Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Větrná bouře Eunice zlevňuje v Evropě elektřinu na letošní minima. Třeba Němci totiž vyrobí tolik elektřiny z větrníků jako nikdy

Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.

Burzovní cena elektřiny s dodáním příštího dne se dnes v Německu propadá oproti včerejšku o zhruba 66 procent. Letos vůbec poprvé dnes vyšla i na méně než 40 eur za megawatthodinu. Německo představuje největší evropský trh s elektřinou. Ceny, které v Německu vznikají, jsou určující také pro velkoobchodní cenu elektřiny v Česku, od které se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti v ČR. Český trh s elektřinou je s tím německým poměrně těsně propojený.

Německem se dnes žene bouře Eunice – která tam má jméno Zeynep – a v jejím důsledku během dneška a noci na sobotu vyrobí německé větrné farmy historicky rekordní množství elektřiny. Mělo by být ještě vyšší než to, jaké německé větrné farmy vyrobily, když se Německém v týdnu proháněla bouře Dudley, která tam nese název Yelenia.

Ve středu, v důsledku vichřic a orkánů, jež přinesla bouře Dudley, vyrobily německé větrníky celkem přes 45 tisíc megawatt elektřiny (viz graf, červený kroužek). Dnes by měl tento čerstvý historický rekord padnout, neboť výroba elektřiny ve větrných farmách přesáhne 50 tisíc megawatt.  

Témata:  počasí vítr ekonomika větrná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

16. září 2024 11:28

12. září 2024 20:53

Státní platy vs. firemní mzdy: 25 miliard na státní sektor a pravicová kritika Pekarové

Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace

Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.