Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚOHS: Česká pošta nesmí koupit největšího distributora tisku PNS

Česká pošta
Česká pošta
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zakázal České poště koupit největšího distributora tisku a zároveň největšího alternativního poštovního operátora, První novinovou společnost (PNS). Důvodem je to, že spojení by podstatně narušilo hospodářskou soutěž. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě, zákaz spojení úřad používá pouze výjimečně. Rozhodnutí zatím není pravomocné a je možné proti němu podat rozklad k předsedovi úřadu. Dozorčí rada pošty ale začátkem letošního března plánovaný nákup neschválila, státní podnik v posledních letech hospodaří v červených číslech.

Vedení pošty zatím o dalším postupu nerozhodlo a s verdiktem antimonopolního úřadu se teprve seznamuje, řekl ČTK mluvčí Ivo Vysoudil. Nevyloučil to, že společnost podá opravný prostředek.

"Na trhu doručování zásilek obyčejného psaní a adresného direct mailu by došlo k výraznému posílení dominantního postavení či dokonce k vytvoření zcela monopolního postavení České pošty, neboť z trhu by byl odstraněn jediný významnější konkurent," uvedl úřad.

Spojení by ovlivnilo i trh doručování neadresného direct mailu, tedy distribuci reklamních letáků. V tomto oboru by se spojily druhý a třetí největší subjekt, což by vedlo ke ztrátě podstatného konkurenčního tlaku.

"V distribuci předplatného a doručování tiskových zásilek by spojením došlo k odstranění potenciálního konkurenta. V případě povolení spojení by v důsledku odstranění konkurenčního tlaku z relevantních trhů došlo ke zhoršení kvality služeb, a především ke zvýšení cen pro spotřebitele," upozornil úřad.

Úřad začal spojení posuzovat v říjnu roku 2021, zákaz spojení dvou firem je z jeho strany extrémním opatřením, které používá pouze ve výjimečných případech u nichž by hrozilo podstatné narušení hospodářské soutěže.

Letos v březnu plán koupit PNS neschválila dozorčí rada České pošty. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) počátkem února oznámil, že stát letos zahájí rozsáhlou transformaci České pošty. Během dvou let by se měla rozdělit na státní podnik provozující pobočky, které poskytují základní poštovní a finanční služby, a komerční akciovou společnost nabízející balíkové a logistické služby. Proces má být hotový v roce 2025 a vyjde na víc než osm miliard Kč.

Chystá se také téměř desetiprocentní redukce počtu poboček, celkem jich má být zrušeno ke konci června 300 z původních 3200. Pošta zaměstnává téměř 23.000 lidí, ke konci května zrušila v souvislosti s rušením poboček 924 míst, z toho dostalo výpověď asi 600 zaměstnanců a víc jich už nebude.

První novinová společnost je největším distributorem tisku do prodejní sítě v ČR a po fúzi se společnostmi PNS Grosso a Mediaservis také největší alternativní společností zajišťující doručování adresných a neadresných zásilek v ČR. Hlavními akcionáři PNS jsou Mafra (37,51 procenta), Vltava Labe Media (35 procent) a Czech News Center (27,02 procenta). Za rok 2020 vykázala ztrátu 175 milionů korun, což bylo o 42 milionů méně než v roce 2019. Tiskem a doplňkovým zbožím zásobuje téměř 14.000 prodejních míst v ČR.

Témata:  Česká pošta

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.