Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku se teď roztočí „válečná inflace“, světu vinou války na Ukrajině hrozí stagflační propad ekonomiky. Ochromení globální ekonomiky může způsobit citelný růst míry nezaměstnanost v ČR

ekonomika
ekonomika
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Válka na Ukrajině roztočí v Česku druhé kolo inflace. Tentokrát už půjde převážně o inflaci „válečnou“, nikoli „pandemickou“. Ovšem obě inflační kola na sebe navazují se, dokonce se překrývají, takže výsledkem bude ještě vleklejší výrazná inflace, než jaká by nastala, pokud by došlo buď „pouze“ na pandemii, nebo „pouze“ na válku.

Značný inflační efekt bude mít nově také vývoj kursu koruny ke světovým měnám v čele s dolarem. Zejména při déletrvajícím vyhrocení konfliktu, který snadno může přerůst ze stále regionálního v mezinárodní, koruna citelně trvaleji oslabí. Nelze v tuto chvíli vyloučit, že Česká národní banka bude muset dokonce intervenovat ve prospěch stabilizace kursu, a to například odprodejem části devizových rezerv. I tak však bude inflační náraz způsobený oslabením koruny znatelný. Umocní „válečnou inflaci“, jelikož v důsledku vpádu ruských vojsk na Ukrajinu už nyní citelně zdražují ropa na světových trzích či plyn na burzách v EU a také mnohé klíčové průmyslové suroviny typu kovů hliníku nebo niklu.

V přepočtu do korun vyšel dnes barel ropy Brent až na více než 2367 korun, jak vyplývá z dat Bloombergu. Jeho cena tak zaostala pouze o přibližně 30 korun za absolutně historicky nejvyšší korunovou cenou barelu ropy Brent, tou z roku 2012. Tehdy se pohonné hmoty v ČR prodávaly nejdráže v historii, například v Praze průměrná cena benzínu překonávala dle dat CCS dokonce i 40 korun za litr.

Další kolo růstu cen energií a oslabení koruny dále zvýrazní inflaci v ČR. Je tak poměrně pravděpodobné, že ta za celý letošní rok vykáže průměrně dvoucifernou úroveň. Samozřejmě to záleží na závažnosti dalšího vývoje válečné situace na Ukrajině, která v tuto chvíli je jen obtížně odhadnutelná s jakoukoli vyšší mírou spolehlivosti.

Českou ekonomiku by ale neměl ochromit samotný pokles vývozu zboží do Ruska, neboť ten představuje pouze zhruba dvě procenta celkového českého exportu. Tuzemskou ekonomiku by ale pochopitelně fatálně ochromil déletrvající výpadek v dodávkách ruské ropy, a zejména plynu. Omezení těchto dodávek ale není ani v ruském ekonomickém zájmu.

Česká ekonomika, malá a otevřená, však bude oslabována stagflačními tendencemi ve světové ekonomice. Zejména pokud by ukrajinský konflikt přerostl v mezinárodní střet, nastane globálně enormní nárůst nejistoty, která dramaticky podváže podnikatelskou a investiční činnost a může vyústit až ve stagnaci, ba pokles světového hospodářství, doprovázený zprvu vysokou inflací. Což je z definice právě takzvaná stagflace. Ta by nakonec vyvolala citelný růst míry nezaměstnanosti v ČR, nejen skrze slabší investiční a obchodní činnost českých firem, ale také skrze citelně utlumený zahraniční obchod, jemuž by výrazné oslabení koruny bylo jen částečnou vzpruhou.  

Témata:  ekonomika Ukrajina Rusko válka komentář

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.