Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trumpovo zvolení nakoplo budapešťskou burzu. Její akcie od té doby rostou nejvíce v Evropě

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Depositphotos

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem povzbuzuje nejen četné akciové tituly v USA, které mohou těžit z jeho hospodářskopolitických opatření. Pomáhá i některým evropským akciím, zhusta těm maďarským.

Hlavní akciový ukazatel budapešťské burzy zhodnotil od předvečera dne Trumpova zvolení do včerejška více než hlavní ukazatel kterékoli jiné burzy kontinentální Evropy, a sice o 6,8 procenta.

Investoři sázejí na to, že akciím budapešťské burzy mohou pomoci nadstandardní vztahy maďarského premiéra Viktora Orbána právě s Trumpem. A nejen s ním. Také se jeho faktickým „stínovým viceprezidentem“ Elonem Muskem, nejbohatším člověkem planety.

Například akcie maďarské telekomunikační společnosti 4iG vylétly minulý týden nejvýše za více než tři roky, neboť jeho šéf v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago, kam jej v rámci své delegace vzal Orbán, diskutoval obchodní příležitosti právě s Muskem.

Témata:  akcie Donald Trump Budapest, Hungary

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.