Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Větrná bouře Eunice zlevňuje v Evropě elektřinu na letošní minima. Třeba Němci totiž vyrobí tolik elektřiny z větrníků jako nikdy

Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Větrná elektrárna, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Ceny elektřiny v Evropě se v důsledku větrných bouří propadají na letošní minima. Čistě vzhledem k vývoji cen elektřiny jde o vítanou úlevu, neboť zvláště na sklonku loňska elektřina v Evropě dramaticky zdražovala na historické rekordy, vinou evropské plynové krize.

Burzovní cena elektřiny s dodáním příštího dne se dnes v Německu propadá oproti včerejšku o zhruba 66 procent. Letos vůbec poprvé dnes vyšla i na méně než 40 eur za megawatthodinu. Německo představuje největší evropský trh s elektřinou. Ceny, které v Německu vznikají, jsou určující také pro velkoobchodní cenu elektřiny v Česku, od které se odvíjí cena elektřiny pro domácnosti v ČR. Český trh s elektřinou je s tím německým poměrně těsně propojený.

Německem se dnes žene bouře Eunice – která tam má jméno Zeynep – a v jejím důsledku během dneška a noci na sobotu vyrobí německé větrné farmy historicky rekordní množství elektřiny. Mělo by být ještě vyšší než to, jaké německé větrné farmy vyrobily, když se Německém v týdnu proháněla bouře Dudley, která tam nese název Yelenia.

Ve středu, v důsledku vichřic a orkánů, jež přinesla bouře Dudley, vyrobily německé větrníky celkem přes 45 tisíc megawatt elektřiny (viz graf, červený kroužek). Dnes by měl tento čerstvý historický rekord padnout, neboť výroba elektřiny ve větrných farmách přesáhne 50 tisíc megawatt.  

Témata:  počasí vítr ekonomika větrná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

Stát rozdává vstup zdarma. Instituce počítají ztráty

Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.