost spatřit vlastní život "výsadou" pouze umírajících lidí. Tvrdí, že znovuprožití životních událostí může potkat i zdravé jedince. Znázornění životních událostí a vzpomínek může být totiž vyvoláno i pod vlivem extrémních podmínek, jako je například psychologický nebo fyziologický stres.
Související
20. listopadu 2024 11:08
5. listopadu 2024 15:40
24. října 2024 11:32
15. října 2024 11:18
2. října 2024 11:45