Spotřeba zemního plynu loni klesla nejníže od roku 1994

„Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022. Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl Michal Kocůrek, řídící konzultant EGÚ Brno. V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy m3 plynu a odtekla necelá jedna miliarda. Pro srovnání v roce 2021 Českem proteklo 6krát více plynu než loni. Většina plynu do Česka v roce 2023 směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa.

„Také na úrovni EU došlo loni ze stejných důvodů ke snížení spotřeby plynu. Podle předběžných údajů to bylo o 5 % méně, přestože jsme ve druhé polovině roku viděli jisté oživení průmyslové poptávky,“ doplnil Kocůrek s tím, že výrazný pokles dosahující až 14 miliard m3 nastal v oblasti výroby elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 %, tedy přibližně o 60 miliard m3, méně plynu než v roce 2022.

Nižší potřeba dovozu se pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 EUR/MWh, což je přibližně o 69 % méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 EUR/MWh,“ řekl Kocůrek.

Pozici hlavního zdroje plynu pro EU a Velkou Británii si loni upevnily dodávky LNG. Přestože celkový objem dovezeného LNG meziročně mírně poklesl v důsledku nízkého dovozu do Velké Británie, podíl LNG na všech dodávkách vzrostl na 43 %. V samotné EU stoupl naopak objem dodávek LNG přibližně o pět procent. Klíčovou roli v zásobování EU sehrály rostoucí dodávky LNG z USA, které se díky opětovnému zprovoznění terminálu Freeport staly loni největším světovým exportérem. Zároveň navýšily množství dovozeného plynu do Evropy o dalších 8 miliard m3 plynu na celkových 64 miliard m3. Následovaly dodávky z Afriky, Blízkého východu a také z Ruska. Dodávky ruského LNG se loni udržely na přibližně stejné úrovni jako o rok dříve a celkově dosáhly 21 miliard m3 plynu.

Druhým nejvýznamnějším zdrojem v EU zůstává norský plyn. Vzhledem ke zvýšenému počtu servisních odstávek, které byly v řadě případů odsouvány z kritického roku 2022 na loňský rok, došlo meziročně k poklesu dovozu o 15 %. Celkově bylo z Norska dovezeno do EU a Velké Británie přes 106 miliard m3 plynu.

Ještě větší propad zaznamenal dovoz potrubního plynu z Ruska, konkrétně z 63 miliard m3 v roce 2022 na 26 miliard m3 v roce 2023. Oproti roku 2021 pak šlo o více než 80% snížení dovozu. Podíl veškerého ruského plynu (včetně LNG) na dovozu do zemí EU a Velké Británie klesl na 15 % s tím, že potrubní dodávky mírně převýšily dodávky ruského LNG. Jedinými přímými odběrateli ruského potrubního plynu v EU v současnosti zůstávají země s platnými dlouhodobými kontrakty, kterými jsou Rakousko, Slovensko a Maďarsko.

Nepřímo se však ruský plyn může dostat také do Česka. „Podobně jako v roce 2022 jsme v posledních měsících roku 2023 viděli dovoz plynu přes slovensko-český hraniční bod Lanžhot, kterým do ČR proudil původem také ruský plyn. Oproti roku 2022 však loni tento proces začal už v říjnu a celkově se dovezlo do ČR 586 milionů kubíků, tedy asi 7 % celkové roční spotřeby plynu. Touto dovozní cestou se do ČR přepravuje plyn nakoupený na slovenském či rakouském trhu, které jsou zásobeny převážně plynem z Ruska. Menší část tohoto množství může však také pocházet z ukrajinských zásobníků, které evropští obchodníci letos výrazněji využili pro uskladnění zemního plynu pro evropské odběratele,“ vysvětlil Kocůrek.

Dovozní bilanci EU doplňují ještě dodávky ze severní Afriky (Alžírsko a Libye), které se meziročně pouze nepatrně snížily (31 mld. m3 oproti 32,5 mld. m3), a z Ázerbájdžánu (12 mld. m3).

Témata:  zemní plyn