Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny vajec v Česku vzrostly i v únoru nejvíce ze všech zemí EU

vejce
vejce
Foto: Pixabay

Ceny vajec v České republice se i v únoru zvýšily nejvíce ze všech zemí Evropské unie. Meziročně vejce zdražila o 95,1 procenta, zatímco průměr za EU je 31,1 procenta. S odkazem na harmonizované údaje Eurostatu o tom dnes informuje německý statistický úřad. Vejce v České republice zdražila nejvíce z celé EU i v lednu. Němečtí statistici jejich ceny krátce před Velikonocemi opět porovnali.

Už ne téměř na dvojnásobek jako v Česku, ale stále o výrazných 79,2 procenta zdražila vejce v Maďarsku. V Německu je přitom cenový nárůst nižší než průměr EU, za únor činil meziročně 16,6 procenta. Méně než evropský průměr zdražila vejce také na Kypru, v Lucembursku nebo v Rakousku.

Při srovnání absolutních cen producentů vycházela podle posledních dat Eurostatu za rok 2021 vejce nejlevněji v Polsku. Tehdy stálo jedno vejce v Polsku v přepočtu 5,79 centu (1,36 Kč), zatímco nejdražší je mělo Řecko, kde se za jedno vejce platilo 19 centů (4,45 Kč). V České republice to bylo 7,22 centu (1,69 Kč).

Nadprůměrný cenový růst zaznamenala Česká republika letos v únoru i při srovnání cen všech potravin. Zatímco průměr EU činil 19,5 procenta, v Česku to bylo 25,2 procenta.

Témata:  vejce

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.