Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Trump spouští obchodní válku: Vysoká cla vrací Ameriku do 40. let. Čechy čeká zdražení

Donald Trump
Donald Trump
Foto: Depositphotos

Americký prezident Donald Trump dnes v souladu s očekáváním rozhodl uvalit plošná cla na tři suverénně největší importéry do USA, tedy Mexiko, Čínu a Kanadu. Na dovoz z Mexika a Kanady budou Spojené státy uplatňovat 25procentní clo, na dovoz z Číny pak clo desetiprocentní. Výjimku mají pouze energetické suroviny dovážené z Kanady, zejména tamní ropa, na níž se bude nově vztahovat clo desetiprocentní.

Průměrná vážená celní sazba uplatňovaná na dovoz Spojenými státy tak poprvé od 40. let minulého století dosáhne úrovně 10 procent. Od 70. let až dosud se přitom pohybovala v pásmu nižších jednotek procent. Dneškem tak začíná konec globalizace, jak ji z uplynulých desetiletí známe.

Lze předpokládat, že všichni tři zmínění obchodní partneři USA rychle odpoví odvetnými cly. Trump přitom dnes vydal opatření, dle něhož na odvetná cla odpoví dalším celním navýšením, takže hrozí spirálovitá eskalace obchodních střetů.

Trump před víkendem pohrozil také zásadním celním opatřením na dovoz ze zemí Evropské unie. V pondělí lze i proto očekávat oslabení koruny. Česko je totiž malá otevřená ekonomika vysoce citlivá na kladení překážek mezinárodnímu obchodu – a zvláště těch překážek, které omezují či mají omezit přímo vývoz z EU.

Oslabení koruny zdraží Čechům zahraniční dovolené či pohonné hmoty. Pohonné hmoty navíc zdraží i přímo kvůli dnes zavedeným clům. Takže benzín či nafta v Česku budou zdražovat působením hned dvou tendencí. Trumpovo nové clo na Kanadu totiž zvýší světovou cenu ropy. Kanada představuje největšího zahraničního dodavatele ropy Spojeným státům; takřka veškerý ropný export Kanady, čítající přibližně čtyři miliony barelů denně, míří do Spojených států. Hned takřka 70 procent ropy, kterou zpracovávají rafinérie amerického Středozápadu, pochází právě z Kanady. Clo kanadskou ropu, byť „jen“ desetiprocentní, tak alespoň přechodně zhorší a prodraží zásobování USA ropou, což právě zvedne cenu dokonce i na světovém trhu.

Kanada, Mexiko a Čína dohromady zodpovídají za takřka polovinu dovozu do USA. Spojené státy se všemi vykazují výrazný obchodní deficit, vůči Číně a Mexiku vůbec největší ze všech zemí. Právě hlubokým schodkem svá nová cla Trump zdůvodňuje, společně se snahou omezit ilegální imigraci a pašování fentanylu. Fentanyl však do USA proudí hlavně přes hranici s Mexikem. Hranicí s Kanadou prochází mizivé množství této látky.

Cla v rozporu s obecně zažitou představou neplatí zahraniční dodavatel, nýbrž domácí – v tomto případě tedy americký – dovozce daného zahraničního zboží. Usiluje je přenést na konečného spotřebitele. Zahraniční dodavatel ale může zdražení související se clem kompenzovat zlevněním „u sebe doma“. V praxi se tak o náklady související s navýšeným clem zpravidla podělí všechny tři strany – jak zahraniční dodavatel, tak importér, tak konečný zákazník.

V některých případech může být v zájmu zahraničního dodavatele, aby si pozici na vývozním trhu udržel, pročež navýšené clo plně či z velké části absorbuje snížením vlastních marží. V takovém případě tedy clo nemusí být ve Spojených státech inflační. Trumpova administrativa se spoléhá na to, že trh Spojených států bude pro zahraniční dodavatele natolik atraktivní, že si v zájmu udržení podílu na něm redukují marže. Anebo z něj dočista odejdou a uvolněné místo zaujme konkurence ideálně americká, případně přesunou výrobu ze zahraničí právě do USA, aby se clům vyhnuli. Trump proto odmítá, že by cla měla působit trvaleji a zásadněji inflačně.

Americký prezident přitom tento svůj názor opírá o zkušenost ze svého předchozího působení v Bílém domě v letech 2017 až 2021. Tehdy jeho selektivní cla na zboží jako ocel, hliník, pračky nebo solární panely, uplatňovaná zejména na čínský dovoz, viditelnější inflační tlaky nezapříčinila. Což však dost dobře mohla způsobit selektivní povaha zaváděných cel. Nyní jde o cla plošná, takže nelze vyloučit také plošné, tedy celkově mnohem silnější inflační tlaky. Ostatně náznakem, že se jich alespoň částečně obává i Trumpova administrativa, je zmíněná skutečnost, že na kanadskou ropu neuplatní clo dvacetiprocentní, nýbrž jen poloviční.

Témata:  Donald Trump,  USA,  Kanada,  Mexiko,  clo

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

7. října 2026 13:27

Čínská AI už Američanům dýchá na záda. Rozhodovat ale nebude jen to, která je chytřejší

Čínská umělá inteligence už není pouze levnější alternativou k americkým modelům. Čínské modely se přibližují technologické špičce a v některých případech nabízejí výhodu v možnosti provozovat je přímo na vlastní infrastruktuře. Pro firmy tak není hlavní otázkou, zda zvolit americkou, nebo čínskou AI, ale především to, co má umělá inteligence dělat, kde budou uložena data a kolik bude její provoz stát, rozebírá ve svém komentáři David Strejc, AI specialista a architekt ze společnosti Apertia.ai.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Volkswagen

Komentář

Volkswagen chce zmrazit mzdy ve Škodě až do roku 2030. Úspěšnější automobilka má platit za krizi koncernu

Požadavek Volkswagenu na zmrazení mezd zaměstnanců Škody Auto až do roku 2030 je závažným signálem. Naznačuje, že problémy německého automobilového průmyslu se stále výrazněji přelévají do Česka, a to i do podniků, kterým se samotným ekonomicky daří. Volkswagen se podle odborů snaží přenést část nákladů své rozsáhlé restrukturalizace také na zaměstnance úspěšnějších koncernových značek.